Jesús apxeyenma ekmaso antéhek nélmeyókásamáxkoho egagko' nentémakxa
(Mt 10.26-27)1 Apchaqneykekxeyk axta apxámokma apagko' énxet, apkelyégamákpek axta. Apchénamók axta apkeltenneykha m'a Jesús. Apkeltáméséyak axta sekxók aptemék apkelanagkama s'e: “Kóláwho sa' fariseos kempáseyak apagkok, cham'a ektémakxa nak apkelmeyókásamákpoho apagko' apkeltémakxa. 2 Hakte méko xama aqsok enxoho ekyexamaxche, megkatnehek chá'a megkóteyamaxche', méko nahan xama enxoho aqsok ekpowásamaxche' megkatnehek chá'a megkólya'áseyak. 3 Ékeso éñamakxa, ekyókxoho aqsok kélxeyenma nak chá'a kéxegke ekyaqtéssakxaxma, kañexchek sa' ekhakxoho ekhem; keñe sa' ma'a kélyexamaxkoho nak kélxeyenma tén han kañe' tegma yetlo kélápeykekxoho átog, kañexchek sa' kélpáxameykha kaxénaxchek ma'a néten tegma nak.
Eyeyméxko nak antéhek negaye
(Mt 10.28-31)4 “Énámakkok sélásekhayo, éltennássek ko'o kéxegke maltamho chá'a kóleyk ma'a apchaqhamo nak chá'a negyókxa, keñe chá'a natámen mopwanchek hegaqhekxa'. 5 Altennaksek sa' ko'o kéxegke m'a eyéméxko nak chá'a kólè': kólè' chá'a m'a apmopwána nak hegyenyók sẽlmassésseykenxa natámen segaqhe. Naqso', kólè' chá'a m'a.
6 “¿Megkólchexayheya chá'a cinco nátétkók ekyánmaga ánet sawo selyaqye? Megkalwagqámhek Dios xama enxoho xa. 7 Keñe kéxegke weykmók apkelyetsetchesso xama xama m'a kélwa' nak. Nágkólè'; ennókek kéxegke, megkólhawok ma'a nátétkók ekxámokma nak.
Negya'áseykegkoho Jesucristo nápaqta'awók énxet'ák
(Mt 10.32-33Mt 12.32Mt 10.19-20)8 “Éltennássek ko'o kéxegke, apxénchek agkok kélxama sétleykha ko'o nápaqta'awók énxet'ák, exének sa' nahan apteme apchásenneykha nápaqta'awók Dios apkelásenneykha m'a aptáha nak Apketche énxet; 9 Keñe sa' ma'a apxeyenma nak metne sétleykha ko'o nápaqta'awók énxet'ák, mexénakpek sa' nahan kélya'áseykegkoho nápaqta'awók ma'a Dios apkelásenneykha.
10 “Kawomhok sa' nahan meyaqmagkáseykekxa aptémakxa Dios ma'a énxet apxeyenma nak chá'a ekmaso m'a aptáha nak Apketche énxet; metnehek sa' eyke chá'a meyaqmagkáseykekxa aptémakxa m'a énmexeykha nak chá'a appeywa m'a Espíritu Santo.
11 “Kélnaqlókek sa' agkok kéxegke m'a kañe' apchaqneykekxexa nak judíos, essenhan ma'a apheykegkaxa nak énxet'ák segyekpelchémo, tén han énxet'ák ekyawe nak kéláyo, nágkatneykha aqsa kélwáxok yaqwánxa enxoho kóltéhek kélátegmowéyak amya'a tén han kélpeywa, 12 hakte wokmek sa' agkok yaqwánxa kólpaqmétek, Espíritu Santo sa' elxekmósagkok yaqwánxa enxoho kóltéhek kélpeywa.”
Sẽlésso anxámaksek aqsok egagkok
13 Xama énxet axta aptemék apkenagkama Jesús nepyeseksa énxet se'e:
—Sẽlxekmósso, yána' hana hegkeyásekxak ko'o eyapma m'a aqsok sephewayam nak yaqwayam axkekxa'.
14 Axta aptemék apchátegmoweykegko Jesús se'e:
—Émók, ¿Yaqsa axta ko'o setnéssesso kélnepyeseksa kéxegke yaqwayam atnehek sekyekpelchémo énxet'ák, essenhan séxpánchessesso aqsok kélagkok?
