Kélxéneykha ektaqmalma negya'áseykegkoho aqsok
1 Yetneyk kélhexyawassamakxa nak
chá'a sawo ekmope ekmomnáwa,
tén han kélaxñáseykekxexa nak
sawo ekyátekto ekmomnáwa.
2 Kañe' xapop chá'a
kólhaxyawaksek ma'a
sawo élyentaxno nak,
keñe kélhánekxo
enxoho chá'a m'a
meteymog nak,
katyapok chá'a cobre.
3 Yápogwatchesek
chá'a énxet ma'a
ekyáqtéssamakxa nak exma:
elántexek chá'a m'a
kañók agko' nak,
keñe etegyagkok chá'a
meteymog ma'a
ekyáqtésakxa nak exma.
4 Epexyewenták
chá'a emagkok táma',
emetmok chá'a m'a
meykexa nak énxet,
melmeheykegkaxa
nak chá'a énxet,
makhawo' nak ma'a
tegma apkelyawe.
5 Etyapok han hótáhap
ma'a néten xapop nak,
keñe m'a kóneg nak,
élpaqteyapma táxa.
6 Cha'a ekheykegkaxa han
meteymog élyápaqmate m'a,
tén han sawo ekyátekto ekmomnáwa
élpaxqamáxche m'a xapop.
7 Megkaték nahan xama
enxoho meyke ahekhek,
tén han máma xa ámay nak.
8 Megkalyeykhágweykmok
nahan xama enxoho
aqsok nawha'ák éllo m'a,
megkalpéwomok han
ma'a yámakméwa.
9 Apkelpáxqatmeyk
meteymog ma'a énxet,
apkelpátekkessegkek ma'a
meteymog élekhahéyak nak.
10 Apkelmetamchek
ma'a meteymog nak,
apkelweteyak ma'a
mók ektémakxa nak
chá'a aqsok élmomnáwa.
11 Apkelányok ma'a
éleñamakxa nak chá'a wátsam,
apkelántekkessegkek
yókxexma m'a aqsok
élpowásamáxche nak.

12 ¿Háxko eyke éñamakxa m'a
negya'áseykegkoho nak aqsok?
¿Háxko ekyetnamakxa m'a
negmowána nak aqsok?
13 Mey'ásegkok ekwánxa
ekmomnáwa énxet xa,
métyehek han se'e
apheykegkaxa nak énxet'ák.
14 Katnehek chá'a wátsam
ekwányam se'e: “Méko s'e”,
keñe han ma'a wátsam
ekwányam ekmattawóneg
nak katnehek chá'a s'e: “Méko ko'o m'a.”
15 Mogwanchek
agyánmagkasek ma'a
sawo ekyátekto ekmomnáwa,
mogwanchek nahan
agmok agyánmagkasek
sawo ekmope ekmomnáwa nak.
16 Mogwanchek
agyánmagkasek
ma'a sawo ekyátekto
ektaqmalma agko' nak,
tén han ma'a aqsok
étkók élánamáxche
nak meteymog,
essenhan meteymog
ekyápaqmate nak.
17 Mogwanchek
aghéshok ma'a sawo
ekyátekto ekmomnáwa,
tén han sokpésyam
ekmomnáwa nak;
mogwanchek
agyaqmagkásekxak
ma'a aqsok élánamáxche nak
sawo ekyátekto ekmomnáwa.
18 Tásók agko' ma'a
negya'áseyak nak aqsok,
kaxnók ma'a meteymog
ekmope nak,
tén han ma'a meteymog
élyenméyak nak,
tén han ma'a meteymog
élpexpope nak.
19 Megkaxnawok han ma'a
meteymog yáma ekyátekto
éleñama nak Etiopía,
mogwanchek han
agyánmagkasek
ma'a sawo ekyátekto
ekmomnáwa agko' nak.
20 ¿Háxko eyke éñamakxa m'a
negya'áseykegkoho nak aqsok?
¿Háxko ekyetnamakxa m'a
negmowána nak aqsok?
21 Heykegkok ma'a
megkalweteykxa nak
aqsok nawha'ák éllo,
tén han megkalweteykxa
nak ma'a náta
élchampeykha nak néten.
22 Weykmók han
ektéma chá'a élanagkama
ekmassésseykmoho nak aqsok
tén han nétsapma s'e:
“Nenlege aqsa chá'a
negya'áseykegkoho'.”

