Jesús apyascama tingma Nazaret
(Mt 13.53-58Lc 4.16-30)
1 Apquimpaclhec alhta mocjam. Apmiyaclhec alhta apcaoclha apanco. Apquilyiplaclhec alhta apquiltamsoycaoc. 2 Lhama alhta acvocmo acnim ninnayclha. Apquillhicmosquic alhta enlhit apcaneyclhilha. Pilapcasquic alhta aplhamoclhojo enlhit apquillinga appayvam. Apquilpamejitcasquic alhta:
—¿Jalhco ayinyema apyasingvoyam as asoc? ¿Jalhco ayinyema apmopvan apquiltimnaycam najan aptamjaycam sinpilapquiscama? —alhta apquiltomjac. 3 ¿Jave ya carpintero alhta, María ayitca, najan apquilyalhinga Jacobo, najan José, najan Judas najan Simón? Najan apquilyalhinga tomja quilvanaa, ¿jave ya ningmolhama nac nincoo? —alhta apquiltomjac.
Apquilnatjavoc alhta as enlhitaoc. 4 Apcatingmavoc alhta Jesús:
—Singilayo inyicje enlhitaoc ningiltomja Dios ninlingascama. Ningvinalhquic anco actomja ningaoclha inganco nipyesicsa ingnaymacoc najan ningmolhama —alhta aptomjac.
5 Am alhta copvanac elana aptamjaycam sinpilapquiscama. Acvamlha apquiltamilquiscacmo alhta apcanito enlhit ningmasquemataoc. Aptomja apnincanma apmeoc tacjaplhit. 6 Pilapcasquic alhta anco aplinga Jesús apquilyasquiyam enlhitaoc.
Jesús apquilapajascama apquiltamsoycaoc
(Mt 10.5-15Lc 9.1-6)
Aptiyasam alhta poc tingma lhalhma anco. Tasic amyaa alhta apquiltimnasac. 7 Apquilevam alhta doce apquiltamsoycaoc. Apquilapajasquic alhta moc apcanita. Apquilmesquic alhta apquilmopvan, yoyam elantipsic somquic quilyicjamo. 8 Aptomjac alhta apquilanya:
—Noelsov nasa asoc nalhit amay. Acvamlha elsov apqueleneycam. Noelsov nasa quilpasmongam, najan yamquintim ajac najan solyayem. 9 Elnateticlha sat tiyayipeoc apancaoc najan acvamlha lhama aptalhnama, jave apcanit —alhta aptomjac.
10 Aptomjac alhta apquilanya:
—Apquilvoclhec sat ancoc quellhip lhama tingma, elhnam sat maa acvocmo apquilimpayclha. 11 Am sat ancoc elmacpoc tacja quellhip, am sat ancoc eljalhnoc enlhit apquililtimnaycam, elanteyip sat maa. Elilhpalhnes lhopactic apmancaoc. Cotnatsalhquejec sat apquiltomjaclha —alhta aptomjac. Actomjac coo siyanya quellhip:
—Naso, acvocmo sat acnim ningyicpilcomalhcoclha colhyevavojoc sat acyanmongayclha tingma Sodoma najan Gomorra, melhno as tingma —alhta aptomjac.
12 Natamin alhta apquillhinga. Apquililtimnasa alhta amyaa apquilanya elyanmongsic apquilvalhoc. 13 Apquilantipcasquic alhta aclhamoclhojo somquic quilyicjamo. Apquilatsiscasquic alhta apcatcoc aplhamoclhojo ningmasquemataoc. Apquiltamilquiscacmec alhta.
Apmatnam Juan yapasquiscama yingmin inyap
(Mt 14.1-12Lc 9.7-9)
14 Inlingalhquic alhta apvisay Jesús lhalhma anco. Aplingangvocmec alhta amyaa apvisqui Herodes. Aplhenacpec alhta Juan yapasquiscama yingmin inyap.
—Aplhaticjangvocmec nipyesicsa apquilmasquingvaycmo, eyca ayinyemaclha apmopvan aptamjaycam sinpilapquiscama —alhta intomjac amyaa.
15 —Elías nac maa —alhta intomjac moc amyaa.