15 Axta aptemék nahan se'e:
—Kóláwho kéxegke ekyókxoho m'a negmámenyého nak anxámasagkok aqsok egagkok; hakte megkañamak segwetasso ekmámnaqsoho negyennaqte m'a nenxámáséyak nak aqsok egagkok.
16 Tén axta apkeltennáseykencha'a aqsok apyetcháseykekxoho ektéma nak se'e: “Aphegkek axta xama énxet ekxámokma aqsok apagkok, eknakxamáxko axta ekxámokma aqsok ekyexna m'a apkelchekha. 17 Axta entemék élchetamso apwáxok énxet ekxámokma axta aqsok apagkok se'e: ‘¿Háxko sa' kexaha atnehek? Méko yaqwánxa axatmok ma'a aqsok ekyexna ahagkok eknakxamáxche nak.’ 18 Tén axta ektéma élchetamso apwáxok se'e: ‘Ekya'ásegkók kaxwók yaqwánxa atnehek. Apalchesegmak sa' tegma sekxátamakxa nak chá'a aqsok ekyexna ahagkok eknakxamáxche', keñe sa' alánekxak pók apkelyawe, yaqwayam sa' axatmok ekyókxoho m'a aqsok eknakxamáxche ahagkok nak, tén han ma'a ekyókxoho aqsok ahagkok ekyetnakxa nak. 19 Keñe sa' katnehek ewáxok se'e: ‘Xámók aqsok séltaqmelchesso yaqwayam amha apxámokma apagko' apyeyam; allókasek sa' sekyampe, atwok sa' aqsa sekto, eynek sa' nahan ma'a sekya nak, kataqmelhok sa' nahan sekha.’ 20 Keñe axta Dios aptéma apkenagkama s'e: ‘Énxet ekyéháxma'. Yetsapok sa' xép se'e axta'a nak, keñe sa' ma'a aqsok apkeltaqmelchesso nak, ¿yaqsa sa' katnekxak agkok?’ 21 Cháxa ektémakxa nak énxet apxámáseyak nak aqsok apagkok xa, méko eyke aqsok apagkok nápaqtók Dios.”
Dios apkeltaqmelchesso apketchek
(Mt 6.25-34)22 Keñe axta Jesús aptéma apkelanagkama apkeltáméséyak se'e: “Keso sektáhakxa nak ko'o séláneya kéxegke s'e: ‘Nágkalyetnakhoho chá'a kélwáxok, ekxéna enxoho chá'a kélwáxok yaqsa sa' kexaha kóltók yaqwayam enxoho kólweynchamha chá'a, tén han ma'a apáwa yaqwayam enxoho kólántaxnekxak chá'a neyseksók kélheykha. 23 Ennókek negyennaqte, megkaxnawok ma'a nento, keñe nahan ma'a negyókxa, megkaxnawok ma'a apáwa. 24 Kóllano kágqag: megkakneykekxak ma'a aqsok aktek, megkanakxeykegkok nahan chá'a, méko nahan ma'a ekxátamakxa aqsok ekyexna; Dios akke apkeléyak chá'a ektéyak. ¡Ennókók agko' eyke kéxegke, megkólhawok ma'a náta! 25 Méko kélxama kéxegke kélwanchek kólwenaqtéshok ketsék néten kélha keso náxop, xámok eykhe katnehek ekyetnakhayo chá'a kélwáxok. 26 Megkólwanchek agkok kóllának kéxegke m'a ketsék aqsok nak, ¿yaqsa eyke ektéma ekyetnakhassamo chá'a kélwáxok ma'a mók aqsok nak?
27 “Kóllano ektémakxa nak éktega pánaqte exnók: megkaltamheykha, megkalnexpageykegkok nahan. Ektáhak ko'o séláneya kéxegke s'e, axta exnágweykekxohok wesse' apwányam Salomón ektémakxa axta apcheymákpoho, apkelántaxneykekxo chá'a apkelnaqta xama enxoho xa pánaqte exnók nak. 28 Apteméssessek agkok aptaxneyáseykekxa ektaxno Dios pánaqte exnók xa ektáha nak, cham'a élaqnágko nak yókxexma s'e ekhem nak, keñe mók ekhem kólchexák nátex, ¡kéxegke sa' eyke ekyágwánxa agkok etnéssesek Dios xa ektáha nak, énxet'ák ekmasextoho nak kélteme megkólya'ásseyam! 29 Nágkalyaqhapmakha chá'a kélwáxok kéltegyeyncha'a enxoho chá'a yaqsa sa' kóltók tén han kólyenagkok. 30 Hakte cháxa élyetnakhassamo nak chá'a apkelwáxok apyókxoho énxet apheykha nak náxop xa aqsok nak, yetneyk eyke kéxegke Kélyáp apha nak néten, apya'áseykegkoho nak eyéméxko kéxegke xa aqsok nak. 31 Kólchetam sekxók amonye' kéxegke m'a aptémakxa nak Wesse' apwányam Dios, keñe sa' kólxawak nahan kéxegkáxa xa aqsok nak.
