Amonitas apkelxénamap yaqwánxa katnehek
1 Aptáhak Wesse' egegkok
apkelxéna énxet'ák Amón se'e:
“¿Háxko apkelmahágkaxa énxet'ák Israel?
¿Háxko apkelmahágkaxa m'a
yaqwayam nak elxewekxak
xapop énxet'ák kélagkok?
¿Yaqsa ektéma apmeykekxo nak
Gad ma'a énxet'ák
apkelpeykessamo nak chá'a
aqsok kéláyókxa Milcom?
¿Yaqsa ektéma apheykencha'a
amonitas ma'a
tegma apkelyawe kélagkok nak?
2 “Ektáhak ko'o sekpeywa s'e,
sektáha nak Wesse':
Kammok sa' ekhem
yaqwánxa wának ko'o
kañexchek élpayheykha kélatña'ák
kempakhakma m'a
tegma apwányam Rabá
apkelókxa nak ma'a amonitas;
meteymog ektaháneykekxa
mók sa' etnekxa',
kamyetek sa' ma'a
apheykegkaxa nak.
Keñe sa' énxet'ák Israel
elmekxak makham ma'a
tegma apkelyawe apagkok axta.
Ko'o sekxeyenma xa, sektáha nak Wesse'.
3 “¡Énxet'ák Hesbón,
kalpayheykha kélatña'ák
kóllegagkohok ekmáske,
hakte kélmasséssekmek ma'a Ai!
¡Kóllekxagwaha kelán'ák Rabá!
¡Kólántaxnekxa apáwa
nentaxneykekxohol'a apketsapma egmók,
kóltekpogmakha kélnénya'ák!
¡Kólenyahák, máxa élyeyháxma kólteme
kólpexyekhasha kélyempe'ék!
hakte megkatnahakxa apchókxa
peyk kólyentamok ma'a dios Milcom,
yetlo apkelmaxnéssesso
nak chá'a énxet'ák apagkok,
tén han ma'a ekha nak kéláyo.
4 ¿Yaqsa ektéma kélxéneykencha'a
nak chá'a kélyennaqte?
Massegwokmek kaxwók
kéxegke kélyennaqte,
énxet'ák kélenmexeykekxa
nak chá'a Dios,
kéláyo nak chá'a ekxámokma
aqsok kélagkok kélwete nak chá'a,
kélteme nak chá'a kólpaqmétek se'e:
‘Méko negko'o hegketámegma'’
5 Wahak sa' ko'o kéxegke kélaye
éleñama ekyókxoho yókxexma nak
kélnepyáwa'.
Ko'o sekxeyenma xa,
sektáha nak Wesse' ekha sekyennaqte.
Kélyókxoho sa' kéxegke
kólenyahagkok kóltamhok
kólwagkasaxchek teyp,
méko sa' xama enxoho
yaqwayam kánchásekxak makham.
6 Atnessásekxak sa' eyke ko'o
makham apheykha amonitas
ma'a ektémakxa axta apheykha;
ko'o sekxeyenma xa, sektáha nak Wesse'.”
Edom ekxénamaxche yaqwánxa katnehek
7 Aptáhak Wesse' ekha apyennaqte apkelxéna énxet'ák Edom se'e:
“¿Mékoya táhak negya'áseykegkoho
aqsok ma'a Temán?
¿Ya elya'ásegkok kaxwók aptamhágkaxa m'a
apmopwancha'a nak aqsok?
¿Massegwokmeya m'a
apkelya'áseyak nak aqsok?
8 ¡Énxet'ák Dedán,
kólenyahák, kólyexánem!
Hakte peyk ko'o
amasséssók ma'a Esaú énxet'ák apagkok;
wokmek kaxwók yaqwánxa
allegássesagkoho'.
9 Nakxéxcheyk agkok
ekyexna anmen yámet,
kóleymok chá'a mók xam'a ekyexna;
apkelwa'ak agkok
apkelmenyexma axta'a
wánxa aqsa elsakxak ma'a
aqsok apkelmopmenyého nak.
10 Meyke agko' aqsok eyke
ko'o ektemessáseykxak ma'a
Esaú énxet'ák apagkok,
yáxña'akxoho ekpekkenchásekxak
ma'a apkelyexánegweykekxexa nak chá'a,
mopwanchek kaxwók elxeganmok.
Kélmasséssekmek apyókxoho
m'a apketchek, apnámakkok,
tén han ma'a apheykha nak
ketók apheykegkaxa;
megyeymékpok xama enxoho
yaqwayam etnehek appeywa s'e:
11 ‘Henegkenchásekxa ko'o xa
apkelyeheykha kélagkok nak,
ko'o sa' altaqmelchesek.
