Keláneykha nepkések tén han apnaqtósso nepkések
1 Tén axta Jesús aptéma appaqmeyesma s'e: “Naqsók ko'o sektáha séláneya kéxegke, énxet metaxno enxoho átog ma'a nepkések apxagkok, cháxa apteme énxet apmenyexma xa, tén han ekmaso aptémakxa. 2 Keñe m'a aptaxnegweykta enxoho m'a átog nak, cháxa apteme apkeláneykha nepkések apkeltaqmelchessamól'a m'a nepkések. 3 Emeykessesek nahan chá'a átog ma'a énxet aptaqmelchesso nak átog, keñe keláneykha nepkések ewónmakha chá'a xama nepkések ektémakxa enxoho chá'a apwesey, ékpelkohok nahan nepkések ma'a appeywa, elántekkesek chá'a m'a apxagkok, 4 apsawhékpók agkok chá'a apkelánteyapma m'a apyókxoho, exog chá'a apmonye'e m'a nepkések, elyetlók nahan ma'a nepkések hakte ékpelkohok ma'a appeywa. 5 Keñe m'a melweteya enxoho melyetlewe', yenyahagkok aqsa, hakte mékpelchehek ma'a appeywa.”
6 Apkeltennassegkek axta Jesús xa apyetcháseykekxoho nak, axta eyke elya'áseykegkok énxet'ák aqsok apmáheyo eltennaksek ma'a Jesús.
Jesús apteme keláneykha nepkések aptaqmalma
7 Axta aptemék makham apkelanagkama Jesús se'e: “Naqsók ko'o sektáha séláneya kéxegke s'e: Ko'o sekteme átog apkelántaxnegweyktamxal'a chá'a m'a nepkések. 8 Apyókxoho énxet ektáha axta apkelwe maweykxa axta ko'o, apkelmenyexma axta m'a tén han ekmaso apkeltémakxa; axta eyke elyaheykekxohok ma'a nepkések. 9 Ko'o sekteme átog; énxet aptaxnegwe enxoho xa, ewagkasakpok sa' teyp. Máxa sa' etnehek ma'a nepkések aptaxnegweyktal'a apxagkok keñe etépekxak makham keytlawhok nahan apwete pa'at.
10 “Wánxa eyke aqsa chá'a exegmak yaqwayam emenyexek ma'a énxet apmenyexma nak; tén han etegyaha chá'a yaqwayam yaqhek pók, tén han enaqtawasha aqsok; ekwayak axta eyke ko'o yaqwayam enxoho keytek ekyennaqte kélnénya'ák, tén han yaqwayam megkeymaxchek agko' xama aqsok enxoho. 11 Ko'o sekteme keláneykha nepkések aptaqmalma. Keláneykha nepkések aptaqmalma megyeye nak yetsapok eñama apkelmasma m'a nepkések; 12 keñe m'a énxet kélyánmagkasso nak aptamheykha eñama apkeláneykha nepkések, apwet'ak agkok kaxegmak aqsok nawhak eklo, ekxák aqsa nepkések yenyehek, hakte háwe keláneykha nepkések apagko', háwe nahan katnehek apnaqtósso m'a nepkések. Páxaqwokmek agkok aqsok nawhak eklo m'a nepkések, kaxpánchesek nahan. 13 Yenyehek nahan xa énxet nak, hakte wánxa aqsa apmenyeyk ma'a kélyánmagkasso nak aptamheykha, megkaxének apwáxok ma'a nepkések.
14-15 “Ko'o sekteme keláneykha nepkések aptaqmalma. Cham'a ektémakxa nak ko'o sékpelchémo m'a Táta, tén han ektémakxa nak ko'óxa sekyekpelchémo m'a, cháxa ektémakxa nak han ko'óxa sélyekpelchémo m'a nepkések seknaqtósso, hékpelkohok nahan ko'óxa m'a. Magwayeyk ko'o sétsapma eñama sélmasma m'a nepkések. 16 Yetneyk nahan ko'o pók nepkések megkatnaha nak apkeleñama s'e kañe' apxagkok nak; anaqlanták sa' nahan ma'a. Hélyahakxohok sa' nahan ko'o m'a, xama apyáqtamakxa sa' atnéssásekxa', tén han xama m'a ektáha nak apkeltaqmelchesso.