23 Dios aqsa
apya'ásegkok
ekyetnamakxa m'a
negya'áseyak;
wánxa apwanchek
éteyekxak ma'a,
24 hakte weykmók
apwete m'a néxa xóp nak,
keñe han ekyókxoho aqsok
ekhéyak nak náxop
kóneg yaphope.
25 Xama axta apwet'a
Dios ekwánxa
ekyennaqte m'a éxchahayam,
appekkenchessek axta
ekwánxa ekxega néxa yegmen,
26 xama axta appekkenchesa
apkeltémókxa katnehek
ma'a ekmámeye,
apkeltennassegkek axta
yaqweykenxa kapéwhok chá'a
m'a éxchahayam ekyennaqte,
27 keñe axta apkelano han ma'a
negya'áseykegkoho nak aqsok,
appekkenchessek axta
ekwánxa ekmomnáwa ekyánmaga,
apkelanók axta ektémakxa,
keñe appekkena.
28 Keñe axta Dios aptáha
apkeláneya énxet'ák:
“Nágkólyensem chá'a
kélyetleykha Wesse' egegkok:
cháxa negya'áseykegkoho aqsok xa;
negyamasma aqsok ekmaso:
cháxa ekha negmowána aqsok xa.”
El hombre en busca de la sabiduría
1 Ciertamente la plata tiene sus veneros,
Y el oro lugar donde se refina.
2 El hierro se saca del polvo,
Y de la piedra se funde el cobre.
3 A las tinieblas ponen término,
Y examinan todo a la perfección,
Las piedras que hay en oscuridad y en sombra de muerte.
4 Abren minas lejos de lo habitado,
En lugares olvidados, donde el pie no pasa.
Son suspendidos y balanceados, lejos de los demás hombres.
5 De la tierra nace el pan,
Y debajo de ella está como convertida en fuego.
6 Lugar hay cuyas piedras son zafiro,
Y sus polvos de oro.

7 Senda que nunca la conoció ave,
Ni ojo de buitre la vio;
8 Nunca la pisaron animales fieros,
Ni león pasó por ella.
9 En el pedernal puso su mano,
Y trastornó de raíz los montes.
10 De los peñascos cortó ríos,
Y sus ojos vieron todo lo preciado.
11 Detuvo los ríos en su nacimiento,
E hizo salir a luz lo escondido.

12 Mas ¿dónde se hallará la sabiduría?
¿Dónde está el lugar de la inteligencia?
13 No conoce su valor el hombre,
Ni se halla en la tierra de los vivientes.
14 El abismo dice: No está en mí;
Y el mar dijo: Ni conmigo.
15 No se dará por oro,
Ni su precio será a peso de plata.
16 No puede ser apreciada con oro de Ofir,
Ni con ónice precioso, ni con zafiro.
17 El oro no se le igualará, ni el diamante,
Ni se cambiará por alhajas de oro fino.
18 No se hará mención de coral ni de perlas;
La sabiduría es mejor que las piedras preciosas.
19 No se igualará con ella topacio de Etiopía;
No se podrá apreciar con oro fino.

20 ¿De dónde, pues, vendrá la sabiduría?
¿Y dónde está el lugar de la inteligencia?
21 Porque encubierta está a los ojos de todo viviente,
Y a toda ave del cielo es oculta.
22 El Abadón y la muerte dijeron:
Su fama hemos oído con nuestros oídos.

23 Dios entiende el camino de ella,
Y conoce su lugar.
24 Porque él mira hasta los fines de la tierra,
Y ve cuanto hay bajo los cielos.
25 Al dar peso al viento,
Y poner las aguas por medida;
26 Cuando él dio ley a la lluvia,
Y camino al relámpago de los truenos,
27 Entonces la veía él, y la manifestaba;
La preparó y la descubrió también.
28 Y dijo al hombre:
He aquí que el temor del Señor es la sabiduría,
Y el apartarse del mal, la inteligencia.