Tásek mehey'ássemek ko'o m'a
xentampe'e apagkok nak.’”
12 Aptáhak Wesse' egegkok se'e: “Énxet'ák megkapayhémo axta eykhe énagkok ma'a kélyeta nak egheykok sẽllegassáseykegkoho, apyeneykegkek axta eyke. Megkatnehek sa' xépxa megkóllegassáseykegkoho, ének sa' xépxa m'a kélyeta nak egheykok. 13 Naqsók ko'o sektáha sekpeywa s'e, sektáha nak Wesse': Yókxexma meykexa énxet sa' etnekxak ma'a tegma apwányam Bosrá, nápakha'a apketkók sa' etnehek, segestéhegkesso sẽltemessáseykekxa mékoho, tén han kéltémo hẽltemessessamhok exma ekmaso, nápakha'a apketkók sa' nahan etnekxak ma'a pók tegma apkelyawe nak megkatnégwayam néxa.”
14 Wa'ak ko'o amya'a sekhakxa
eñama Wesse' egegkok;
aptáhak xama apseykha amya'a
aplegasa nepyeseksa
énxet'ák se'e:
“¡Kólaqnekxa',
kólchetamák Edom!
¡Kóllánekxa kéltáhakxa
yaqwayam kólempakha'!
15 Mékoho kélagko' sa' ko'o
atnéssesek kéxegke
nepyeseksa énxet'ák,
kélwanyamáxkoho kélagko'
sa' atnéssesek nepyeseksa énxet'ák.
16 Eyaqhémo temégweykmok kéxegke
m'a kéleymáxkoho nak,
hakte kóleyxchek axta chá'a.
Kélheykha kéxegke m'a neyseksa
meteymog élyagqaxe,
kélpathetmeyk ma'a
naw'ék egkexe netno nak.
Kéllánegweykmek eykhe kéxegke
kélxanák ma'a netnók agko' nak,
ektémól'a náta ekyawe,
sa' eyke kólenyék
alántekkesek ko'o kéxegke m'a.
Ko'o sekxeyenma xa, sektáha nak Wesse'.
17 “Asagkók agko' sa' katnehek kélmassésseyam ma'a Edom, kalyegwakkasek sa' énxet'ák. Elyegweyk sa' chá'a elwetak kéllegassáseykegkoho, apyókxoho apkelyeykhágwayam enxoho chá'a m'a, 18 hakte exnágwakxohok sa' ma'a ektémakxa axta Sodoma tén han Gomorra, tén han ma'a tegma apkelyawe aphéyak axta neyáwa', cham'a kélmassésseykmo axta. Méko sa' kaxnekxak kaxwók ma'a, méko sa' ma'a yaqwatakxoho enxoho aphayam. Ko'o sekxeyenma xa, sektáha nak Wesse'. 19 Katlakkasek sa' ko'o axegma', ektémól'a yámakméwa katyapok ma'a naxma ekyentaxno neyáwa Jordán, ekmahéyak la'a chá'a m'a yókxexma ekhakxa nak pa'at axnagcha'ák, sa' ko'o amenxenek énxet'ák Edom ma'a, wának sa' ko'o etnehek apkeláneykha apchókxa m'a énxet sélyéseykha nak ko'o. Hakte ¿yaqsa awanchek ko'o hexnésaxkoho'? ¿Yaqsa awanchek ko'o hélyekkónaxche'? ¿Yaqsa keláneykha nepkések apwanchek hénmexekxak ko'o? 20 Kóleyxho séláneykekxa nak ko'o sektáhakxa sekmakókxa atnéssesek ma'a Edom, ko'o sektáha nak Wesse', sekmakókxa nak han ko'o atnéssesek ma'a apheykha nak Temán: Kawomhok sa' kélyementaméyak ma'a apketchek ketcheyetse nak, kóltawasha sa' nahan ma'a yókxexma apagkok ektaqmalma nak. 21 Kaxtegyók sa' ekyennaqte agko' apteyekmo sa' ma'a Edom, kayawheykha sa' xapop; kalpayheykha sa' apatña'ák etegyaha ekpasmo, kañexkohok sa' élpayheykha apatña'ák ma'a Wátsam Ekwányam Ekyexwase nak. 22 Ektamagkok sa' apkelenmexma m'a Bosrá, ektémól'a náta ekyawe élpeykessól'a axempenák kaktamagkok ekyógkexma, elpexyennók sa' kempakhakma yapmeyk Edom xa ekhem nak, máxa sa' etnahagkok ma'a kelán'a ekmáheyól'a katnehek naqláwa.”
