Dios apkeltennasso egkések xama apketche Abraham
1 Apxekmowáseykpók axta Wesse' egegkok Abraham, élámhakxa nak yámet naxma apagkok ma'a Mamré. Apheyk axta Abraham ma'a átog nak appakxanma, chaqhawók axta m'a ekweykenxal'a kamexnek exma'. 2 Apkelyaháha axta Abraham, apwet'ak axta apchaqnáncha'a apqántánxo énxet ma'a ekpayhókxa aphakxa'. Xama axta apwet'a, yetlókok axta apchampeykekxa néten apkelma takha', apháxahánteyk axta ekwokmoho aptekxeya ekpayhakxa nápat xapop, 3 aptáhak axta apkeláneya s'e:
—Énxet'ák, nágkólpekhaksoho aqsa sélyeykhagwe. 4 Leyawók sa' agkok kélwáxok, wának sa' sekxók kólsantagkasek yegmen yaqwayam kólyenyesagkok kélmagkok, tén sa' kóllókasek kélyampe yaqwatakxoho s'e kóneg yámet pessesse agkok nak. 5 Asantagkasek sa' sekxók kéltéyak yaqwayam sa' kólyennákxohok makham amonye' kélxegeykekxa', hakte kélwa'ak se'e sekhakxa nak ko'o, sektáha nak kéxegke kélláneykha.
—Hoy táse', axta aptáhak apkelátegmowágko.
6 Aptaxnegwákxeyk axta ekpekhe agko' Abraham ma'a kañe' appakxanma, aptáhak axta apcháneya Sara s'e:
—¡Kapekhésa! ¡Kalekwakxa sa' veinte kilos hótáhap aptaqmalma apagko' nak, kalána sa' kelpasmaga!
7 Tén axta apketchágkokxo Abraham ma'a élyagqakxa axta apnaqtósso weyke, apkelyésáha axta weyke étkok ektaqmalma ekmelé, apméssek axta han xama apkeláneykha, yetlókok axta han apkelane ekmanyehe agko' yaqwayam etawagkok. 8 Apsakxéssek axta Abraham ma'a ápetek, weyke nagkeygmenek ekyennaqte, tén han weyke nagkeygmenek, apkenmáha axta han ma'a aptókagkaxa axta aptéyak kóneg yámet pessesse agkok, yaqwayam enxoho enegkenchásekxak chá'a aptéyak.
9 Xama axta appenchásegko aptéyak, aptáhak axta meyk'a apkelmaxneyáncha'a Abraham se'e:
—¿Kenhan ma'a aptáwa' Sara?
—Heyk ma'a kañe' nempakxanma nak —axta aptáhak apchátegmowágko.
10 Tén axta xama aptáha apcháneya s'e:
—Pók apyeyam sa' makham awaták atnehek meyk'a, kótak sa' xama étche apkenna m'a aptáwa' Sara.
Haxnawók axta han Sara ektáhakxa apkelpaqmeyesma m'a teyp átog appakxanma nak, apkenmágkaxa axta teyp ma'a Abraham. 11 Élwányamók axta tamheykegkok Abraham tén han Sara. Massegkek axta han ekyenyaweykekxa ekto m'a Sara. 12 Axta keñamak éktegmeyncha'a awáxok ma'a Sara, axta táhak awáxok se'e: ¡Mogwanchek enxa'agkok negko'o óltemégwomhok exma kaxwo', nélwányamók nentamhágkok! 13 Aptáhak axta apcháneya Wesse' egegkok Abraham se'e:
—¿Yaqsa ektáha éktegmeyncha'a nak Sara? ¿Ya'ássekmeya eyewagko kótak xama étche, neyseksa ekteme ekwányamo'? 14 ¿Yetnéya aqsok megkamopwána elának ma'a Wesse' egegkok? Pók apyeyam sa' makham atnehek meyk'a, kótak sa' étche apkenna Sara ekwokmo enxoho xa.
15 Chekak axta han Sara ekleg'a xa, peyk axta eykhe keyxaxkoho'. Axta keñamak ektáha s'e:
—Neykhe ko'o waktegmáha.
Keñe axta Wesse' egegkok aptáha apchátegmowágko s'e:
—Kektegmáha neykhe.
Abraham apkelmaxnéssesso Dios ma'a Sodoma
16 Apkelchampákxeyk axta néten ma'a meyk'a, apkelxegákxeyk axta apkelpéwomo m'a ekpayho nak tegma apwányam Sodoma. Apkelyetlákxók axta han Abraham apkelpeykásekxoho m'a énxet'ák nak. 17 Keñe axta Wesse' egegkok ektáha apwáxok se'e: “Altennaksek sa' ko'o Abraham yaqwánxa atnehek, 18 hakte sa' etnehek apyáp énxet'ák apxámokma m'a, tén han apkelyennaqte. Éltennássek ko'o peya apasmok apyókxoho énxet'ák keso náxop, eñama m'a. 19 Élyesáha ko'o yaqwayam yának elyahakxohok nélxekmowasamáxche ahagkok ma'a apketchek, tén han aptawán'ák neptámen, tén han elanagkok ekyókxoho m'a aqsok ektaqmalma nak, tén han ma'a ekpéwomo nak, yaqwayam sa' ko'o alának ekyókxoho m'a séltennassama nak alanaksek.” 20 Keñe axta Wesse' egegkok aptáha s'e:
—Legamaxcheyk apkelwesey ekmaso agko' ma'a énxet'ák Sodoma tén han Gomorra, asagko' agko' han ma'a melya'assáxma, 21 ekmahágkek ko'o kaxwók ma'a, yaqwayam alano', naqsók kexa ekyawe agko' apkeltémakxa ekmaso, séltennassama nak chá'a ko'o. Tén sa' ay'asagkoho'.
