1-2 Xama axta apkelleg'a apkelekxagweyncha'a wesse' apwányam ma'a énxet'ák, eñama apketsapma m'a apketche Absalón, apkelya'aweykxeyk axta apkeltennássekxo m'a Joab. Cháxa ekhem élyaqhápegkaxa axta apkelwáxok énxet'ák, axta elátseyha eñama apkelmallane. 3 Apkelántaxnegwákxeyk axta aqsa han meyke apyennegkesso exma sẽlpextétamo m'a tegma apwányam, yetlo apkelyexamakpoho: apkelmegqakkek axta apkelchexyekmo, máxa axta aptáhak ma'a apmenxenamap la'a émpakháxchexa'. 4 Keñe axta wesse' apwányam apchaqlasa apqátek, apyennaqtésawo appeywa aptáha s'e: “¡Absalón, hatte! ¡Absalón, hatte!”
5 Keñe axta Joab apmeyákxo m'a wesse' apwányam apxagkok apyawe, axta aptáhak apcháneya s'e:
—Apkelmegqásawók apagko' xép ma'a apkelyetleykha nak chá'a, wesse', apwagkasa nak teyp xép sakhem, wesse', tén han apketchek apkelennay'a, kelwán'ák, apnaqteyegka'a, keñe han ma'a kelán'a apkelmeykha naqsa nak. 6 Wesse', sakhem xép senxekmósa megkeytnakhassamo apwáxok ma'a apkelámha apmonye'e apagkok, keñe han ma'a apkeláneykha nak, hakte elásekhohok chá'a exchep ma'a aptaqnagko nak chá'a, keñe eltaqnaweygkok chá'a m'a apchásekhayo nak chá'a. Sakhem ko'o sekya'ásegkoho apxéna exchep wesse', kapayhekxak apwáxok megyetsapa enxoho m'a Absalón, keñe negko'o agmaskok negyókxoho. 7 Etyep sa' se'e, wesse', elwasqakkásekxoho apkelxegexma'a egkések appeywa ektaqmela, hakte agkok etnessásak xa, naqsók ko'o sektáha yetlo sekxeyenma apwesey Wesse' egegkok, megyeymakpehek sa' xama enxoho aphakxa exchep sẽlpextétamo s'e axta'a nak. Asagkók agko' sa' xép katnehek ektáhakxa, wesse', megkaxók sa' ma'a apweteya axta chá'a aqsok ekmaso aptémakxa axta wokma'ák, ekwokmoho makham se'e kaxwo' nak.
8 Keñe axta apchampákxo néten wesse' apwányam, aphákxo m'a nentaxnamakxa nak tegma apwányam. Xama axta kéltennasa apyókxoho énxet'ák aphákxo wesse' apwányam ma'a átog nak, keñe apkelya'aweykxo apyókxoho apchaqnágweykxo apmonye'.
David apweykekxa makham Jerusalén
Keñe m'a israelitas, nanók axta apkenyahágko apkeltaqhákxo apxanák. 9 Apkelpaqmetchek axta han apyókxoho énxet'ák Israel, aptáha chá'a apxéna s'e: “Ẽlmallahanchessegkek axta negko'o wesse' apwányam David, apmáheyo hẽlmok filisteos; Absalón axta eyke keñamak apteyapma negókxa'. 10 Keñe m'a Absalón, nenteméssessama axta negko'o wesse' apwányam egagkok, apketsapa neyseksa kempakhakma. ¿Yaqsa ektáha magáneyáncha'a makham ma'a wesse' apwányam David?”
11 Wokmek axta han apxagkok wesse' apwányam David xa apkelpaqmeyesma nak apyókxoho énxet'ák Israel. Yetlókok axta han apcháphássesso weykcha'áhak aptáxésso m'a apkelmaxnéssesso Dios énxet'ák apagkok Sadoc tén han Abiatar, aptáha apkeláneya s'e: Kólpaqhetchesaxkoho sa' kéxegke m'a apkelámha apmonye'e nak Judá, kólmaxneyha sa' yaqsa apkelhaxnégko heyáneyha ko'o makham amyekxak ma'a exagkok apyawe nak; 12 kólteme sa' kólának se'e: ¿yaqsa ektáha peya nak kóltéhek axayók héláneyha makham ataqhoho', énámakkok ahagko' ko'o kéxegke? 13 Axta apkeltamhók han kóltéhek kólának ma'a Amasá: “Émók ahagko' ko'o exchep, xép sa' etnehek kaxwók apkemha apmonye' sẽlpextétamo ahagkok, apyaqmagkasso m'a Joab. Sa' agkok alanak xa sektáhakxa nak sekpeywa, Wesse' egegkok sa' heñássesagkohok ekyentaxno agko'.”
