Ezequiel apxeyenma yaqwayam kólnaqlakxak énxet'ák megkatnahakxa apkelókxa
1 Epaqhetchessek axta ko'o Wesse' egegkok, aptáhak axta seyáneya s'e: 2 “Aphegkek xeyep nepyeseksa m'a énxet'ák sénmexeykekxa nak chá'a ko'o. Yetneyk eykhe apaqta'ák yaqwayam elweta', melwetyehek eyke; yetneyk eykhe nahan apeyk'ák yaqwayam ellega', mellegyehek eyke, hakte énxet'ák élyennaqte apkelwáxok ma'a. 3 Elánekxa sa' eyeyméxchexa aqsok apagkok yaqwayam sa' etyapok emhagkok ma'a megkatnahakxa nak apchókxa, etyep sa' apxagkok ekhakxoho ekhem, nápaqta'awók ma'a apyókxoho énxet'ák; lapmaxcheyk sa' elya'ásegwók aptamhéyak énxet'ák élyennaqte apkelwáxok ma'a. 4 Elhaxyawés sa' aqsok apagkok ekhakxoho ekhem yaqwayam sa' exog emhagkok ma'a megkatnahakxa nak apchókxa nápaqta'awók ma'a apyókxoho énxet'ák; keñe sa' ma'a ektaxnakmo enxoho etyapok sa' nahan nápaqta'awók ma'a apyókxoho énxet'ák. Sa' etnehek etyapok ma'a aptémól'a énxet kóltekkesek apchókxa, kólyentemekxak ma'a megkatnahakxa nak apchókxa. 5 Eyagqaxqat sa' nahan meteymog kélhaxta nak nepyáwa tegma nápaqta'awók ma'a apyókxoho énxet'ák, etyep sa' nahan yetlo aqsok apagkok ma'a. 6 Yáqtéssek sa' agkok, elpátem sa' aqsok apagkok, etyapho sa' xamók nápaqta'awók apyókxoho énxet'ák xa aqsok apagkok nak. Yaqlés sa' nápat, yaqwayam sa' métyehek ma'a apchókxa. Éltamhók ko'o exchep etnehek xama magkenatchesso apkeltennasso yaqwánxa katnehek ma'a énxet'ák Israel.”
7 Élnaqtamáha axta ko'o, ekhawo m'a apkeltamhókxa axta atnehek ma'a Wesse' egegkok, ekhakxoho ekhem axta nahan ektépak yetlo m'a aqsok ahagkok, máxa axta ektáhak ma'a aptémól'a énxet kélyentameykekxal'a megkatnahakxa apchókxa. Keñe axta taxnám sekyagqaxqata m'a meteymog kélhaxta nak nepyáwa tegma, emék axta ektáhak, xama axta ekyáqtésa élpatmeykxeyk axta aqsok ahagkok nápaqta'awók ma'a apyókxoho énxet'ák. Ektekkek axta m'a.
8 Keñe axta mók ekhem sepaqhetchesa m'a Wesse' egegkok, aptáhak axta seyáneya s'e: 9 “Naqsók sa' elmaxneyha exchep israelitas, cham'a énxet'ák élyennaqte nak apkelwáxok, yaqsa aqsok apkelana. 10 Eltennés sa' ektáha ko'o seklegasso xama sekpeywa m'a wesse' apwányam nak Jerusalén tén han ma'a apyókxoho israelitas apheykha nak ma'a. 11 Eltennés sa' apteme exchep xama magkenatchesso apkeltennasso chá'a yaqwánxa katnehek ma'a énxet'ák nak, tén han yaqwayam elanagkok chá'a ekhawo m'a apkelanakxa enxoho chá'a exchep, hakte kólnaqlakxak sa' ma'a megkatnahakxa nak apkelókxa. 12 Elpatmok sa' aqsok apagkok ma'a wesse' apwányam apagkok nak, Yáqtéssek sa' agkok ma'a, etyapok sa' yetlo xa aqsok apagkok nak, cham'a kélyagqaxqatchesakxa enxoho m'a meteymog kélhaxta nak nepyáwa tegma. Exog sa' yetlo apchaqlasso nápat, yaqwayam enxoho métyehek xama énxet ma'a nápat nak tén han yaqwayam enxoho métyehek apchókxa xa wesse' nak. 13 Ayenyenták sa' eyke ko'o takhapxet yám'én ahagkok, keñe sa' kamok ma'a. Eyntemekxak sa' ma'a Babilonia, caldeos apchókxa nak, métyehek sa' eyke m'a xapop nak, sa' yetsapwók ma'a. 14 Waxpánchesek sa' ekyókxoho yókxexma m'a aptaqmelchesso nak chá'a, cham'a apwakhaya nak chá'a yaqwayam emyók, tén han ma'a apyókxoho sẽlpextétamo apagkok nak, amenxenek sa' yetlo sekmeykha sókwenaqte ahagkok. 