Ekxámokma aqsok egagkok ma'a néten
(Mt 6.19-21)32 “Nepkések seknaqtósso, nágkólè aqsa; kélqántawók eykhe kéxegke, apmáheyók eyke egkések kéxegke aptémakxa nak Wesse' apwányam Dios ma'a Kélyáp, eñama ektaqmeleykha apwáxok apkelányo. 33 Kólchexeykxa sa' ekha ekyánmaga aqsok kélagkok ekyetnakxa nak, kólmésák sa' énxet'ák meyke aqsok ma'a selyaqye nak; kóllenxánem kaxek kéxegke m'a yágkentamáhak megkatne nak apák, tén han aqsok kélagkok ekxámokma meyke néxa m'a néten, megkalmopwagkexa nak elántexek ma'a apkelmenyexma tén han megkanaqtawáseykegkaxa nak chá'a aqsok ma'a askok. 34 Hakte cham'a ekhágkaxa enxoho chá'a ekxámokma aqsok kélagkok kéxegke, cha'a kaxénmakha nahan chá'a kélwáxok ma'a.
Kóllánekxa kéltáhakxa
35-36 “Kólteme chá'a kéxegke m'a aptamheykegkaxal'a kélásenneykha apkelhaxanmal'a ewaták wesse' apagkok yenyenták ma'a éláneyxchexa ektámaxche nento sẽlyamhopma, yetlo apkeláneykegkokxa aptamhágkaxa, tén han apkeláléwasso cháléwasso, appencheséyak la'a aptamhágkaxa yaqwayam emeykessesek átog ekmanyehe agko' ma'a apwa'akto enxoho tén han aptekpagwa'akto enxoho. 37 Apkeleñémo agko' kélásenneykha apwetágwa'akto enxoho menaqtena m'a wesse' apagkok. Naqsók nahan ko'o sektáha séláneya kéxegke wesse' apagkok apagko' sa' nahan yának exmakha m'a nekha mésa, keñe sa' elagkok aptéyak. 38 Apkeleñémo sa' xa énxet'ák nak, apwetágwa'akto sa' menaqtena, axta'a eyseksók eykhe katnehek essenhan amonye' élseye. 39 Kólya'asagkoho sa' kéxegke s'e: apleg'ak agkok ekwánxa hora yaqwánxa etaxnegwók apxagkok apmenyexma m'a énxet ekha nak apxagkok, megyohok nahan etaxnegwók apxagkok xama énxet enxoho yaqwayam emenyexek. 40 Kóllánekxa kéxegkáxa kéltáhakxa; hakte awaták sa' ko'o sektáha nak Apketche énxet neyseksa megkólhaxneykha.”
Kélásenneykha meyenseyam aptamheykha tén han apyenseyam aptamheykha
(Mt 24.45-51)41 Axta aptemék apkelmaxneyeykencha'a Pedro s'e:
—Wesse', ¿apxeyenméya axta exchep negko'o aqsa wánxa sẽltennáseykha chá'a s'e aqsok apyetcháseykekxoho nak, apyókxoho énxet enxeykel'a?
42 Axta aptemék Wesse' egegkok se'e: “¿Yaqsa kélásenneykha apkemha apmonye' meyenseyam nak aptamheykha, tén han apya'áseykegkoho nak aqsok, apchásenneykekxohol'a chá'a wesse' apagkok eltaqmelchessesek ma'a ekheykha nak apxagkok, yaqwayam enxoho elmésagkok chá'a ektéyak ekwokmo enxoho chá'a ekteykegkaxa ektéyak? 43 Apkeleñémo agko' kélásenneykha apwetágweykta nak ewaták wesse' apagkok apkelanakxa m'a apkeltémo axta elána'. 44 Naqsók nahan ko'o sektáha séláneya kéxegke peya etnéssesek apkeláneseykha ekyókxoho aqsok apagkok ma'a wesse' apagkok. 45 Xénchek agkok apwáxok yehémek ewaták wesse' apagkok xa kélásenneykha nak, keñe enaqtawasagkohok ma'a nápakha aptémo xamo' nak kélásenneykha, tén han ma'a kelán'ák kélásenneykha nak, keñe etwok nahan apto, ének nahan ma'a apyá nak ekwokmoho eyaqha, 46 keñe ewaták wesse' apagkok ekhem neyseksa melhaxneykha, tén han neyseksa mey'áseyak ekwánxa hora, eñássesagkohok nahan, exnéshok nahan apteméssesakxa m'a kélteméssessamakxal'a m'a énxet'ák melyaheykekxoho nak wesse' apagkok.