Damasco apxénamap yaqwánxa katnehek
23 Amya'a apxénamap Damasco:
“Keltamháha apkelwáxok ma'a
énxet'ák apheykha nak Hamat
tén han ma'a Arpad,
hakte wa'ak apheykegkaxa
amya'a ekmaso.
Apkelakawók apagko',
apkelpekheke'.
24 Massék apkelyenna
énxet'ák Damasco,
xénchek apkelwáxok elxeganmok.
Taxneyk apkelwáxok apkelmenaye,
tén han apkelaye,
tén han apkellegeykegkoho,
ektémól'a kelán'a ekmáheyól'a
katnehek naqláwa.
25 Aptaqmópegkek ma'a
tegma apwányam,
apxénamakpoho nak chá'a
ekyókxoho yókxexma,
tén han ekpayheykekxoho axta
chá'a apwáxok.
26 Exnagkok sa' aphopák
wokma'ák apagkok ámay xa ekhem nak,
eletsapok sa' apyókxoho m'a
kempakhakma yapmeyk apagkok,
Ko'o sekxeyenma xa,
sektáha nak Wesse' ekha sekyennaqte.
27 Awatnek sa' ko'o m'a
kélhaxtegkesso nak Damasco,
kamasséssók sa' kelwesse'e
apxanák Ben-hadad xa táxa nak.”
Quedar ekxénamaxche yaqwánxa katnehek tén han Hasor
28 Aptáhak Wesse' egegkok apkelxéna énxet'ák Quedar, tén han ma'a apkelámha apmonye'e nak Hasor, apkelmoma axta m'a Nabucodonosor, wesse' apwányam nak Babilonia:
“¡Kólxeg, kólchetamák Quedar,
kólmasséssem xa énxet'ák
apheykha nak teyapmakxa ekhem!
29 Kólyementamák ma'a
apkelpakxenéyak nak,
tén han ma'a apnaqtósso nepkések,
tén han ma'a apkelpakxanma nak chá'a,
yetlo m'a ekyókxoho aqsok apagkok
apkelmeykegkaxa nak chá'a.
Kólyementamák ma'a
yányátnáxeg apkelchánte,
kólteme kólpáxegkesha
ekyennaqte kólyegwakkasek se'e:
‘¡Sawheykxók élmeneymáxche
ekyókxoho yókxexma!’
30 ¡Kólenyahák kólántépok,
kélheykha nak Hasor!
¡Kólyexánem!
Ko'o sekxeyenma xa, sektáha nak Wesse'.
Apkelánékxeyk yaqwánxa
etnéssesek kéxegke
yaqwayam elenmexek ma'a
Nabucodonosor
wesse' apwányam nak Babilonia.
31 Ektáhak ko'o seyáneya s'e,
sektáha nak Wesse':
¡Kólxeg, kólchetamák xa énxet'ák
megkalyetnakhassamo nak
apkelwáxok xama aqsok
tén han ektaqmalma nak apheykha,
apheykha nak chá'a
meyke atña'ák apagkok,
tén han meyke apkelápeykekxa,
apyetno nak apxakko'!
32 ¡Kólmenyexchesák
yányátnáxeg apkelchánte,
tén han ma'a ekyókxoho
aqsok apnaqtósso!
Waxpánchesek sa'
ko'o alya'aksek ekyókxoho
yókxexma xa énxet'ák
apkelmópéssamo nak chá'a
apkelyésesso élpayhakxa nápaqta'a;
ekyókxoho yókxexma sa' wahak
aqsok ekmaso.
Ko'o sekxeyenma xa, sektáha nak Wesse'.
33 Yókxexma meykexa énxet
meyke néxa sa'
etnekxak ma'a Hasor,
élleykegkaxa m'a semheg nawha'ák.
Méko sa' kaxnekxak kaxwók ma'a,
méko sa' ma'a
yaqwatakxoho enxoho aphayam.”
Elam apxénamap yaqwánxa katnehek
34 Apkeltennassegkek axta Wesse' egegkok Jeremías se'e amya'a nak, ekxeyenma nak Elam, cham'a apcheynamo axta apteme wesse' apwányam Sedequías ma'a Judá:
35 “Ektáhak ko'o sekpeywa s'e,
sektáha nak Wesse'
ekha sekyennaqte:
Alekkexchesek sa' ko'o
yágke apagkok ma'a
énxet'ák Elam,
cham'a yágke ekméssamo nak
chá'a apkelyennaqte.