17 “Eyásekhayók ko'o m'a Táta hakte mamyágweykekxak sekyókxoho yaqwayam watsapok, yaqwayam enxoho aweynchamha makham natámen. 18 Méko ko'o awanchek hémentók sekyennaqte, seyhayo ahagko' eyke ko'o yaqwayam amátog eñama sekmámenyého ahagko'. Payhawók nahan ko'o wának amátog, keñe aweynchamha makham natámen. Cháxa apkeltémo axta ko'o atnehek Táta xa.”
19 Xama axta apkellegaya judíos xa appeywa nak, apkexpánchásamakpekxeyk axta makham eñama megkaxnémo mók apkelpaqmeyesma. 20 Apxámok axta nahan apteme apkelpeywa s'e:
—Hegkek apwáxok kelyekhama' xa, yeyhamchek nahan exma. ¿Yaqsa ektáha kélyahákxoho nak aptáhakxa appeywa?
21 Keñe axta nápakha aptéma apkelpaqmeyesma s'e:
—Méko xama énxet ekha enxoho apwáxok kelyekhama' katnehek appeywa xa ektáha nak. ¿Awanchek enxeykel'a kelyekhama' kalwetásekxaxma énxet meyke apaqta'ák?
Judíos aptaqnagko Jesús
22 Weykmek axta apmopsamágexal'a, kelánamáxcheyk axta Jerusalén kélessawássessamo, ekhem kélessawássessamókxa axta chá'a m'a tegma appagkanamap. 23 Aphegkek axta anhan Jesús ma'a kañe' tegma appagkanamap, apweynchámeykha axta nahan ma'a kóneg nak tegma kéltéma axta Salomón apagkok. 24 Tén axta apwakhegweykmo judíos. Axta aptemék apkelmaxneyeykencha'a s'e:
—¿Háxko sa' ekwánxa ekhem kammok mepékessamo exchep sẽltennasso? Mesías sa' agkok xép, epékesho sa' sẽltennasso.
25 Axta aptemék apchátegmoweykegko Jesús se'e:
—Nanók axta séltennasa kéxegke, élya'ásseykmek eyke. Ekyókxoho aqsok sélane nak chá'a ko'o eñama seyhayo alának ma'a Táta, cháxa ekteme ekxekmósso eyámnaqsoho ko'o sekteme xa; 26 kélya'ásseykmek eyke kéxegke, hakte háwe seknaqtósso nepkések. 27 Ékpelkohok chá'a ko'o sekpeywa m'a nepkések seknaqtósso, alyekpelkohok nahan ko'óxa, hélyetlók nahan chá'a sekxega enxoho. 28 Ekméssegkek ko'o élyennaqte apnénya'ák megkatnégwayam néxa m'a, meletsepek sa' nahan chá'a xama enxoho, méko nahan kawának ko'o hélyementók. 29 Méko xama aqsok kaxhok ma'a aqsok segkésso nak ko'o Táta, méko nahan kawának keymentók. 30 Wánxa aqsa nahan xama negko'o, Táta tén han ko'o.
31 Apkelmeykekxeyk axta makham meteymog judíos apmáheyo elyetna', 32 axta eyke aptemék apkelanagkama Jesús se'e:
—Táta apmopwána keñamak ko'o séláneya ekxámokma agko' aqsok éltaqmela kélnápaqta'awók kéxegke; ¿yaqsa aqsok sélane, cháxa neyseksa nak aqsok éltaqmela sélane peya hélyetnak ko'o meteymog?
33 Tén axta judíos aptéma apkelátegmoweykegkokxo s'e:
—Magmakók negko'o ólyetnak xép meteymog eñama xama m'a aqsok éltaqmela nak apkelane, akke keñamak énmexeykencha'a nak appeywa m'a Dios. Énxet apagko' nahan xép, apmáheyo eyke exnésakpohok ma'a Dios.
34 Axta aptemék apkelanagkama Jesús se'e:
—Temék eknaqtáxésamaxche segánamakxa kélagkok nak kéxegke s'e: ‘Ekxeyenmeyk ko'o kéxegke kélteme dios'ák.’ 35 Negya'ásegkók ektémakxa nak ekxeyenma eknaqtáxésamaxche, yawanchek katnehek ekmowána amya'a; apkeltemegkek axta nahan Dios aptamhéyak dios'ák ma'a énxet'ák ektáha axta apkeltennáseykha appeywa. 36 Epagkanmeyk axta ko'o m'a Dios, eyáphassegkek axta nahan keso náxop, ¿yaqsa ektéma sélxeyenma nak kéxegke sélmexeykencha'a ko'o m'a Dios, eñama sekxeyenma sekteme ko'o Dios Apketche? 37 Agkok chá'a ko'o alaneyk ma'a aqsok apkeláneyól'a chá'a m'a Táta, hélya'ássem chá'a. 38 Élanak agkok chá'a ko'o m'a, neyseksa eykhe sélya'ásseyam, nágkólya'ássem chá'a m'a aqsok sélane nak chá'a ko'o, yaqwayam sa' kólya'ásegwomhok agko' apteme ko'o sépetcheyo m'a Táta tén han sekyepetcheyo ko'o m'a.
