Amonitas apkelxénamap yaqwánxa katnehek
1 Aptáhak Wesse' egegkok
apkelxéna énxet'ák Amón se'e:
“¿Háxko apkelmahágkaxa énxet'ák Israel?
¿Háxko apkelmahágkaxa m'a
yaqwayam nak elxewekxak
xapop énxet'ák kélagkok?
¿Yaqsa ektéma apmeykekxo nak
Gad ma'a énxet'ák
apkelpeykessamo nak chá'a
aqsok kéláyókxa Milcom?
¿Yaqsa ektéma apheykencha'a
amonitas ma'a
tegma apkelyawe kélagkok nak?

2 “Ektáhak ko'o sekpeywa s'e,
sektáha nak Wesse':
Kammok sa' ekhem
yaqwánxa wának ko'o
kañexchek élpayheykha kélatña'ák
kempakhakma m'a
tegma apwányam Rabá
apkelókxa nak ma'a amonitas;
meteymog ektaháneykekxa
mók sa' etnekxa',
kamyetek sa' ma'a
apheykegkaxa nak.
Keñe sa' énxet'ák Israel
elmekxak makham ma'a
tegma apkelyawe apagkok axta.
Ko'o sekxeyenma xa, sektáha nak Wesse'.

3 “¡Énxet'ák Hesbón,
kalpayheykha kélatña'ák
kóllegagkohok ekmáske,
hakte kélmasséssekmek ma'a Ai!
¡Kóllekxagwaha kelán'ák Rabá!
¡Kólántaxnekxa apáwa
nentaxneykekxohol'a apketsapma egmók,
kóltekpogmakha kélnénya'ák!
¡Kólenyahák, máxa élyeyháxma kólteme
kólpexyekhasha kélyempe'ék!
hakte megkatnahakxa apchókxa
peyk kólyentamok ma'a dios Milcom,
yetlo apkelmaxnéssesso
nak chá'a énxet'ák apagkok,
tén han ma'a ekha nak kéláyo.
4 ¿Yaqsa ektéma kélxéneykencha'a
nak chá'a kélyennaqte?
Massegwokmek kaxwók
kéxegke kélyennaqte,
énxet'ák kélenmexeykekxa
nak chá'a Dios,
kéláyo nak chá'a ekxámokma
aqsok kélagkok kélwete nak chá'a,
kélteme nak chá'a kólpaqmétek se'e:
‘Méko negko'o hegketámegma'’
5 Wahak sa' ko'o kéxegke kélaye
éleñama ekyókxoho yókxexma nak
kélnepyáwa'.
Ko'o sekxeyenma xa,
sektáha nak Wesse' ekha sekyennaqte.
Kélyókxoho sa' kéxegke
kólenyahagkok kóltamhok
kólwagkasaxchek teyp,
méko sa' xama enxoho
yaqwayam kánchásekxak makham.
6 Atnessásekxak sa' eyke ko'o
makham apheykha amonitas
ma'a ektémakxa axta apheykha;
ko'o sekxeyenma xa, sektáha nak Wesse'.”
Edom ekxénamaxche yaqwánxa katnehek
7 Aptáhak Wesse' ekha apyennaqte apkelxéna énxet'ák Edom se'e:

“¿Mékoya táhak negya'áseykegkoho
aqsok ma'a Temán?
¿Ya elya'ásegkok kaxwók aptamhágkaxa m'a
apmopwancha'a nak aqsok?
¿Massegwokmeya m'a
apkelya'áseyak nak aqsok?
8 ¡Énxet'ák Dedán,
kólenyahák, kólyexánem!
Hakte peyk ko'o
amasséssók ma'a Esaú énxet'ák apagkok;
wokmek kaxwók yaqwánxa
allegássesagkoho'.
9 Nakxéxcheyk agkok
ekyexna anmen yámet,
kóleymok chá'a mók xam'a ekyexna;
apkelwa'ak agkok
apkelmenyexma axta'a
wánxa aqsa elsakxak ma'a
aqsok apkelmopmenyého nak.
10 Meyke agko' aqsok eyke
ko'o ektemessáseykxak ma'a
Esaú énxet'ák apagkok,
yáxña'akxoho ekpekkenchásekxak
ma'a apkelyexánegweykekxexa nak chá'a,
mopwanchek kaxwók elxeganmok.
Kélmasséssekmek apyókxoho
m'a apketchek, apnámakkok,
tén han ma'a apheykha nak
ketók apheykegkaxa;
megyeymékpok xama enxoho
yaqwayam etnehek appeywa s'e:
11 ‘Henegkenchásekxa ko'o xa
apkelyeheykha kélagkok nak,
ko'o sa' altaqmelchesek.
Tásek mehey'ássemek ko'o m'a
xentampe'e apagkok nak.’”