—Profeta Dios aplingascama nac maa, malha profeta nano —alhta intomjac moc amyaa.
16 Lhama alhta aplinga amyaa Herodes, aptomja alhta apcanya:
—Juan nac maa, siyanem alhta coyatemenalhca apyispoc. Aplhaticjangvocmec nipyesicsa apquilmasquingvaycmo —alhta aptomjac.
17 Apquilapajasquic alhta singilpilhtetemo Herodes. Apcanama alhta emacpoc Juan najan elhnesacpoc singilpilhtetomaclha. Quilvana ayinyemaclha acvisay Herodías. Felipe aptava nac maa. Felipe apipma apvisay Herodes. Apmayclha apanco quilvana Herodías. 18 Aptomjac alhta Juan apcanya Herodes:
—Copvanquejec lhip etnejic aptava apyalhing aptava —alhta aptomjac.
19 Inlovquic alhta quilvana Herodías. Inquiltamjoc alhta, yoyam ematong Juan. Am alhta covanac. 20 Apyasamcoc alhta Herodes aptemaclha Juan, aptomja appeyvomo najan apponquinomap. Apcacac alhta. Apyispaquic alhta mataa apjalhenmo apquiltimnaycam. Lhama alhta aplinga apquiltimnaycam Juan, intamjam alhta apvalhoc. Apmiyovcacpec alhta singilpilhtetomaclha. 21 Acvocmo alhta acnim ac actamila apquiltamjamacpo caya. Invocmec alhta año pac aptiyaycamlha Herodes. Apquilanveclhec alhta aptoycaoc apquilviscaa, najan singilpilhtetemo najan apquilyimtalhnamo co Galilea. 22 Naysicsa aptoycaoc alhta actalhningvoclho apvisqui aptava ayitca, altamcaa alhta. Apquilyispaquic alhta altaycam apvisqui najan apquillhalhmaa. Yejemoc alhta aptomja apcanya quilvana ayitcoc:
—Jelmalhna sat asoc altamjoclha lhiya, omquesic sat coo —alhta aptomjac apvisqui.
23 —Naso sicpayvam siyanya lhiya: Pac omquesic asoc acvamlha selmalhnaycam, asoc acnamco nicja yoclhilhma ajac —alhta aptomjac. 24 Yejemoc alhta actepa. Inquilmalhningvoclhec alhta inquin.
—¿Soc sat asoc olmalhnac qui? —alhta intomjac.
—Colmalhna sat Juan yapasquiscama yingmin inyap apcatic —alhta intomjac inquin.
25 Yejemoc alhta acvoclho apnaclha apvisqui, inquilmalhna eyca:
—Altamjoc coo quilhvo Juan yapasquiscama yingmin inyap apcatic avalhoc asoc payjem —alhta intomjac.
26 Inlhingavoc alhta apnenyic apvisqui. Apmiyovquic alhta inyicje ayinyema apquillhalhmaa najan ayinyema appayvam aplhanma, yoyam emquesic asoc. Am alhta copvanac emyoc. 27 Yejemoc alhta apcapajasa singilpilhtetemo, apcanama esantac Juan yapasquiscama yingmin inyap apcatic. 28 Apmiyaclhec alhta singilpilhtetomaclha. Apyatemenquic alhta apyispoc apsantama avalhoc asoc payjem. Apmesquic alhta quilvana ayitcoc. Yejemoc alhta acmesa inquin.
29 Lhama alhta apquillinga amyaa Juan apquiltamsoycaoc. Apquilvactamo alhta eyca apjapac. Apquilatonquic alhta tacjalhop.
Aptoycaoc cinco mil enlhitaoc
(Mt 14.13-21Lc 9.10-17Jn 6.1-14)
30 Natamin alhta apquilanequiclho apóstoles apquilapajasomap apnaclha Jesús. Apquililtimnasquic alhta aclhamoclhojo asoc apquiltamjaycam najan apquillhicmoscama apquilinyectamlha. 31 Aptomjac alhta apquilanya Jesús:
—Elquilhyim apquilvamlha quellhip. Ongilmiyaclhac yoclhilhma mepqui lha tingma. Ellovquis sat apquilyampay —alhta aptomjac.