36 Alhak sa' ko'o
éxchahayam xa énxet'ák nak
éleñama ekyókxoho yókxexma,
yaqwayam sa' kaxpánchesek
kalya'aksek ekyókxoho yókxexma,
ekwokmoho apsawhékpoho
apkelmahéyak apkelyexánegwayam ma'a
ekyókxoho apkelókxa.
37 Wának sa' elpexyennók
énxet'ák Elam apkelwet'a enxoho m'a
apkelenmexma apkeltaqnagkamo
apagko' nak chá'a,
wahak sa' aqsok ekmaso,
magwéssekxeyk sa' ko'o
altaqnaweygkok ma'a,
wahak sa' kempakhakma
ekwokmoho apsawheykpoho apyókxoho.
Ko'o sekxeyenma xa, sektáha nak Wesse'.
38 Apekkenwók sa' ko'o
sektaháno m'a Elam
yaqwayam sa' atnehek séláneykha,
alnáhakkasek sa' ma'a
kelwesse'e apkelwányam apagkok,
tén han ma'a apkelámha
apmonye'e apagkok.
Ko'o sekxeyenma xa, sektáha nak Wesse'.
39 Atnessásekxak sa' eyke ko'o makham
apheykha énxet'ák Elam ma'a
ektémakxa axta apheykha,
keso egmonye' nak.
Ko'o sekxeyenma xa, sektáha nak Wesse'.”
Profecía acerca de los amonitas
1 Mensaje del Señor acerca de Amón:
«¿Dónde están los hijos de Israel?
¿Dónde están sus herederos?
¿Por qué el dios Milcón es ahora dueño de Gad?
¿Por qué los amonitas habitan en sus ciudades?
2 »Pues bien, yo, el Señor, afirmo:
Viene el día
en que se oirán gritos de guerra
en la ciudad amonita de Rabá,
y esta se convertirá en un montón de ruinas,
y sus poblaciones arderán en llamas.
Ese día Israel reconquistará sus ciudades.
Yo, el Señor, lo afirmo.
3 »¡Gime, Jesbón, pues Hai ha sido destruida!
¡Lloren, mujeres de Rabá!
¡Vístanse de luto, golpéense el pecho!
¡Corran como locas, hiéranse el cuerpo!
Porque el dios Milcón va al destierro,
con sus sacerdotes y gente importante.
4 ¿Por qué te jactas de tu fuerza, pueblo rebelde,
si tu fuerza está por terminar?
Tú confías en las riquezas que has juntado
y dices: “¿Quién podría venir a atacarme?”
5 Pues bien, de todas partes
voy a enviar terror sobre ti.
Yo, el Señor todopoderoso, lo afirmo.
Cada uno de ustedes saldrá corriendo por su lado,
y nadie los volverá a reunir.
6 Después de eso, haré volver de la cautividad a los amonitas.
Yo, el Señor, lo afirmo.»
Profecía acerca de Edom
7 Mensaje del Señor todopoderoso acerca de Edom:
«¿Ya no hay sabios en Temán?
¿Ya no saben qué hacer los inteligentes?
¿Llegó a su fin su sabiduría?
8 ¡Salgan corriendo, habitantes de Dedán,
y vayan a esconderse!
Porque voy a destruir al pueblo de Esaú;
ha llegado el momento de su castigo.
9 Como ustedes saben, al cosechar las uvas
siempre se quedan algunos racimos,
y aun si los ladrones llegan de noche,
no se lo llevan todo.
10 Pero yo he dejado al pueblo de Esaú sin nada;
he puesto al descubierto sus escondites
y ya no puede seguir ocultándose.
Todos sus hijos, sus parientes y vecinos
fueron completamente destruidos,
y no ha quedado nadie que pueda decir:
11 “Déjame a tus huérfanos, que yo los cuidaré;
tus viudas pueden contar conmigo.”»
12 El Señor dice: «Si aquellos que no merecían la copa del castigo han tenido que beberla, de ningún modo tú quedarás sin castigo, sino que también tendrás que beber de ella. 13 Yo, el Señor, lo juro por mí mismo: La ciudad de Bosra quedará convertida en un desierto, en ruinas, en un ejemplo de humillación y maldición, y las demás ciudades quedarán destruidas para siempre.»
14 Me ha llegado una noticia de parte del Señor;
un heraldo proclama entre las naciones:
«¡Reúnanse y marchen contra Edom!