14 Cháxa apteméssesakxa axta énxet'ák Judá, apkeltamho kalkohok apkelwáxok ma'a aptáhakxa apkeláneya, hawók axta mók apkelpaqmeyesma apkeltamho kóltéhek kólának wesse' apwányam éxyók makham, yetlo apyókxoho apkeláneykha. 15 Yetlókok axta han apkexyeyam ma'a wesse' apwányam, apwa'akteyk axta m'a wátsam Jordán. Apkelmahágkek axta han énxet'ák Judá m'a Guilgal, yaqwayam emok takha', tén han epasmok apkelyeykheykekxa m'a Jordán. 16 Keñe axta han ma'a Simí, Guerá axta apketche, apkeñama axta nepyeseksa m'a Benjamín énxet'ák apagkok, apteme axta Bahurim énxet, appekheyáseyha axta apteyapma apkelyetlawa m'a énxet'ák Judá, yaqwayam emok takha' m'a wesse' apwányam David. 17 Apyetlókek axta han mil Benjamín énxet'ák apagkok. Keñe axta han ma'a Sibá, Saúl axta apnámakkok apchásenneykha, apkelyetlókek axta quince apketchek, keñe han veinte apkelásenneykha naqsa, apmonye'e axta han apkelwokmok ma'a Jordán, mew'aktamxa makham wesse' apwányam keñe 18 apkelyeykhákxo m'a éttakhexa nak wátsam yaqwayam epasmok apkelyeykheykekxa m'a wesse' apwányam apnámakkok, yaqwayam enxoho kataqmalmakha makham apwáxok elanok ma'a wesse' apwányam. Xama axta peya eyeykhekxak wesse' apwányam ma'a wátsam Jordán, apháxahánteyk axta apmonye' m'a Simí, 19 axta aptáhak apcháneya s'e:
—Wesse', éltamhók eykhe ko'o megkaxénwakxók apwáxok ma'a sekteméssessamakxa axta ekmaso, apteyapma axta Jerusalén. Nágkalow apwáxok hélano', 20 (21) hakte ekya'ásegkók ko'o séláneya aqsok ekmaso, ko'o han sekteyapma emonye' sekma takha' exchep wesse', nepyeseksa m'a apyókxoho nak José énxet'ák apagkok.
21 Tén axta Abisai, Seruiá axta étche, aptáha s'e:
—Payhawo neykhe emátog ma'a Simí, eñama apyemneykha wesse' apwányam, apkelyéseykha axta Wesse' egegkok!
22 Apchátegmowágkek axta David:
—¡Seruiá étchek, háwe kéxegke ekpayhémo xa! ¡Yaqsa ektáha sélenmexákxo nak kéxegke! Ekya'ásegkók ko'o sektamhákxo makham wesse' apwányam ma'a Israel, megyetsepek sa' chá'a xama énxet Israel se'e sakhem nak.
23 Keñe axta appaqhetchesa Simí, apkeltennasa naqsók peya mematñehe'.
24 Aptekkek axta han apkelanyexágko apma takha' m'a Mefi-bóset Saúl axta apketche. Axta han elyenyessók apmagkok, eyeynamo m'a sekxók axta kéltekkessama wesse' apwányam, ekwokmoho apwa'akto makham yetlo meyke ektáhakxa', axta han eyéssessók áwa' apátog, tén han melyenyessama m'a apkelnaqta. 25 Xama axta apmeyánto Jerusalén yaqwayam emok takha' m'a wesse' apwányam, axta aptáhak apcháneya s'e:
—Mefi-bóset, ¿yaqsa axta ektéma mehétlama axta ko'o?