Apyamongamacpec alhta enlhit. Am alhta colapvancaac eltovamcoc. 32 Apquilquinamtec alhta barco. Apquilmiyaclhec alhta yoclhilhma mepqui lha tingma. 33 Apquilvitangveclhoc alhta inyicje apquiltameca yingmin. Apquilyicpilcoc alhta enlhit. Apnateymaoclhec alhta enlhit nalhapaoc apquilinyema lhalhma anco. Apquilvoyam apmamyi alhta intomjac. 34 Lhama alhta aptiyapvocmo Jesús apvita eyca enlhit appintalhnama. Apyovsec alhta apquilano enlhitaoc. Apvita alhta malha nipquesic mepqui apquilancam. Avanjec alhta apquillhicmoscama amyaa. 35 Intalhnacmoc alhta anco apquilyoctamo apquiltamsoycaoc apnaclha Jesús, apquilpamejitsa:
—Intalhnacme inyicje, paj tingma as olhma —alhta apquiltomjac. 36 Ilapajas sat enlhit. Eltingyamcoc sat aptoycaoc natingma. Mayc inquilnapac as enlhitaoc —alhta apquiltomjac.
37 Apcatingmavoc alhta Jesús:
—Elmesaoc sat aptoycaoc quellhip. Apquilpamejitsa alhta eyca:
—¿Pa ya ontingyangvoclhac quilpasmongam natingma ongilyanmongsic doscientos solyayem, yoyam ongilmesic aptoycaoc? —alhta apquiltomjac.
38 Aptomjac alhta apquilanya Jesús:
—¿Jalhcopvam apyitna quilpasmongam quellhip? Elanojo siclho.
Lhama alhta appenesa apquilaneyo, apquiltimnasa alhta eyca:
—Cinco quilpasmongam najan anit quilasma —alhta apquiltomjac.
39 Aptomjac alhta apquilanya Jesús:
—Elane sat elyayingvomoc apnaycam enlhit napaat —alhta aptomjac. 40 Apquilyayingvocmec alhta apnaycam napaat. Cien najan cincuenta alhta moclhama apnaycam mataa enlhit. 41 Lhama alhta apquilma quilpasmongam najan quilasma. Apsicjiclhojo alhta netin, apquilmalhnesquisa aptoycaoc. Apquilyapitsamquic alhta quilpasmongam apquilmesamco apquiltamsoycaoc. Apcanama alhta elmesamcoc enlhit. Apquilmilasquic alhta anit quilasma nipyesicsa enlhitaoc. 42 Apquilyipcanacmoc alhta aptoycaoc enlhit aplhamoclhojo. 43 Apquilansaclhec alhta quilpasmongam napocjaa apquilaymomap najan quilasma alaymomalhca. Quillanamcoc alhta doce quillhatam aynapa. 44 Apvocmec alhta cinco mil enlhitaoc aptoycaoc quilpasmongam.
Jesús aplhingam netin yingmin
(Mt 14.22-27Jn 6.16-21)
45 Yejemoc alhta apquilpecjesamcaa apquiltamsoycaoc. Apquilanya elquinatvoclha barco, yoyam eltamiclhac sat apquilmamyi elvoclhojo tingma Betsaida. Alhayi alhta apquiltamjoc elapajacsic enlhit. 46 Lhama alhta apquiltajaclho enlhit. Apquinatvoclhec alhta netin inquilhe, yoyam elmalhna. 47 Intalhnacmoc anco alhta acvocmo barco naysicsa acyayengviyam. Inlhapco alhta apna Jesús nicja yingmin. 48 Apvitangveclhoc alhta Jesús apquilyimnatesa apquilyacvom yingmin apquiltamsoycaoc. Aptajanyaa alhta piyam. Aptipquic alhta apyova apyiviy. Apyipitcangveclho alhta apquiltamsoycaoc. Aplhinquic alhta netin yingmin. Apquiltamjoc alhta eyeycajangvoclha barco. 49 Lhama alhta apvitacpo aplhingam netin yingmin. Ingjangaoc alhta apcanyacpoc. Apquililpalhamamcaa alhta. 50 Apquilanomacpo alhta apquilvita, apcacpec alhta. Aptomjac alhta apquilanya Jesús:
—Elyimnates apquilvalhoc. Coo nac aso. Nojela nasa —alhta aptomjac.