39 Apkempeykekxók axta makham yaqwayam emok, apkelxegánegkessegkek axta eyke aqsa m'a Jesús.
40 Apmeyeykekxeyk axta makham Jesús ma'a neyp wátsam Jordán, apheykekxeyk axta m'a apyaqpassáseykegkaxa axta yegmen énxet'ák ma'a Juan. 41 Apxámok axta nahan énxet apkelya'áyam ma'a Jesús. Axta aptemék apkenagkama énxet'ák se'e:
—Naqsók axta eykhe meláneya Juan aqsok sempelakkasso nak agweta', naqsók axta eyke temék ekyókxoho apxeyenma axta m'a énxet nak.
42 Apxámok axta nahan énxet apteme melya'ásseyam Jesús xa yókxexma nak.
Ovecha rerekua rehegua
1 Jesús he'i: “Añete ha'e peẽme, pe oike'ỹva ovecha kuéra korápe hokẽ rupi, upéva mondaha ha teko moñái hína. 2 Upe oikéva kora rokẽ rupi katu, upéva hína pe ovecha rerekua oñangarekóva umi ovecháre. 3 Kora rerekua oipe'a pe ovecha rerekuápe kora rokẽ ha'e oike haguã. Ha oike ha'e, ha peteĩ-teĩme ohenói umi ovecha kuérape héra rupi, ha ha'e kuéra oikuaa iñe'ẽ. Ha'e oguenohẽ umi ovecha korágui, 4 ha osẽmbávo okápe, ha'e oho henonderã. Umi ovecha oho hapykuéri oikuaágui iñe'ẽ. 5 Peteĩ oikuaa'ỹva rapykuéri katu ndoho mo'ãi. Okañymba uvei chugui, ndoikuaáigui iñe'ẽ.”
6 Jesús ohenduka chupe kuéra ko ñe'ẽ mbojoja, ha'e kuéra katu ndohecha kuaái mba'épa Jesús he'ise chupe kuéra.
Jesús, ovecha rerekua imba'e porãva
7 Jeús oñe'ẽ jey chupe kuéra kóicha: “Añetehápe ha'e peẽme: Che hína pe okẽ ohasaha rupi ovecha kuéra. 8 Opa umi ou vaekue che mboyve, umíva mondaha ha teko moñái vaekue, ha umi ovecha kuéra nohendúi vaekue chupe kuéra. 9 Che ha'e pe okẽ. Che rupi oikéva ndojejopy vai mo'ãi. Ha'e ojoguáta ku ovechápe, oike ha osẽva korágui ha ojuhúva hembi'urã.”
10 “Mondaha niko ou omonda, oporojuka ha ohundi haguã opa mba'e. Che katu aju peikove haguã, ha peikove haguã peikotevẽ'ỹre mba'eve. 11 Che hína pe ovecha rerekua imba'e porãva. Pe ovecha rerekua imba'e porãva oĩ ome'ẽ haguãicha hekove ijovecháre. 12 Pe virúre omba'apóva katu ohecha ramo ou aguara guasu, oheja umi ovecha ha okañy. Péicha ojapo ha'e ndaha'éigui ovecha rerekua, ha umi ovecha ndaha'éigui imba'e. Pe aguara guasu ojeity umi ovecha apytépe ha omosarambi opa rupi. 13 Pe virúre omba'apóva okañy, virúnte iñakãme oguerekógui ha umi ovecha katu nahániri.”
14-15 Che ha'e pe ovecha rerekua imba'e porãva. Che Ru che kuaaháicha chéve, che aikuaa che Rúpe. Péicha avei, che aikuaaháicha che ovechápe, ha'e kuéra che kuaa chéve. Che aĩ ame'ẽ haguãicha che rekove hese kuéra. 16 Oime avei areko ambue ovecha, ndaha'éiva kóva ko kora pegua, umíva avei agueru vaerã. Ha'e kuéra ohendúta che ñe'ẽ, oúta oiko peteĩ atýpente ha peteĩnte herekuáta.
