Kélyetcháseykekxoho ektémakxa nak ekha entáwa'
1 Élyáxeg, kélya'ásegkók kéxegke m'a ektémakxa nak segánamakxa, kélya'ásegkók nahan segánamakxa éltémo chá'a elyahakxohok énxet, wánxa m'a apyennákxa enxoho makham. 2 Xama kelán'a apha nak atáwa', cháneymáxcheyk katnehek ekyepetcheyo m'a atáwa', cham'a apyennákxa enxoho makham, eñama éltémo m'a segánamakxa; keñe m'a apketsapa enxoho atáwa', kamaskok ekyetna m'a éltémókxa axta katnehek ma'a segánamakxa, eyánémaxche axta keypetkohok ma'a atáwa'. 3 Kelánegwokmek agkok pók énxet neyseksa apha makham atáwa', tawásegkók atáwa' élánegwokmo pók énxet; apketsekkek agkok ma'a atáwa', kamaskok ekyetna m'a éltémókxa axta katnehek ma'a segánamakxa, awanchek nahan kamekxak pók énxet meyke ektawáseykegkoho atáwa' élánegwayam pók énxet.
4 Temék nahan kéxegkáxa xa élyáxeg'a, xama axta kélyepetcheykekxo Cristo, kéletsapmók axta nahan xamo' ekmassama élma m'a segánamakxa, yaqwayam enxoho kólyepetchekxak pók, cham'a apxátekhágweykmo axta natámen apketsapma. Cháxa keñamak negkegwagko nak negko'o kaxwók anlának nentamheykha ektaqmela nápaqtók Dios xa. 5 Hakte negko'o nentémakxa axta makham mólya'assáxma, temegkek axta chá'a segánamakxa sentekkessesso m'a aqsok ekmaso negmáheyo nak anlána', nétsapmakxa axta aqsa nahan chá'a hegya'aksek ma'a aqsok nenláneykegko axta chá'a. 6 Keñe kaxwók ekmassama sẽlma m'a segánamakxa, ektéma máxa néletsapma. Méko kaxwók hẽlya'ashaxma yaqwayam agyetláwha m'a Dios axnagkok nentémakxa eñama nak Espíritu, háwe m'a nentémakxa axta chá'a nano', nélyaheykekxoho axta chá'a m'a nanók eknaqtáxésamaxche nak segánamakxa.
Mólya'assáxma ekyetna nak ko'o
7 ¿Anxéneya sa' segánamakxa ekteme mólya'assáxma? ¡Ma', mantéhek sa'! Kaxtemék axta megkatne segánamakxa xa, may'asagkek axta ko'o m'a mólya'assáxma. May'asagkek ahagko' axta nahan ko'o étsapma nak egnények aqsok, megkatnama enxoho ekpeywa segánamakxa s'e: “Nágkatsep aqsa apnények aqsok.” 8 Meykha axta eyke mólya'assáxma xa éltémókxa nak antéhek segánamakxa, chásenneykekxeyk axta éltémókxa nak antéhek segánamakxa setekkessessama ko'o sekmáheyo alának ma'a ekyókxoho mók ektémakxa nak chá'a aqsok ekmaso. Hakte méko agkok segánamakxa, yawanchek kalának aqsok ma'a mólya'assáxma. 9 Ekhegkek axta aqsa ko'o m'a may'áseykegkaxa axta segánamakxa, cham'a meykexa axta segánamakxa; xama axta ekwaya m'a éltémókxa nak antéhek segánamakxa, xátekhassegkek axta m'a mólya'assáxma, 10 keñe ko'o sétsapma, keñe m'a éltémókxa nak antéhek segánamakxa, yaqwayam axta eykhe ko'o hegkések sekyennaqte, sey'assama m'a nétsapmakxa, 11 hakte meykha axta mólya'assáxma m'a éltémókxa nak antéhek segánamakxa, élyexancheseykha axta nahan, axta anhan seyaqhe ko'o xa éltémókxa nak antéhek segánamakxa.
12 Egwanchek negko'o anxének segánamakxa agko' nak ekteme ektaqmalma, tén han éltémókxa nak antéhek ekteme ektaqmalma, ekpéwomo, tén han meyke ektémakxa. 13 ¿Keya axta ko'o sey'asso nétsapmakxa xa ektaqmalma nak? ¡Ma', háwe'! Mólya'assáxma axta eyke keñamak ekmáheyo kaxekmósek ekteme ekmámnaqsoho mólya'assáxma, seyaqhama ko'o eyásenneykekxo m'a aqsok ektaqmela nak. Cháxa ektémakxa axta ekwetamaxko ekteme ekmaso agko' ma'a mólya'assáxma, eñama eyásenneykekxa m'a éltémókxa nak antéhek segánamakxa.