22 Apkelxegákxeyk axta m'a apqánet meyk'a nak, apkelmahágko m'a Sodoma, keñe axta Abraham apkenmeyncha'a makham ma'a apkenmágkaxa axta Wesse' egegkok, 23 apyepetchegwokmók axta m'a. Aptáhak axta apkelmaxneyáncha'a s'e:
—¿Emasséssóya sa' meyke nak apkeltémakxa, yetlo m'a élmasagcha'a nak apkeltémakxa? 24 Yetneyk sa' agkok cincuenta énxet meyke apkeltémakxa m'a tegma apwányam nak, ¿megyéxeya sa' emasséssók tegma apwányam? ¿megyásekhekxóya sa' eñama xa cincuenta énxet nak? 25 Mopwanchek xép elának xa, elnápok ma'a meyke nak apkeltémakxa yetlo m'a élmasagcha'a nak apkeltémakxa, hakte máxa katnehek ekhawo enxoho mók apkeláneyak melya'assáxma xa. ¡Ná elána aqsa xa! Xép apteme segyekpelchémo apsawheykekxoho ekyókxoho yókxexma keso náxop. ¿Metnésseseya m'a ekpayhawo nak etnéssesek?
26 Keñe axta Wesse' egegkok aptáha apchátegmowágko s'e:
—Ekwet'ak sa' agkok ko'o cincuenta énxet meyke apkeltémakxa m'a tegma apwányam nak Sodoma, alásekhekxohok sa' ko'o apyókxoho apheykha m'a, eñama xa.
27 Tén axta Abraham aptáha makham apcháneya s'e:
—Heyásekhekxoho sa' sektáha ko'o sekpaqhetchesa exchep yetlo meyke sélnawagko xa ektáha nak, hakte xép apteme Dios, keñe ko'o xóp ánek aqsa. 28 Kenhan ma'a apkeymékpo enxoho cinco yaqwayam emmok cincuenta, ¿megyéxeya sa' emasséssók tegma apwányam eñama apkeymomap makham xa cinco nak?
Aptáhak axta Wesse' egegkok apchátegmowágko s'e:
—Ekwet'ak sa' agkok cuarenta y cinco meyke nak apkeltémakxa, mamasséssemek sa'. 29 Kenhan ma'a apyetna enxoho cuarenta aqsa meyke nak apkeltémakxa —axta aptáhak makham Abraham.
—Apwokmek sa' agkok cuarenta, mamasséssemek sa' tegma apwányam eñama sélásekhayo ko'o xa cuarenta nak —axta aptáhak Wesse' egegkok.
30 Keñe axta aptáha makham Abraham se'e:
—Náhetaqnow aqsa, eñama sélenxanmeykegkoho sélmaxneyeykekxoho chá'a. ¿Kenhan ma'a apyetna enxoho wánxa treinta?
Tén axta Wesse' egegkok aptáha apcháneya s'e:
—Mamasséssemek sa' ko'o tegma apwányam sekwet'a enxoho xa treinta nak.
31 Aptáhak axta makham Abraham se'e:
—Wesse' ahagkok, mehélnawágweykxak ko'o sektáha sekpaqhetchesa xa ektáha nak. ¿Háxko sa' katnehek ma'a apwet'a enxoho wánxa veinte énxet meyke nak apkeltémakxa?
Apchátegmowágkek axta makham ma'a Wesse' egegkok:
—Mamasséssemek sa' ko'o tegma apwányam, sekwet'a enxoho xa veinte énxet meyke apkeltémakxa, eñama sélásekhayo ko'o xa veinte nak.
32 Axta aptáhak makham Abraham se'e:
—Wesse' ahagkok, náhetaqnow aqsa, wánxa sa' eyke atnehek sekpaqhetchesso s'e peya nak makham apaqhetchásekxa': ¿háxko sa' eyke etnehek apwet'a enxoho wánxa diez?
Apchátegmowágkek axta makham Wesse' egegkok:
—Mamasséssemek sa' ko'o tegma apwányam, sekwet'a enxoho diez.
33 Xama axta appenchesa appaqhetchesso Wesse' egegkok ma'a Abraham, apxegákxeyk axta makham; keñe axta Abraham apmeyákxo makham ma'a appakxanmakxa nak.