¡Prepárense para la batalla!
15 Yo te haré el más pequeño de los pueblos,
el más despreciado entre los hombres.
16 Te dejaste engañar por tu orgullo,
porque infundías terror.
Vives entre las grietas de las rocas,
agarrado a las cumbres de los montes.
Pero aunque anides tan alto como el águila,
de allá te haré bajar.
Yo, el Señor, lo afirmo.
17 »La destrucción de Edom será tan grande que causará espanto. Al ver su castigo, todo el que pase por allí quedará horrorizado, 18 pues quedará como Sodoma y Gomorra, y las ciudades vecinas, cuando fueron destruidas. Nadie volverá a vivir allí, ni siquiera de paso. Yo, el Señor, lo digo. 19 Vendré cuando menos se espere, como un león que sale de los matorrales del Jordán y se lanza a los lugares donde siempre hay pasto fresco, y haré que los de Edom salgan huyendo de allí, y que gobierne aquel a quien yo escoja. Pues, ¿con quién van a compararme? ¿Quién puede desafiarme? ¿Qué pastor se puede enfrentar a mí? 20 Escuchen el plan que yo, el Señor, he preparado contra Edom; escuchen el proyecto que he formulado contra los habitantes de Temán: Aun a los corderos más pequeños se los llevarán, y también las praderas serán destrozadas. 21 La caída de Edom será tan estruendosa que la tierra se estremecerá; gritará pidiendo auxilio, y sus gritos se oirán hasta en el mar Rojo. 22 El enemigo se lanzará contra Bosra como un águila con las alas extendidas, y ese día los guerreros de Edom temblarán como mujer de parto.»
Profecía acerca de Damasco
23 Mensaje acerca de Damasco:
«Las ciudades de Jamat y Arfad están avergonzadas,
porque les han llegado malas noticias.
Se llenan de terror, no pueden estar tranquilas.
24 Damasco, ya sin fuerzas, se dispone a huir
dominada por el pánico, la angustia y el dolor,
como una mujer de parto.
25 La ciudad famosa, la ciudad feliz,
ha quedado abandonada.
26 Ese día quedarán sus jóvenes tendidos en las calles,
y todos sus guerreros morirán.
Yo, el Señor todopoderoso, lo afirmo.
27 Voy a prenderles fuego a las murallas de Damasco,
y ese fuego destruirá los palacios de Ben Adad.»
Profecía acerca de Cedar y Jazor
28 Mensaje del Señor acerca de la tribu de Cedar y de los jefes de Jazor, a los cuales derrotó Nabucodonosor, rey de Babilonia:
«¡Adelante, ataquen a Cedar!
¡Destruyan a esa tribu de oriente!
29 Apodérense de sus tiendas y de sus rebaños,
de sus lonas y de todos sus utensilios.
Quítenles sus camellos, y griten:
“¡Hay terror por todas partes!”
30 ¡Corran, habitantes de Jazor!
¡Escóndanse!
Yo, el Señor, lo digo.
Pues Nabucodonosor, el rey de Babilonia,
ha hecho planes contra ustedes.
31 Yo, el Señor, le he ordenado:
¡Adelante, ataquen a ese pueblo
que vive confiado y tranquilo,
sin puertas ni cerrojos
y completamente solo!
32 ¡Róbenle sus camellos y todo su ganado!
Voy a dispersar por todos lados
a esa gente que se afeita las sienes;
de todas partes les enviaré el desastre.
Yo, el Señor, lo afirmo.
33 Jazor será para siempre
un desierto y guarida de chacales,
y nadie volverá a vivir allí, ni siquiera de paso.»
Profecía acerca de Elam
34 Cuando Sedequías comenzó a reinar en Judá, el Señor dirigió a Jeremías este mensaje acerca de Elam:
35 «Yo, el Señor todopoderoso, afirmo:
Voy a romper los arcos de Elam,
que son su arma principal.
36 Voy a traer vientos contra este pueblo
desde las cuatro direcciones,
para que lo dispersen por todas partes,
hasta que no haya un solo país
adonde no lleguen sus refugiados.
37 Haré temblar a Elam ante sus enemigos mortales,
le enviaré calamidades,
desataré mi ira contra él,
y le enviaré guerras, hasta destruirlo por completo.
Yo, el Señor, lo afirmo.
38 Pondré mi trono en Elam,
y haré morir a sus reyes y a sus jefes.
Yo, el Señor, lo afirmo.
39 Pero en el futuro haré volver a los cautivos de Elam.
Yo, el Señor, lo afirmo.»