51 Apquinamtec alhta Jesús apnamcaclha barco avalhoc. Apquinmantamo alhta piyam. Pilapcasquic alhta apquilvita, apquilacac anco. 52 Am alhta elyasingvocmoc mocjam actemaclha aplhamaseyquiclho quilpasmongam Jesús. Colleyjac alhta apquilvalhoc.
Jesús aptamilquisquiyam ningmasquemataoc
(Mt 14.34-36)
53 Lhama alhta apquiltamongvoclho acyayengviyam. Apquilvocmec alhta yoclhilhma Genesaret. Apquilpiquinquic alhta barco nicja yingmin. 54 Lhama alhta apquilantiyapvocmo. Yejemoc alhta apquilyicpilcavoc enlhitaoc Jesús. 55 Apnateymaoclhec alhta enlhit lhalhma anco. Apnalovsangveclho alhta ningmasquemataoc. Lhama alhta aclingalhco apvisay apvaa Jesús. Apquilpatmentac alhta acyiplomo quiltajanma. 56 Lhama alhta apvocmo tingma apvanyam, najan natingma najan poc tingma. Apquilnincanvoctac alhta ningmasquemataoc malamong tingma. Apquilmalhnacpec alhta Jesús, yoyam colhic acmongvocmo nipvayc aptalhnama. Aplhamoclhojo actomja apquilpatningvaycmo, apquiltamalvocmo alhta.
Jesús Nazarétpe
(Mt 13.53-58Lc 4.16-30)
1 Jesús oho upégui oikove ypy haguépe, ha hemimbo'e kuéra oho hendive. 2 Oguahẽvo pytu'uha ára oñepyrũ oporombo'e judío kuéra tupaópe. Ha heta ohendúva Jesúspe, ijurujái ha oporandu ojupe:
—Moõgui piko oikuaa kóva hetaite mba'e? Moõgui piko oguenohẽ imba'e kuaa ha umi mba'e rechapyrã ojapóva? 3 Ndaha'éi piko kóva ku karpintéro, María memby, ha ityvýra kuéra Santiago, José, Judas ha Simón? Ha heindy kuéra nga'u piko ndoikói ñande apytépe?
Ha ndojeroviái hese hikuái. 4 Jesús katu he'i chupe kuéra:
—Opa rupi niko maranduhára kuérape oñembojerovia, hógape ha hogagua apytépe, ha oikove ypy haguépe katu nahániri.
5 Ndaikatúi ojapo upépe mba'eve hechapyrãva, mbovymi hasývarente omoĩ ipo ha omonguera. 6 Ha ohecha ramó ndojeroviaiha hese hikuái.
Jesús ombo'e hemimbo'e kuérape
(Mt 10.5-15Lc 9.1-6)
Jesús ohóva umi táva aguĩha rupi oporombo'évo. 7 Ohenói umi 12 hemimbo'épe ha oñepyrũ omondo chupe kuéra mokõi-mokõi, ha ome'ẽ chupe kuéra pokatu ipu'aka haguã mba'epochýre. 8 He'i chupe kuéra ani haguã ogueraha mba'eve tapére guarã, yvyra ipo peguánte. Ndoguerahái vaerã ijaviorã térã viru. 9 Ikatu omonde sapatupe, ijao jopyrurã katu ani ogueraha. 10 He'i chupe kuéra:
—Upe óga peike haguépe peiko haguã, pesẽtaha árape peve peikóta. 11 Ha na pene moguahẽséi ramo térã na pene renduséi ramo katu, pesẽ pe óga térã pe távagui, ha peityvyro pende pýgui pe yvytĩmbo oikuaa haguã upéva maranduha Tupã oinupãtaha chupe kuéra.
12 Upérõ osẽ hikuái hemimbo'e kuéra he'i haguã opavavépe ojevy haguã Tupã gotyo. 13 Omosẽ avei heta mba'epochy, ha omonguera heta hasývape omonávo hese kuéra ñandyry.