47 “Énxet kélásenneykha apya'áseykegkoho nak aqsok apmopmenyého elának ma'a wesse' apagkok, melánekxeyk eyke aptáhakxa, melyahakxeyk nahan ma'a aptémakxa appeywa, awanhók agko' sa' katnehek kéllegassáseykegkoho. 48 Keñe m'a kélásenneykha apkelane nak aqsok ekpayhawo nak eykhe yaqwayam kóllegássesagkohok neyseksa mey'áseyak, asextók sa' katnehek kéllegassáseykegkoho. Énxet ekxámokma nak kélmésso aqsok, xámók sa' nahan katnehek kélmaxnagko aqsok; énxet kélásennagko nak eltaqmelchesek ekxámokma aqsok, xamók sa' nahan katnehek kélmaxneyeykekxa aqsok.
Jesús keñamak apkexpánchásamap énxet
(Mt 10.34-36)49 “Ekwayak axta ko'o yaqwayam awatnek táxa keso náxop; ¡éltamhók eykhe ko'o káléwak heykxa xa táxa nak! 50 Axkak sa' ko'o ekmaso agko' seklegeykegkoho, ¡eklegeykegkók ahagko' ko'o ekweykmoho sa' ektemégwokmo néxa! 51 ¿Kélanagkamcheya kéxegke asáyekmok ko'o meyke ektáhakxa apkelwáxok énxet'ák sekwaya keso náxop? Éltennássek ko'o kéxegke masáyekmo xa, wánxa m'a apkexpánchásamap nak énxet. 52 Hakte keso kaxwo nak tén han ma'a egmonye' sa', cinco apheykha xama tegma sa' chá'a yexpánchesakpok, apqántánxo sa' elenmexekxak ma'a apqánet nak, keñe sa' apqánet ma'a apqántánxo nak. 53 Yenmexekxak sa' apyáp ma'a apketche, keñe sa' apketche yenmexekxak ma'a apyáp; kanmexekxak sa' egken ma'a étche kelwána, keñe sa' étche kelwána kanmexekxak ma'a egken; kanmexekxak sa' yepyámog ma'a atánegken, keñe sa' atánegken kanmexekxak ma'a yepyámog.”
Aqsok magkenatchesso agwetak keso negwánxa nak
(Mt 16.1-4Mc 8.11-13)54 Axta aptemék nahan Jesús apkelanagkama énxet'ák se'e: “Kélwet'ak agkok chá'a kéxegke ektepa yaphope m'a ekpayho nak taxnegwánxa ekhem, kólxének chá'a peya kamme', kamme' nahan. 55 Kélwet'ak agkok nahan chá'a kaxchahák eñama nak nepyeyam, kólxének chá'a peya kamexnek, kamexnek nahan. 56 ¡Kéxegke kélmeyókásamáxkoho nak kélagko' kéltémakxa! Kélwanchek agkok kéxegke kólya'asagkohok ektémakxa m'a néten, tén han keso náxop, ¿yaqsa eyke ektéma megkólmowagko nak kólxének kéxegke ektémakxa aqsok se'e negwánxa nak?
Nentemessáseykekxa meyke ektáhakxa apwáxok ektáha nak sẽnmexeykha
(Mt 5.25-26)57 “¿Yaqsa ektéma megkólyekpelchémo nak kélagko' kéxegke m'a aqsok ekpéwomo nak? 58 Apkelánéssek agkok kéxegke amya'a xama énxet tén han kélyetlákxo enxoho ey'aksek ma'a apheykegkaxa nak énxet'ák segyekpelchémo, kóllenxánem chá'a kaxnágwakxohok mók kélpaqmeyesma neyseksa kélxega ámay, yaqwayam enxoho megkólyentemekxeyk kéxegke nápaqta'awók ma'a énxet'ák segyekpelchémo; hakte agkok kóltáhak xa, egkések sa' kéxegke énxet'ák segyekpelchémo m'a sẽlpextétamo, keñe sẽlpextétamo exatmok kéxegke kañe' tegma negmomaxchexa. 59 Naqsók nahan ko'o séltennasa kéxegke megkólántépekxeyk sa' chá'a m'a, ekwokmoho kélsawhawo selyaqye kélagkok kélyánmagkasso.”