12 Aptáhak Wesse' egegkok se'e: “Énxet'ák megkapayhémo axta eykhe énagkok ma'a kélyeta nak egheykok sẽllegassáseykegkoho, apyeneykegkek axta eyke. Megkatnehek sa' xépxa megkóllegassáseykegkoho, ének sa' xépxa m'a kélyeta nak egheykok. 13 Naqsók ko'o sektáha sekpeywa s'e, sektáha nak Wesse': Yókxexma meykexa énxet sa' etnekxak ma'a tegma apwányam Bosrá, nápakha'a apketkók sa' etnehek, segestéhegkesso sẽltemessáseykekxa mékoho, tén han kéltémo hẽltemessessamhok exma ekmaso, nápakha'a apketkók sa' nahan etnekxak ma'a pók tegma apkelyawe nak megkatnégwayam néxa.”

14 Wa'ak ko'o amya'a sekhakxa
eñama Wesse' egegkok;
aptáhak xama apseykha amya'a
aplegasa nepyeseksa
énxet'ák se'e:
“¡Kólaqnekxa',
kólchetamák Edom!
¡Kóllánekxa kéltáhakxa
yaqwayam kólempakha'!
15 Mékoho kélagko' sa' ko'o
atnéssesek kéxegke
nepyeseksa énxet'ák,
kélwanyamáxkoho kélagko'
sa' atnéssesek nepyeseksa énxet'ák.
16 Eyaqhémo temégweykmok kéxegke
m'a kéleymáxkoho nak,
hakte kóleyxchek axta chá'a.
Kélheykha kéxegke m'a neyseksa
meteymog élyagqaxe,
kélpathetmeyk ma'a
naw'ék egkexe netno nak.
Kéllánegweykmek eykhe kéxegke
kélxanák ma'a netnók agko' nak,
ektémól'a náta ekyawe,
sa' eyke kólenyék
alántekkesek ko'o kéxegke m'a.
Ko'o sekxeyenma xa, sektáha nak Wesse'.

17 “Asagkók agko' sa' katnehek kélmassésseyam ma'a Edom, kalyegwakkasek sa' énxet'ák. Elyegweyk sa' chá'a elwetak kéllegassáseykegkoho, apyókxoho apkelyeykhágwayam enxoho chá'a m'a, 18 hakte exnágwakxohok sa' ma'a ektémakxa axta Sodoma tén han Gomorra, tén han ma'a tegma apkelyawe aphéyak axta neyáwa', cham'a kélmassésseykmo axta. Méko sa' kaxnekxak kaxwók ma'a, méko sa' ma'a yaqwatakxoho enxoho aphayam. Ko'o sekxeyenma xa, sektáha nak Wesse'. 19 Katlakkasek sa' ko'o axegma', ektémól'a yámakméwa katyapok ma'a naxma ekyentaxno neyáwa Jordán, ekmahéyak la'a chá'a m'a yókxexma ekhakxa nak pa'at axnagcha'ák, sa' ko'o amenxenek énxet'ák Edom ma'a, wának sa' ko'o etnehek apkeláneykha apchókxa m'a énxet sélyéseykha nak ko'o. Hakte ¿yaqsa awanchek ko'o hexnésaxkoho'? ¿Yaqsa awanchek ko'o hélyekkónaxche'? ¿Yaqsa keláneykha nepkések apwanchek hénmexekxak ko'o? 20 Kóleyxho séláneykekxa nak ko'o sektáhakxa sekmakókxa atnéssesek ma'a Edom, ko'o sektáha nak Wesse', sekmakókxa nak han ko'o atnéssesek ma'a apheykha nak Temán: Kawomhok sa' kélyementaméyak ma'a apketchek ketcheyetse nak, kóltawasha sa' nahan ma'a yókxexma apagkok ektaqmalma nak. 21 Kaxtegyók sa' ekyennaqte agko' apteyekmo sa' ma'a Edom, kayawheykha sa' xapop; kalpayheykha sa' apatña'ák etegyaha ekpasmo, kañexkohok sa' élpayheykha apatña'ák ma'a Wátsam Ekwányam Ekyexwase nak. 22 Ektamagkok sa' apkelenmexma m'a Bosrá, ektémól'a náta ekyawe élpeykessól'a axempenák kaktamagkok ekyógkexma, elpexyennók sa' kempakhakma yapmeyk Edom xa ekhem nak, máxa sa' etnahagkok ma'a kelán'a ekmáheyól'a katnehek naqláwa.”
Damasco apxénamap yaqwánxa katnehek
23 Amya'a apxénamap Damasco:

“Keltamháha apkelwáxok ma'a
énxet'ák apheykha nak Hamat
tén han ma'a Arpad,
hakte wa'ak apheykegkaxa
amya'a ekmaso.
Apkelakawók apagko',
apkelpekheke'.
24 Massék apkelyenna
énxet'ák Damasco,
xénchek apkelwáxok elxeganmok.
Taxneyk apkelwáxok apkelmenaye,
tén han apkelaye,
tén han apkellegeykegkoho,
ektémól'a kelán'a ekmáheyól'a
katnehek naqláwa.
25 Aptaqmópegkek ma'a
tegma apwányam,
apxénamakpoho nak chá'a
ekyókxoho yókxexma,
tén han ekpayheykekxoho axta
chá'a apwáxok.
26 Exnagkok sa' aphopák
wokma'ák apagkok ámay xa ekhem nak,
eletsapok sa' apyókxoho m'a
kempakhakma yapmeyk apagkok,
Ko'o sekxeyenma xa,
sektáha nak Wesse' ekha sekyennaqte.
27 Awatnek sa' ko'o m'a
kélhaxtegkesso nak Damasco,
kamasséssók sa' kelwesse'e
apxanák Ben-hadad xa táxa nak.”
Quedar ekxénamaxche yaqwánxa katnehek tén han Hasor
28 Aptáhak Wesse' egegkok apkelxéna énxet'ák Quedar, tén han ma'a apkelámha apmonye'e nak Hasor, apkelmoma axta m'a Nabucodonosor, wesse' apwányam nak Babilonia:

“¡Kólxeg, kólchetamák Quedar,
kólmasséssem xa énxet'ák
apheykha nak teyapmakxa ekhem!
29 Kólyementamák ma'a
apkelpakxenéyak nak,
tén han ma'a apnaqtósso nepkések,
tén han ma'a apkelpakxanma nak chá'a,
yetlo m'a ekyókxoho aqsok apagkok
apkelmeykegkaxa nak chá'a.
Kólyementamák ma'a
yányátnáxeg apkelchánte,
kólteme kólpáxegkesha
ekyennaqte kólyegwakkasek se'e:
‘¡Sawheykxók élmeneymáxche
ekyókxoho yókxexma!’
30 ¡Kólenyahák kólántépok,
kélheykha nak Hasor!
¡Kólyexánem!
Ko'o sekxeyenma xa, sektáha nak Wesse'.
Apkelánékxeyk yaqwánxa
etnéssesek kéxegke
yaqwayam elenmexek ma'a
Nabucodonosor
wesse' apwányam nak Babilonia.
31 Ektáhak ko'o seyáneya s'e,
sektáha nak Wesse':
¡Kólxeg, kólchetamák xa énxet'ák
megkalyetnakhassamo nak
apkelwáxok xama aqsok
tén han ektaqmalma nak apheykha,
apheykha nak chá'a
meyke atña'ák apagkok,
tén han meyke apkelápeykekxa,
apyetno nak apxakko'!
32 ¡Kólmenyexchesák
yányátnáxeg apkelchánte,
tén han ma'a ekyókxoho
aqsok apnaqtósso!
Waxpánchesek sa'
ko'o alya'aksek ekyókxoho
yókxexma xa énxet'ák
apkelmópéssamo nak chá'a
apkelyésesso élpayhakxa nápaqta'a;
ekyókxoho yókxexma sa' wahak
aqsok ekmaso.
Ko'o sekxeyenma xa, sektáha nak Wesse'.
33 Yókxexma meykexa énxet
meyke néxa sa'
etnekxak ma'a Hasor,
élleykegkaxa m'a semheg nawha'ák.
Méko sa' kaxnekxak kaxwók ma'a,
méko sa' ma'a
yaqwatakxoho enxoho aphayam.”
Elam apxénamap yaqwánxa katnehek
34 Apkeltennassegkek axta Wesse' egegkok Jeremías se'e amya'a nak, ekxeyenma nak Elam, cham'a apcheynamo axta apteme wesse' apwányam Sedequías ma'a Judá:

35 “Ektáhak ko'o sekpeywa s'e,
sektáha nak Wesse'
ekha sekyennaqte:
Alekkexchesek sa' ko'o
yágke apagkok ma'a
énxet'ák Elam,
cham'a yágke ekméssamo nak
chá'a apkelyennaqte.
36 Alhak sa' ko'o
éxchahayam xa énxet'ák nak
éleñama ekyókxoho yókxexma,
yaqwayam sa' kaxpánchesek
kalya'aksek ekyókxoho yókxexma,
ekwokmoho apsawhékpoho
apkelmahéyak apkelyexánegwayam ma'a
ekyókxoho apkelókxa.
37 Wának sa' elpexyennók
énxet'ák Elam apkelwet'a enxoho m'a
apkelenmexma apkeltaqnagkamo
apagko' nak chá'a,
wahak sa' aqsok ekmaso,
magwéssekxeyk sa' ko'o
altaqnaweygkok ma'a,
wahak sa' kempakhakma
ekwokmoho apsawheykpoho apyókxoho.
Ko'o sekxeyenma xa, sektáha nak Wesse'.
38 Apekkenwók sa' ko'o
sektaháno m'a Elam
yaqwayam sa' atnehek séláneykha,
alnáhakkasek sa' ma'a
kelwesse'e apkelwányam apagkok,
tén han ma'a apkelámha
apmonye'e apagkok.
Ko'o sekxeyenma xa, sektáha nak Wesse'.
39 Atnessásekxak sa' eyke ko'o makham
apheykha énxet'ák Elam ma'a
ektémakxa axta apheykha,
keso egmonye' nak.
Ko'o sekxeyenma xa, sektáha nak Wesse'.”
Profecía sobre los amonitas
1 Acerca de los hijos de Amón. Así ha dicho Jehová: ¿No tiene hijos Israel? ¿No tiene heredero? ¿Por qué Milcom ha desposeído a Gad, y su pueblo se ha establecido en sus ciudades? 2 Por tanto, vienen días, ha dicho Jehová, en que haré oír clamor de guerra en Rabá de los hijos de Amón; y será convertida en montón de ruinas, y sus ciudades serán puestas a fuego, e Israel tomará por heredad a los que los tomaron a ellos, ha dicho Jehová.
3 Lamenta, oh Hesbón, porque destruida es Hai; clamad, hijas de Rabá, vestíos de cilicio, endechad, y rodead los vallados, porque Milcom fue llevado en cautiverio, sus sacerdotes y sus príncipes juntamente. 4 ¿Por qué te glorías de los valles? Tu valle se deshizo, oh hija contumaz, la que confía en sus tesoros, la que dice: ¿Quién vendrá contra mí? 5 He aquí yo traigo sobre ti espanto, dice el Señor, Jehová de los ejércitos, de todos tus alrededores; y seréis lanzados cada uno derecho hacia adelante, y no habrá quien recoja a los fugitivos. 6 Y después de esto haré volver a los cautivos de los hijos de Amón, dice Jehová.
Profecía sobre Edom
7 Acerca de Edom. Así ha dicho Jehová de los ejércitos: ¿No hay más sabiduría en Temán? ¿Se ha acabado el consejo en los sabios? ¿Se corrompió su sabiduría? 8 Huid, volveos atrás, habitad en lugares profundos, oh moradores de Dedán; porque el quebrantamiento de Esaú traeré sobre él en el tiempo en que lo castigue. 9 Si vendimiadores hubieran venido contra ti, ¿no habrían dejado rebuscos? Si ladrones de noche, ¿no habrían tomado lo que les bastase? 10 Mas yo desnudaré a Esaú, descubriré sus escondrijos, y no podrá esconderse; será destruida su descendencia, sus hermanos y sus vecinos, y dejará de ser. 11 Deja tus huérfanos, yo los criaré; y en mí confiarán tus viudas.
12 Porque así ha dicho Jehová: He aquí que los que no estaban condenados a beber el cáliz, beberán ciertamente; ¿y serás tú absuelto del todo? No serás absuelto, sino que ciertamente beberás. 13 Porque por mí he jurado, dice Jehová, que asolamiento, oprobio, soledad y maldición será Bosra, y todas sus ciudades serán desolaciones perpetuas.
14 La noticia oí, que de Jehová había sido enviado mensajero a las naciones, diciendo: Juntaos y venid contra ella, y subid a la batalla. 15 He aquí que te haré pequeño entre las naciones, menospreciado entre los hombres. 16 Tu arrogancia te engañó, y la soberbia de tu corazón. Tú que habitas en cavernas de peñas, que tienes la altura del monte, aunque alces como águila tu nido, de allí te haré descender, dice Jehová.