Promesa del nacimiento de Isaac
1 Después le apareció Jehová en el encinar de Mamre, estando él sentado a la puerta de su tienda en el calor del día. 2 Y alzó sus ojos y miró, y he aquí tres varones que estaban junto a él; y cuando los vio, salió corriendo de la puerta de su tienda a recibirlos, y se postró en tierra, 3 y dijo: Señor, si ahora he hallado gracia en tus ojos, te ruego que no pases de tu siervo. 4 Que se traiga ahora un poco de agua, y lavad vuestros pies; y recostaos debajo de un árbol, 5 y traeré un bocado de pan, y sustentad vuestro corazón, y después pasaréis; pues por eso habéis pasado cerca de vuestro siervo. Y ellos dijeron: Haz así como has dicho. 6 Entonces Abraham fue de prisa a la tienda a Sara, y le dijo: Toma pronto tres medidas de flor de harina, y amasa y haz panes cocidos debajo del rescoldo. 7 Y corrió Abraham a las vacas, y tomó un becerro tierno y bueno, y lo dio al criado, y este se dio prisa a prepararlo. 8 Tomó también mantequilla y leche, y el becerro que había preparado, y lo puso delante de ellos; y él se estuvo con ellos debajo del árbol, y comieron.
9 Y le dijeron: ¿Dónde está Sara tu mujer? Y él respondió: Aquí en la tienda. 10 Entonces dijo: De cierto volveré a ti; y según el tiempo de la vida, he aquí que Sara tu mujer tendrá un hijo. Y Sara escuchaba a la puerta de la tienda, que estaba detrás de él. 11 Y Abraham y Sara eran viejos, de edad avanzada; y a Sara le había cesado ya la costumbre de las mujeres. 12 Se rio, pues, Sara entre sí, diciendo: ¿Después que he envejecido tendré deleite, siendo también mi señor ya viejo? 13 Entonces Jehová dijo a Abraham: ¿Por qué se ha reído Sara diciendo: Será cierto que he de dar a luz siendo ya vieja? 14 ¿Hay para Dios alguna cosa difícil? Al tiempo señalado volveré a ti, y según el tiempo de la vida, Sara tendrá un hijo. 15 Entonces Sara negó, diciendo: No me reí; porque tuvo miedo. Y él dijo: No es así, sino que te has reído.
Abraham intercede por Sodoma
16 Y los varones se levantaron de allí, y miraron hacia Sodoma; y Abraham iba con ellos acompañándolos. 17 Y Jehová dijo: ¿Encubriré yo a Abraham lo que voy a hacer, 18 habiendo de ser Abraham una nación grande y fuerte, y habiendo de ser benditas en él todas las naciones de la tierra? 19 Porque yo sé que mandará a sus hijos y a su casa después de sí, que guarden el camino de Jehová, haciendo justicia y juicio, para que haga venir Jehová sobre Abraham lo que ha hablado acerca de él. 20 Entonces Jehová le dijo: Por cuanto el clamor contra Sodoma y Gomorra se aumenta más y más, y el pecado de ellos se ha agravado en extremo, 21 descenderé ahora, y veré si han consumado su obra según el clamor que ha venido hasta mí; y si no, lo sabré. 22 Y se apartaron de allí los varones, y fueron hacia Sodoma; pero Abraham estaba aún delante de Jehová.
23 Y se acercó Abraham y dijo: ¿Destruirás también al justo con el impío? 24 Quizá haya cincuenta justos dentro de la ciudad: ¿destruirás también y no perdonarás al lugar por amor a los cincuenta justos que estén dentro de él? 25 Lejos de ti el hacer tal, que hagas morir al justo con el impío, y que sea el justo tratado como el impío; nunca tal hagas. El Juez de toda la tierra, ¿no ha de hacer lo que es justo? 26 Entonces respondió Jehová: Si hallare en Sodoma cincuenta justos dentro de la ciudad, perdonaré a todo este lugar por amor a ellos. 27 Y Abraham replicó y dijo: He aquí ahora que he comenzado a hablar a mi Señor, aunque soy polvo y ceniza. 28 Quizá faltarán de cincuenta justos cinco; ¿destruirás por aquellos cinco toda la ciudad? Y dijo: No la destruiré, si hallare allí cuarenta y cinco. 29 Y volvió a hablarle, y dijo: Quizá se hallarán allí cuarenta. Y respondió: No lo haré por amor a los cuarenta. 30 Y dijo: No se enoje ahora mi Señor, si hablare: quizá se hallarán allí treinta. Y respondió: No lo haré si hallare allí treinta. 31 Y dijo: He aquí ahora que he emprendido el hablar a mi Señor: quizá se hallarán allí veinte. No la destruiré, respondió, por amor a los veinte. 32 Y volvió a decir: No se enoje ahora mi Señor, si hablare solamente una vez: quizá se hallarán allí diez. No la destruiré, respondió, por amor a los diez. 33 Y Jehová se fue, luego que acabó de hablar a Abraham; y Abraham volvió a su lugar.