Juan Bautista ojejukárõ guare
(Mt 14.1-12Lc 9.7-9)
14 Mburuvicha guasu Herodes ohendu pe oje'éva Jesús rehe, herakuãmava opa rupi. Oĩ he'íva: “Juan Bautista niko opu'ã jeýma omanóva apytégui, ha upévare ipokatu ojapo haguã hechapyrãva.” 15 Oĩ he'íva: “Maranduhára*f** Elías hína upéva.”
Ha ambueve he'i: “Peteĩ umi maranduhára yma guaréva hína.”
16 Ohendúvo ko'ã mba'e, Herodes he'i:
—Upéva hína Juan. Che añakã'ouka vaekue chupe ha ko'ágã oikove jeýva.
17 Herodes niko, Herodías rehehápe, ojopyka vaekue Juánpe yvyrakuápe ha ombotyka chupe koty ypytũme. Herodías, Herodes ryvy Filipo rembirekore vaekue, ha Herodes omenda hese. 18 Ha Juan he'i vaekue Heródespe: “Ndaikatúi remendávo nde ryvy rembirekorére.” 19 Upévare Herodías ndaija'éi Juan rehe, ojukase chupe ha ndaikatúi, 20 Herodes niko okyhyje chugui oikuaágui ha'eha kuimba'e marangatu, ha omo'ã chupe. Ohendu ramo chupe opyta jepi oikuaa'ỹre mba'épa ojapóta. Upéicharõ jepe Herodes ohenduse Juánpe. 21 Herodías katu ohecha oguahẽha peteĩ ára ou porãtava chupe. Herodes ojapo karu guasu hi'ára mbotýre, mburuvicha kuéra ha poguasu kuéra Galiléa guápe guarã. 22 Herodías memby oike ha ojeroky pe karu guasuhápe. Herodes oguerohory eterei pe ijeroky ha opavave upépe oĩva rovake, he'i pe kuñataĩme:
—Ejerure chéve reipotáva ha ame'ẽta ndéve.
23 Ha ome'ẽ jey-jey chupe iñe'ẽ, he'ívo ome'ẽtaha chupe oimeraẽ mba'e, taha'e hetã mbytere jepe. 24 Ha'e osẽ ha oporandu isýpe:
—Mba'épa ajeruréta?
He'i chupe:
—Ejerure chupe Juan Bautista akãngue.
25 Pe kuñataĩ oike pya'e oĩháme mburuvicha guasu ha he'i chupe:
—Aipota reme'ẽ chéve ko'agãite voi peteĩ ña'ẽmbépe Juan Bautista akãngue.
26 Upéva tuicha oguapy mburuvicha guasúre. Ha ome'ẽ haguére iñe'ẽ opavave rovake ndaikatúi opyrũvo hese. Upévare ojapo mante pe mitãkuña ojeruréva chupe. 27 Ha pya'ete omondo peteĩ ñorãirõhára ogueru haguã chupe Juan akãngue. Upéva oho koty ypytũme, oñakã'o Juánpe, 28 ha ogueraha iñakãngue peteĩ ña'ẽmbépe. Ome'ẽ upe kuñataĩme ha ha'e ome'ẽ isýpe.
29 Juan remimbo'e kuéra oikuaávo, ogueraha hetekue ha oñotỹ.
Jesús omongaru hetápe
(Mt 14.13-21Lc 9.10-17Jn 6.1-10)
30 Upe rire Jesús remimbo'e kuéra oñembyaty Jesús ndive ha omombe'u chupe opa mba'e ojapo ha ombo'e vaekue. 31 Jesús he'i chupe kuéra:
—Jaha japytu'umi ñane año peteĩ ojeiko'ỹháme.