26 Apchátegmowágkek axta:
—Seyásenneykha axta ko'o élyexancháseykha, wesse', éltamhók axta eykhe héltahanchessesek yámelyeheykok yaqwayam wántek ay'ókxak xép, wesse', hakte élyelqamáxche eyay'ák ko'o. 27 Asagkek axta ko'o sexéneykha nápaqtók xép wesse'. Hetnéssesek sa' eyke exchep apmakókxa enxoho hetnéssesek, wesse', aphémo nak Dios apchásenneykha. 28 Payhawók axta eykhe etekyók apyókxoho énámakkok nápaqtók xép wesse', eyáneyeykha axta eyke ko'o exchep atwohok sekto xamo' ma'a aptamakxa nak chá'a apto exchep, wesse', ko'o sekteme nak apkeláneykha. ¡Mowanchek kaxwók xép almaxnak aqsok, wesse'!
29 Apchátegmowágkek axta wesse' apwányam:
—Wánxa sa' kaxwók antéhek nenxeyenma xa aqsok nak. Éltémók ko'o kólexpánchesaxchek kéxegke xapop, xép tén han Sibá.
30 Apchátegmowágkek axta Mefi-bóset:
—Sa' eyke emekxak ekyókxoho xapop ma'a. Apwa'akteyk eyke exchep yetlo meyke ektáhakxa m'a apxagkok apyawe nak.
31 Keñe axta Barzilai, apkeñama axta m'a Galaad, apxegeykmo apkeñama m'a Roguelim, yaqwayam enxoho etnehek apxegexma wesse' apwányam eyeykhekxak ma'a Jordán. 32 Apwányamók axta aptáhak ma'a, ochenta apyeyam apagkok axta aptáhak, elmések axta chá'a aqsok wesse' apwányam, ekyókxoho aqsok eyeyméxchexa enxoho, aphamakxa axta m'a Mahanaim, hakte xámok axta aqsok apagkok ma'a. 33 Keñe axta wesse' apwányam aptáha apcháneya Barzilai:
—Hétlakxa sa' ko'o m'a Jerusalén, ko'o sa' ataqmelchesek xép.
34 Keñe axta Barzilai aptáha apchátegmowágko:
—Megkawegqók eyke ko'o kaxwók sekha, mowanchek amhagkok xamo' xép ma'a Jerusalén, 35 ochenta apyeyam ahagkok ko'o kaxwo' táhak; massegkek ekmátsa m'a sektawakxa enxoho, tén han ma'a sekyenakxa enxoho chá'a sekyá, mowanchek kaxwók ay'asagkohok ekmátsa, essenhan ekmanyása; mañék han kaxwók apkelmeneykmasso m'a apkelmeneykmasso nak, tén han ma'a élmeneykmasso nak. ¡Mamakók ko'o alya'aksek exma exchep, wesse'! 36 Wánxa sa' aqsa atnehek sekxegexma eyeykhekxak ma'a Jordán, wesse', ¡kaqhók hegkések ekyánmaga sekteméssessamakxa, wesse'! 37 Wánxa aqsa séltamho almaxnak xép, wesse', heyhok amyekxak ma'a seyókxa', yaqwayam watsapwakxak ma'a, keñe han hélátawanyek ma'a takhaxpop apagkok axta m'a élyapmeyk nano'. Yetneyk eyke han pók yaqwayam etnehek apkeláneykha, wesse': cham'a hatte Quimham. Sa' étlakxak xa, wesse', etnésses sa' xép apmakókxa enxoho etnéssesek epasmok, wesse'.
38 Apchátegmowágkek axta wesse' apwányam:
—Hétlakxak sa' ko'o m'a Quimham, atnéssesek sa' apkeltamhókxa enxoho exchep atnehek sekpasmo. Almések sa' ko'o exchep ma'a ekyókxoho aqsok sélmaxneyakxa enxoho chá'a.