15 Éxpánchessek sa' agkok, sélya'asa enxoho m'a mók apkelókxa nepyeseksa nak ma'a pók aptémakxa énxet'ák, elya'ásegwók sa' ko'o sektáha Wesse'. 16 Wohok sa' eyke nahan ko'o eleymakpok apqántawo' meletsapma neyseksa kempakhakma m'a, tén han meyk élnapma tén han ma'a negmasse ekmaso nak, yaqwayam sa' eltennasha chá'a pók aptémakxa énxet'ák ma'a ekyókxoho aqsok ekmaso apkelánéyak, cham'a apkelmahágkaxa enxoho chá'a, tén han elya'ásegwók ko'o sektáha Wesse'.”
Ekxénamaxche makham mók senlegassáseykegkoho
17 Epaqhetchásekxeyk axta ko'o makham Wesse' egegkok, aptáhak axta seyáneya s'e: 18 “Xép, énxet, elpexyennem sa' aptáwa' enxoho apto eñama apkeye, exekmós sa' ekyentaxna ektáhakxa apwáxok apyena enxoho m'a yegmen. 19 Etne sa' elának énxet'ák apheykha nak apkelókxa s'e tén han ma'a Jerusalén tén han ma'a apyókxoho énxet'ák Israel: ‘Keso aptáhakxa exchek appeywa Wesse' egegkok se'e: Kóltawagkok sa' kéltéyak yetlo ektamheykha agko' kélwáxok, kólyenagkok sa' nahan yegmen yetlo kélmenaye ekyawe agko'; kólmasséssók sa' ma'a apkelókxa, meyke xama aqsok sa' katnehek, eñama apnaqtawáseykegkoho apnámakkok ma'a énxet'ák apheykha nak ma'a kañe'. 20 Kólmasséssók sa' apyókxoho tegma apkelyawe apheykegkaxa nak chá'a énxet; meyke xama aqsok sa' katnekxak ma'a apchókxa. Keñe sa' kólya'ásegwók kéxegke sektáha ko'o Wesse'.’”
21 Epaqhetchessek axta ko'o Wesse' egegkok, aptáhak axta seyáneya s'e: 22 “¿Yaqsa ekxeyenma aptéma nak chá'a apkelpaqmeyesma israelitas ‘Wegkekkek ekhem, megkatneyk ma'a aqsok apwetayo nak Dios appeywa aplegasso’? 23 Etne sa' elának se'e: ‘Keso aptáhakxa exchek Wesse' egegkok se'e: Magwohók sa' ko'o kaxwo' katnehek élpaqmétamáxche kañe' Israel xa ektéma nak amya'a.’ Eltennés sa' nahan eyágketwokmo ekhem yaqwánxa katnehek ekyókxoho m'a aqsok apxeyenma, eñama m'a aqsok kélxekmóssamo nak. 24 Magwetekxók sa' chá'a kaxwók nepyeseksa israelitas ma'a aqsok sẽlxekmóssamo megkamámnaqsoho nak tén han ma'a ekxénamaxche nak yaqwánxa katnehek egmonye' ekmowána amya'a nak, 25 hakte apaqmétek sa' ko'o, sektáha nak Wesse', ekmanyehe agko' sa' nahan katnehek ma'a aqsok sekxeyenma. Kéxegke kélagko' sa' nahan kólweta', kélteme nak énxet'ák élyennaqte kélwáxok; apaqmétek sa' ko'o, tén sa' wának katnehek ma'a aqsok sekxeyenma. Éltennássek ko'o xa, sektáha nak Wesse'.”
26 Epaqhetchessek axta ko'o Wesse' egegkok, aptáhak axta seyáneya s'e: 27 “Apxéneykha chá'a exchep israelitas yehémek katnehek ma'a aqsok kélxekmóssamo nak aplegasso. 28 Etne sa' elának se'e: ‘Keso aptáhakxa exchek appeywa Wesse' egegkok se'e: Megkatnehek sa' ko'o megkatne m'a sekpeywa; sektáhakxa enxoho sekxeyenma, katnehek sa'. Ekméssek ko'o sekpeywa, sektáha nak Wesse'.’”
Drama: El pueblo será llevado prisionero
1 Dios me habló y me dio esta orden:

2-6 «Tú, Ezequiel, vives entre gente tan rebelde, que hasta cierra los ojos y se tapa los oídos para no verte ni oírte. Por eso quiero que salgas de tu casa a plena luz del día, cuando todos puedan verte, y finjas caminar como si te llevaran preso a otro país. No lleves contigo más de lo que puedas cargar; llévate solamente lo que se llevaría un prisionero. Esta gente es muy rebelde, pero espero que entienda el mensaje.
»Por la tarde, haz un hueco en la muralla y pasa por ahí con tu equipaje, como para iniciar tu viaje al país donde quedarás prisionero. Y por la noche, échate al hombro lo que lleves en la mano y ponte en marcha. Tápate la cara para no ver el país. De este modo le darás una lección al pueblo de Israel».

7 Yo hice todo lo que Dios me mandó hacer, 8 y al día siguiente Dios me dijo:

9 «Dime, Ezequiel, ¿qué piensan los israelitas de lo que has estado haciendo? Si te lo preguntan, 10 diles que es un mensaje de mi parte para el rey y para la gente de Jerusalén. 11 Diles que todo lo que has hecho es anunciarles lo que les va a suceder. Porque así será. Todos ellos serán llevados prisioneros a otro país. 12 El rey se echará al hombro su equipaje, y por la noche hará un hueco en la muralla y saldrá por ahí. Y será tal su vergüenza que se tapará la cara para no ver el país.
13 »Yo lanzaré mi red sobre el rey, y lo llevaré preso a Babilonia. Pero no llegará a ver ese país, pues morirá antes de llegar. 14 A los guardias que lo protegen los dispersaré por toda la tierra, y a su ejército lo perseguiré hasta destruirlo. 15 Y cuando se encuentren dispersos entre las naciones, reconocerán que yo soy Dios.
16 »Dejaré que algunos de ellos queden con vida. Sobrevivirán a la guerra, al hambre y a las enfermedades, para que les cuenten a las naciones todas las maldades repugnantes que cometieron. Entonces reconocerán que yo soy Dios».
El mensaje del castigo se cumplirá
17 Después, Dios me dijo:

18 «Ezequiel, hombre mortal, tiembla de miedo cuando comas tu pan, y bebe tu agua con ansiedad y angustia. 19-20 Luego busca a los que viven en Jerusalén y en la tierra de Israel, y dales de mi parte este mensaje: “Por causa de tanta violencia que ustedes han cometido, viene el día en que también ustedes comerán su pan llenos de miedo, y beberán su agua llenos de angustia. Todo su país y todas sus ciudades serán destruidas. Sus terrenos quedarán vacíos como un desierto, y no producirán nada. Solo entonces reconocerán que yo soy el Dios de Israel”».

21 Dios también me dijo:

22 «¿Qué se han creído los israelitas? Andan repitiendo este dicho: “Pasan y pasan los días, y lo que anunció el profeta no se cumple”. 23 Pues ahora, ve y diles de mi parte que ese dicho no volverá a repetirse en Israel. Más bien, diles este otro dicho: “Viene el día en que se cumplirá lo que el profeta anunció”. 24 Nunca más ustedes los israelitas volverán a escuchar mensajes falsos ni predicciones engañosas. 25 Ustedes son un pueblo rebelde, pero vivirán para ver que cumplo lo que digo. Yo soy el Dios de Israel, y no tardaré en cumplir mi palabra.
26-27 »También andan diciendo que tú anuncias algo que tardará mucho en suceder. 28 Por eso, ve y diles de mi parte que ya no tardan en cumplirse mis palabras. Lo que digo, lo cumplo. Yo soy el Dios de Israel, y no tardaré en cumplir mi palabra».