17 “Che Ru che rayhu aimégui ame'ẽ haguãicha che rekove, upe rire aikove jey haguã. 18 Ndaipóri ikatúva oipe'a che hegui che rekove, che uvei pe ame'ẽva che jehegui. Che añónte pe ikatúva ame'ẽ, ha chéve jeýnte ija aikove jey haguã. Péicha he'i chéve che Ru ajapo haguã.”
19 Umi judío kuéra ohendúvo ko'ã mba'e, ojoavypa jeýma hikuái. 20 Oĩ heta he'íva:
--Mba'e pochy niko oguereko, ha itarova. Maerã piko pehendu chupe?
21 Oĩ katu he'íva:
--Mba'e pochy oguerekóva noñe'ẽ mo'ãi péicha. Mba'éicha piko mba'e pochy omongueráta peteĩ ohecha'ỹvape?
Judío kuéra oñemoĩ Jesús rehe
22 Ro'y upérõ, ha umi árape Jerusalénpe ombyarete hikuái Tupao oñemboyke jey ramo guare Tupãme. 23 Jesús katu oguata oikóvo Tupao rupi, Salomón rogaguy heraha rupi. 24 Upépe, umi judío kuéra oñembojerepa hese ha oporandu chupe:
--Araka'e peve piko ore rerekóta roikuaa porã'ỹre mba'épa ro'e vaerã nde rehe? Emombe'u porãntena oréve. Ndépa hína pe Mesías?
25 Jesús he'i chupe kuéra:
--Ha'éma niko peẽme, ha nda che reroviaséi. Umi mba'e che ajapóva che Ru ohejágui chéve ajapo, ohechauka porã mávapa che. 26 Peẽ katu ndapegueroviái, ndaha'éigui peẽ che ovecha. 27 Che ovecha kuéra niko oikuaa che ñe'ẽ ha ou che rapykuéri, ha che aikuaa chupe kuéra. 28 Che ame'ẽ chupe kuéra tekove opa ára guarãva, ha araka'eve ha'e kuéra noñehundi mo'ãi, ha avave ndoipe'a mo'ãi che hegui. 29 Upe che Ru ome'ẽva chéve tuichave opaite mba'égui, ha avave ndaikatu mo'ãi oipe'a ipógui. 30 Che Ru ha che peteĩnte.
31 Upépe, umi judío kuéra ipojái jeýma itáre, ojapi haguã chupe. 32 Jesús katu he'i chupe kuéra:
--Che Ru pokatu rupi, heta mba'e iporãva ajapo pende rovake. Mavaitévarepa che jukáta itápe?
33 Umi judío kuéra he'i chupe:
--Nderejejuka mo'ãi iporãva rejapo haguére. Rejejukáta rejahéi haguére Tupãre. Yvypórante niko nde, ha reikose Tupã ramo.
34 Jesús he'i chupe kuéra:
--Pende léipe niko he'i Tupã he'i hague: ‘Peẽ niko tupã.’ 35 Jaikuaa niko Ñandejára Ñe'ẽme he'íva ndaikatuiha ñamboyke araka'eve. Ha upépe Tupã he'i vaekue umi iñe'ẽ ome'ẽ vaekuépe, ha'e kuéra ha'eha tupã. 36 Tupã che mboyke vaekue imba'erã ha che mbou yvy ári. Mba'éicha piko aipóramo pejéta ajahéi hague hese, ha'e haguére che Tupã Ra'yha? 37 Che ndajapói ramo umi mba'e che Ru ojapóva, ani che rerovia. 38 Ajapo ramo umi mba'e ha'e ojapóva katu, nda che reroviái ramo jepe che rehe, perovia umi mba'e ajapóva. Péicharõ peikuaa porãta che Ru ha che peteĩnteha.
39 Upépe, omyakãsãse jey mo'ã chupe hikuái, Jesús katu okañy chugui kuéra.
40 Jesús ohasa jey ysyry Jordán mboypýri, ku Juan oporomongarai haguépe ha upépe opyta. 41 Heta umi oúva hendápe, ha upéi he'íva:
--Juan ndojapói ramo jepe vaekue mba'eve hechapyrãva, añeteguánte he'i vaekue oñe'ẽ ramo ko kuimba'ére.
42 Ha heta umi upepegua ojerovia Jesús rehe.