14 Negya'ásegkók negko'o segánamakxa ekteme eñama m'a Dios, ekyelqáxkók eyke ko'o, ekmeyásamáxkók ahagko' mólya'assáxma yaqwayam katnehek máxa eyásenneykha. 15 May'asagkek chá'a ko'o m'a aqsok sélanakxa enxoho chá'a, hakte malaneyk chá'a ko'o m'a aqsok sekmáheyo nak chá'a alána', wánxa aqsa chá'a alának ma'a aqsok sektaqnagkamakxa nak chá'a. 16 Élanak agkok ko'o m'a aqsok mamáheyo nak alána', eykpelchágwók chá'a ko'o ektáha ektaqmela m'a segánamakxa nak eñama sélane xa. 17 Háwe chá'a ko'o sélane xa, akke m'a mólya'assáxma ekyetnama nak ko'o. 18 Ekya'ásegkók ko'o megkeytnama aqsok ektaqmela xama enxoho, cham'a sektémakxa nak ko'o; émenyeyk eykhe chá'a ko'o alának aqsok ektaqmela, mowanchek eyke alána'. 19 Malaneyk chá'a ko'o aqsok ektaqmela sekmáheyo enxoho chá'a alána', wánxa chá'a m'a aqsok ekmaso mamáheyo nak eykhe chá'a alána'. 20 Élanak agkok chá'a ko'o m'a aqsok mamáheyo nak eykhe chá'a alána', háwe chá'a ko'o sélane xa, akke m'a mólya'assáxma ekyetna nak ko'o.
21 Eykpelkohok eykhe chá'a ko'o amáwhok alának ma'a aqsok éltaqmela, wánxa aqsa chá'a ko'o sekmowagko alának ma'a aqsok ekmaso nak. 22 Amenyeyk chá'a ko'o ewáxok ma'a Dios segánamakxa apagkok nak, 23 ekweteyak eyke chá'a ko'o ekyetnama ewáxok ma'a aqsok énmexma nak chá'a m'a ektémakxa nak ekpaqméteykha ewáxok: cham'a éltémókxa nak antéhek mólya'assáxma ekyetnama nak ko'o, semoma nak.
24 ¡Eyóse nak la'a ko'o! ¿Yaqsa sa' hemallahanchesek ko'o nétsapma ekmowána, ekyetnama nak sekyókxa? 25 Wánxa m'a Dios, sekméssama nak ko'o ekxeyenma ewáxok eñama Wesse' egegkok Jesucristo. Cháxa keñamak, ekya'áseykegkoho nak ko'o ewáxok eyéméxko alyahakxohok agko' ma'a apkeltémókxa nak antéhek Dios, sektémakxa ahagko' eyke ko'o keñamak séláneya chá'a m'a éltémókxa nak antéhek mólya'assáxma.
Analogía tomada del matrimonio
1 ¿Acaso ignoráis, hermanos (pues hablo con los que conocen la ley), que la ley se enseñorea del hombre entre tanto que este vive? 2 Porque la mujer casada está sujeta por la ley al marido mientras este vive; pero si el marido muere, ella queda libre de la ley del marido. 3 Así que, si en vida del marido se uniere a otro varón, será llamada adúltera; pero si su marido muriere, es libre de esa ley, de tal manera que si se uniere a otro marido, no será adúltera.
4 Así también vosotros, hermanos míos, habéis muerto a la ley mediante el cuerpo de Cristo, para que seáis de otro, del que resucitó de los muertos, a fin de que llevemos fruto para Dios. 5 Porque mientras estábamos en la carne, las pasiones pecaminosas que eran por la ley obraban en nuestros miembros llevando fruto para muerte. 6 Pero ahora estamos libres de la ley, por haber muerto para aquella en que estábamos sujetos, de modo que sirvamos bajo el régimen nuevo del Espíritu y no bajo el régimen viejo de la letra.
El pecado que mora en mí
7 ¿Qué diremos, pues? ¿La ley es pecado? En ninguna manera. Pero yo no conocí el pecado sino por la ley; porque tampoco conociera la codicia, si la ley no dijera: No codiciarás. 8 Mas el pecado, tomando ocasión por el mandamiento, produjo en mí toda codicia; porque sin la ley el pecado está muerto. 9 Y yo sin la ley vivía en un tiempo; pero venido el mandamiento, el pecado revivió y yo morí. 10 Y hallé que el mismo mandamiento que era para vida, a mí me resultó para muerte; 11 porque el pecado, tomando ocasión por el mandamiento, me engañó, y por él me mató. 12 De manera que la ley a la verdad es santa, y el mandamiento santo, justo y bueno.
13 ¿Luego lo que es bueno, vino a ser muerte para mí? En ninguna manera; sino que el pecado, para mostrarse pecado, produjo en mí la muerte por medio de lo que es bueno, a fin de que por el mandamiento el pecado llegase a ser sobremanera pecaminoso. 14 Porque sabemos que la ley es espiritual; mas yo soy carnal, vendido al pecado. 15 Porque lo que hago, no lo entiendo; pues no hago lo que quiero, sino lo que aborrezco, eso hago. 16 Y si lo que no quiero, esto hago, apruebo que la ley es buena. 17 De manera que ya no soy yo quien hace aquello, sino el pecado que mora en mí. 18 Y yo sé que en mí, esto es, en mi carne, no mora el bien; porque el querer el bien está en mí, pero no el hacerlo. 19 Porque no hago el bien que quiero, sino el mal que no quiero, eso hago. 20 Y si hago lo que no quiero, ya no lo hago yo, sino el pecado que mora en mí.
21 Así que, queriendo yo hacer el bien, hallo esta ley: que el mal está en mí. 22 Porque según el hombre interior, me deleito en la ley de Dios; 23 pero veo otra ley en mis miembros, que se rebela contra la ley de mi mente, y que me lleva cautivo a la ley del pecado que está en mis miembros. 24 ¡Miserable de mí! ¿quién me librará de este cuerpo de muerte? 25 Gracias doy a Dios, por Jesucristo Señor nuestro. Así que, yo mismo con la mente sirvo a la ley de Dios, mas con la carne a la ley del pecado.