Jesús enseña contra la hipocresía
(Mt 10.26-27)1 Entre tanto, una gran multitud se reunió alrededor de Jesús. Eran tantos que se atropellaban entre sí. Jesús comenzó a hablar primero a sus discípulos, les dijo: «Cuídense de la levadura de los fariseos, me refiero a la hipocresía. 2 Porque no hay ningún secreto que no llegue a descubrirse, ni nada oculto que no llegue a saberse. 3 Por tanto, todo lo que digan en la oscuridad se oirá a plena luz del día; y lo que digan en secreto y a puerta cerrada se gritará desde las azoteas de las casas.
A quién se debe temer
(Mt 10.28-31)4 »Amigos míos, yo les digo a ustedes: No teman a quienes matan el cuerpo y después no pueden hacer nada más. 5 Yo les voy a decir a quién deben temer: ténganle miedo a quien no solo quita la vida, sino que también tiene poder para echarlos al infierno. Sí, a él más bien deben temerle.
6 »¿No se venden cinco pajarillos por dos moneditas? Sin embargo, Dios no se olvida de ninguno de ellos. 7 En cuanto a ustedes, ¡hasta los cabellos de la cabeza Dios los tiene todos contados! Así que no tengan miedo: ¡Ustedes valen más que muchos pajarillos!
Reconocer a Jesús delante de los demás
(Mt 10.32-33Mt 12.32Mt 10.19-20)8 »Yo les digo que si alguien se declara a mi favor delante de la gente, también el Hijo del hombre se declarará a favor de él delante de los ángeles de Dios; 9 pero a quien me niegue delante de la gente, también se le negará delante de los ángeles de Dios.
10 »Dios perdonará incluso a quien diga algo contra el Hijo del hombre; pero no perdonará a quien con sus palabras ofenda al Espíritu Santo.
11 »Cuando los lleven a juicio ante las sinagogas, o ante los gobernantes y autoridades, no se preocupen por lo que han de decir o cómo decirlo para defenderse, 12 porque cuando les llegue el momento de hablar, el Espíritu Santo les enseñará lo que deben decir.»
El peligro de las riquezas
13 Uno de entre la gente le dijo a Jesús:
—Maestro, dile a mi hermano que me dé mi parte de la herencia.
14 Y Jesús le contestó:
—Amigo, ¿quién me ha puesto como juez o mediador entre ustedes?
15 Luego añadió:
—Oigan, cuídense de toda codicia, porque la vida no depende del poseer muchas cosas.
16 Entonces les contó esta parábola: «Había un hombre rico, cuyas tierras dieron una gran cosecha. 17 El rico se puso a pensar: “¿Qué haré? No tengo dónde guardar mi cosecha.” 18 Y se dijo: “¡Ya sé lo que haré! Derribaré mis graneros y levantaré otros más grandes, así podré guardar mi cosecha y todo lo que tengo. 19 Luego me diré: Amigo, tienes muchas cosas guardadas para muchos años, ahora: ¡descansa, come, bebe, goza de la vida!” 20 Pero Dios le dijo: “Necio, esta misma noche vas a morir, y lo que tienes guardado, ¿para quién será?” 21 Así le pasa a quien acumula riquezas para sí, pero es pobre delante de Dios.»
Dios cuida de sus criaturas
(Mt 6.25-34)22 Después dijo Jesús a sus discípulos: «Por eso yo les digo: No se preocupen por lo que han de comer para vivir, ni por la ropa que necesitan para el cuerpo. 23 La vida vale más que la comida, y el cuerpo más que la ropa. 24 Fíjense en los cuervos: no siembran ni cosechan, ni tienen graneros ni bodegas; sin embargo, Dios los alimenta. ¡Cuánto más valen ustedes que las aves! 25 Y en todo caso, por mucho que alguien se preocupe, ¿acaso puede prolongar su vida aunque sea un momento? 26 Pues si no pueden hacer ni siquiera lo más pequeño, ¿por qué se preocupan por lo demás?