17 Y se convertirá Edom en desolación; todo aquel que pasare por ella se asombrará, y se burlará de todas sus calamidades. 18 Como sucedió en la destrucción de Sodoma y de Gomorra y de sus ciudades vecinas, dice Jehová, así no morará allí nadie, ni la habitará hijo de hombre. 19 He aquí que como león subirá de la espesura del Jordán contra la bella y robusta; porque muy pronto le haré huir de ella, y al que fuere escogido la encargaré; porque ¿quién es semejante a mí, y quién me emplazará? ¿Quién será aquel pastor que me podrá resistir? 20 Por tanto, oíd el consejo que Jehová ha acordado sobre Edom, y sus pensamientos que ha resuelto sobre los moradores de Temán. Ciertamente a los más pequeños de su rebaño los arrastrarán, y destruirán sus moradas con ellos. 21 Del estruendo de la caída de ellos la tierra temblará, y el grito de su voz se oirá en el Mar Rojo. 22 He aquí que como águila subirá y volará, y extenderá sus alas contra Bosra; y el corazón de los valientes de Edom será en aquel día como el corazón de mujer en angustias.
Profecía sobre Damasco
23 Acerca de Damasco. Se confundieron Hamat y Arfad, porque oyeron malas nuevas; se derritieron en aguas de desmayo, no pueden sosegarse. 24 Se desmayó Damasco, se volvió para huir, y le tomó temblor y angustia, y dolores le tomaron, como de mujer que está de parto. 25 ¡Cómo dejaron a la ciudad tan alabada, la ciudad de mi gozo! 26 Por tanto, sus jóvenes caerán en sus plazas, y todos los hombres de guerra morirán en aquel día, ha dicho Jehová de los ejércitos. 27 Y haré encender fuego en el muro de Damasco, y consumirá las casas de Ben-adad.
Profecía sobre Cedar y Hazor
28 Acerca de Cedar y de los reinos de Hazor, los cuales asoló Nabucodonosor rey de Babilonia. Así ha dicho Jehová: Levantaos, subid contra Cedar, y destruid a los hijos del oriente. 29 Sus tiendas y sus ganados tomarán; sus cortinas y todos sus utensilios y sus camellos tomarán para sí, y clamarán contra ellos: Miedo alrededor. 30 Huid, idos muy lejos, habitad en lugares profundos, oh moradores de Hazor, dice Jehová; porque tomó consejo contra vosotros Nabucodonosor rey de Babilonia, y contra vosotros ha formado un designio. 31 Levantaos, subid contra una nación pacífica que vive confiadamente, dice Jehová, que ni tiene puertas ni cerrojos, que vive solitaria. 32 Serán sus camellos por botín, y la multitud de sus ganados por despojo; y los esparciré por todos los vientos, arrojados hasta el último rincón; y de todos lados les traeré su ruina, dice Jehová. 33 Hazor será morada de chacales, soledad para siempre; ninguno morará allí, ni la habitará hijo de hombre.
Profecía sobre Elam
34 Palabra de Jehová que vino al profeta Jeremías acerca de Elam, en el principio del reinado de Sedequías rey de Judá, diciendo: 35 Así ha dicho Jehová de los ejércitos: He aquí que yo quiebro el arco de Elam, parte principal de su fortaleza. 36 Traeré sobre Elam los cuatro vientos de los cuatro puntos del cielo, y los aventaré a todos estos vientos; y no habrá nación a donde no vayan fugitivos de Elam. 37 Y haré que Elam se intimide delante de sus enemigos, y delante de los que buscan su vida; y traeré sobre ellos mal, y el ardor de mi ira, dice Jehová; y enviaré en pos de ellos espada hasta que los acabe. 38 Y pondré mi trono en Elam, y destruiré a su rey y a su príncipe, dice Jehová. 39 Pero acontecerá en los últimos días, que haré volver a los cautivos de Elam, dice Jehová.