Heta etereígui umi ou ha ohóva niko ndaijái chupe kuéra okarúvonte jepe. 32 Upéicha Jesús ha ijapóstol kuéra oho kanóape peteĩ ha'eñoháme. 33 Heta oĩ ohecháva ha oikuaa ha'e kueraha. Upérõ opa táva guio ojeho upe gotyo ha oguahẽ hikuái ha'e kuéra mboyve. 34 Oguejývo Jesús pe kanóagui, ha ohechávo hetaha umi ijatýva, oiporiahurereko chupe kuéra, oĩgui ovecha herekua'ỹvaicha. Ha oñepyrũ ombo'e chupe kuéra heta mba'ére. 35 Ka'aru pytũma ramo hemimbo'e kuéra ou hendápe, ha he'i chupe:
—Ka'aruetéma niko, ha ko'arupi ndaipóri avave oikóva. 36 Emondómana opavavépe toho umi táva rupi, tojogua hembi'urã. 37 Jesús katu he'i chupe kuéra:
—Peẽ voi pemongaru chupe kuéra.
Ha'e kuéra katu he'i chupe:
—Reipota piko roho rojogua 200 pláta pehẽngue repy mbuja, romongaru haguã chupe kuéra? 38 Jesús he'i:
—Mboy mbuja piko pereko? Tapeho pehecha.
Oikuaa vove he'i chupe:
—5 mbuja ha mokõi pira.
39 Ha omboguapy opavavépe aty-atýpe, kapi'ipépe. 40 Ha oguapy hikuái peteĩ atýpe 100 ha ambuépe 50. 41 Upéi katu ojapyhy ipópe umi 5 mbuja ha mokõi pira ha oma'ẽvo yvága gotyo ohovasa. Upéi oipehe'ã umi mbuja ha ome'ẽ ohóvo hemimbo'e kuérape, ha ha'e kuéra ome'ẽ opavavépe. Oipehe'ã avei umi pira opavavépe. 42 Opavave ho'u hyguãtã meve. 43 Ombyaty hikuái umi mbuja ha pira pehẽngue hembývagui, ha omyenyhẽ 12 ajaka. 44 Umi ho'u vaekue pe mbuja niko hína 5.000 kuimba'e rupi.
Jesús oguata y apére
(Mt 14.22-27Jn 6.16-21)
45 Upéi, Jesús he'i hemimbo'e kuérape ojupi haguã peteĩ kanóape ha ohasa haguã henonderã y mboypýri, Betsaida gotyo. Upe aja ha'e he'íta opavavépe oho haguã hógape. 46 Omondopa rire opavavépe hógape, Jesús ojupi peteĩ yvytýpe oñembo'e haguã. 47 Pyhare oguahẽvo, pe kanóa ohupytýma pe y mbyte rupi. 48 Pe y pochy katu oñenupã pe kanóa tĩre, ohuguãitĩgui ohóvo hikuái yvytu, ha ohecha umi kanóa pegua oho mbegueha, yvytu ojokógui chupe kuéra. Ko'ẽ mbotávo, Jesús oñemboja hendápe kuéra oguatahápe pe y apére. Ha oñemotenondese hese kuéra. 49 Hemimbo'e kuéra ohechávo oguataha pe y apére, oimo'ã hikuái póra, ha osapukái, 50 opavave ohechágui chupe ha oñemondýi. Jesús katu pya'e oñe'ẽ chupe kuéra he'ívo:
—Chénteko, ani pekyhyje!
51 Ojupi kanóape ha opi pe yvytu, ha ha'e kuéra ijurujái opytávo, 52 ndoikéigui iñakãme nguéra pe mba'e rechapyrã mbuja kuéra rehegua, pe iñe'ã nguéra niko iñypytũ.
Jesús omonguera hasývape táva Genesarétpe
(Mt 14.34-36)
53 Ohasa hikuái pe y mboypýri ha oguahẽ Genesaret yvýpe ha upépe ojokua ikanóa y rembe'ýpe. 54 Oguejývo hikuái pe kanóagui ha umi upepegua oikuaávo Jesús hague pe oguahẽva, omomaranduka ijerekuévo, ha ogueru hikuái hendápe opa umi hasýva. 55 Oho hikuái opa rupi ha ojegueru Jesús rendápe umi hasýva hupa reheve. 56 Ha mamo ha'e oikehápe, taha'e táva, taha'e óga térã ñu rupi, omoĩ hikuái umi hasývape tapépe, ha ojerure chupe hikuái opokomínte haguã ijao rembe'yrénte jepe. Ha opokóva guive hese, okuera.