27 »Fíjense cómo crecen los lirios: no trabajan ni hilan. Sin embargo, les digo que ni siquiera el rey Salomón, con todo su lujo, se vestía como uno de ellos. 28 Pues si Dios viste así a la hierba, que hoy está en el campo y mañana es echada al horno, ¡cuánto más habrá de vestirlos a ustedes, gente de poca fe! 29 Por tanto, no se aflijan por lo que han de comer y beber. 30 Porque todas estas cosas las busca ansiosamente la gente del mundo, pero ustedes tienen un Padre que sabe muy bien lo que necesitan. 31 Ustedes, en cambio, busquen el reino de Dios, y recibirán también lo que necesitan.
La riqueza inagotable
(Mt 6.19-21)32 »No tengan miedo, pequeño rebaño, porque el Padre, en su bondad, ha decidido darles el reino. 33 Vendan lo que tienen, y dénselo a los necesitados; procúrense bolsas que no se desgasten, riqueza inagotable en el cielo, donde el ladrón no puede entrar ni la polilla destruir. 34 Pues donde esté la riqueza de ustedes, allí también estará su corazón.
Hay que estar preparados
35 »Estén siempre preparados, con las lámparas encendidas. 36 Sean como aquellos que esperan que su amo regrese de un banquete de bodas, y siempre están listos para abrirle la puerta tan pronto como llegue y toque. 37 Dichosos los siervos a quienes su amo, al llegar, los encuentre despiertos. Les aseguro que el amo mismo los hará sentarse a la mesa y se dispondrá a servirles la comida. 38 Dichosos son si los encuentra preparados, no importa si llega a la medianoche o de madrugada. 39 No olviden esto: si el dueño de una casa supiera a qué hora va a llegar el ladrón, no dejaría que nadie se metiera a robar a su casa. 40 Ustedes también estén preparados; porque el Hijo del hombre vendrá cuando menos lo esperen.»
El siervo fiel y el siervo infiel
(Mt 24.45-51)41 Pedro le preguntó:
—Señor, ¿esta parábola es solo para nosotros, o para todos?
42 El Señor le contestó: «¿Quién es el mayordomo fiel y atento, a quien su amo deja encargado de todos los que viven en su casa, para darles de comer a su debido tiempo? 43 Dichoso el siervo a quien su amo, cuando llega, lo encuentra cumpliendo con su deber. 44 Les aseguro que el amo lo pondrá como encargado de todos sus bienes. 45 Pero si ese siervo piensa que su amo va a tardar en llegar, y comienza a maltratar a los otros siervos y siervas, y se pone a comer, a beber y a emborracharse, 46 el día que menos lo espere y a una hora que no sabe, llegará su amo y lo castigará duramente, y lo condenará a correr la misma suerte que los incrédulos.
47 »El siervo que sabe lo que su amo desea, pero no se prepara ni lo obedece, será castigado con muchos azotes. 48 Pero el siervo que sin saberlo hace cosas que merecen castigo será castigado con menos azotes. A quien mucho se le da, también mucho se le pedirá; a quien mucho se le confía, mucho más se le exigirá.
Jesús, causa de división
(Mt 10.34-36)49 »Yo he venido a prender fuego en el mundo; y ¡cómo quisiera que ya estuviera ardiendo! 50 Tengo que pasar por una terrible prueba, y ¡cómo sufro esperando que se cumpla! 51 ¿Creen ustedes que he venido a traer paz a la tierra? ¡No!, sino más bien división. 52 Porque de hoy en adelante, cinco en una familia estarán divididos, tres contra dos y dos contra tres. 53 El padre estará contra su hijo y el hijo contra su padre; la madre contra su hija y la hija contra su madre; la suegra contra su nuera y la nuera contra su suegra.»
Las señales de los tiempos
(Mt 16.1-4Mc 8.11-13)54 Jesús también dijo a la gente: «Cuando ustedes ven que las nubes se levantan por occidente, dicen que va a llover, y así sucede. 55 Y cuando el viento sopla del sur, dicen que va a hacer calor, y así pasa. 56 ¡Hipócritas! Si saben interpretar tan bien el aspecto del cielo y de la tierra, ¿cómo es que no saben interpretar el tiempo en que viven?
Hacer las paces con el enemigo
(Mt 5.25-26)57 »¿Por qué no juzgan por sí mismos lo que es justo? 58 Si alguien te demanda y vas con él a presentarte a la autoridad, procura llegar a un acuerdo mientras aún estés a tiempo, para que no te lleve ante el juez; porque si no, el juez te entregará a los guardias, y los guardias te meterán en la cárcel. 59 Te digo que no saldrás de allí hasta que pagues el último centavo.»