39 Apyókxoho énxet axta apkelyeykhákxak Jordán. Xama axta apyeyk'a m'a wesse' apwányam, appetsessek axta apyenyékxo m'a Barzilai. Tén axta Barzilai aptaqháwo makham ma'a yókxexma aphakxa axta. 40 Keñe wesse' apwányam apmahágko m'a Guilgal, yetlo apxegexma m'a Quimham, tén han ma'a apyókxoho énxet'ák nak Judá, keñe han ma'a nápakha énxet'ák nak Israel. 41 Keñe axta apyókxoho israelitas apkelyo'ókmo m'a wesse' apwányam, axta aptáhak apcháneya s'e:
—¿Yaqsa ektéma apmasma nak chá'a exchep ma'a egnámakkok nak énxet'ák Judá, wesse', appasmoma axta apkelyeykháseykekxo apnámakkok ma'a wátsam Jordán, tén han ma'a apyókxoho sẽlpextétamo apagkok, apxakcha'awók chá'a apmáheyok etnahágkok ma'a?
42 Apkelátegmowágkek axta apyókxoho énxet'ák Judá m'a israelitas:
—Egnámakkok egagko' negko'o m'a wesse' apwányam, megkólwanchek kéxegke kóllók. ¡Magásenneykekxak negko'o hegyánmagkassesek nentéyak ma'a wesse' apwányam! ¡Mehẽlmeseykegkok han ma'a aqsok sẽlmésso naqsa!
43 Apkelátegmowágkek axta m'a énxet'ák Israel:
—Negko'o eyke nenteme wesse' apwányam egagkok egagko' ma'a David, hakte nenxámok egagko', máxa han negko'o kélyapma átnaha apketkok kéxegke. ¿Yaqsa ektáha sẽlwanyeyncha'a nak negko'o? ¡Negko'o axta egmonye' néltémo éxyamok makham ma'a wesse' apwányam egagkok!
Kellágwokmók axta apkelpeywa m'a énxet'ák Judá, kóneg axta kéltemessásekxak ma'a énxet'ák Israel.
1 David ipirĩmbaite, ojupi ikotýpe oĩva pe okẽ ári ha oñemoĩ ojahe'o. Ha oguata aja he'i jepi: “Absalón, che ra'y! Absalón, che ra'y! Hánga'u che amano ra'e ne rendaguépe! Che ra'y, Absalón, che ra'y!”
2-3 Ojekuaa vove David ojahe'oha omano haguére ita'ýra Absalón, ojeho oñemombe'u Joábpe. Upéicha rupi upe árape upe vy'a opa vy'a'ỹme. 4 Umi ñorãirõhára oike ñemi pe táva guasúpe, ha opavave oike tĩndyhápe ku ojeguevi ramo guáicha ñorãirõme. 5 Upe aja upe David ojehova ñomi ha osapukái soro: “Absalón, che ra'y! Absalón, che ra'y, che ra'y!”
6 Upémarõ Joab oho David rógape ha he'i chupe:
—Nde che ruvicha guasu remotĩ ne rembiguái kuéra, ko árape nde rekove oipysyrõ vaekuépe, ha avei nde ra'y, nde rajy, ne rembireko ha ne kuña kuéra rekove. 7 Nde, che ruvicha guasu, rehechauka ko árape, mba'eveteha ndéve guarã mburuvicha kuéra ha hembiguái kuéra. Rehayhu niko umi ndaija'éivape nde rehe ha nanda'éi umi nde rayhúvare. Ko árape ahecha kuaa, che ruvicha guasu, iporãve vaerã mo'ã hague ndéve guarã, Absalón oikove ramo ha ore romanomba ramo. 8 Esẽke ko'agãite voi, che ruvicha guasu, emokyre'ỹ ne ñe'ẽme nde rehegua kuérape. Upeicha'ỹ ramo ko pyharépe avave ndopyta mo'ãi ne ndive. Kóvata hína ndéve, che ruvicha guasu, upe ivaivéva opaite mba'égui rerohasa vaekue ne mitã rusu guive ko'agãite peve!
9 Upérõ David opu'ã ha oho oguapy táva rokẽme. Ojekuaa vove David oguapyha táva rokẽme, opavave oho oñemoĩ henondépe.
David ou jey Jerusalénpe
Umi Israelgua ohopa ra'e hóga kuérape. 10 Ha opa Israel ñemoñaregua rupi oje'e: “Mburuvicha guasu David ñande pe'a vaekue umi filistéo ñande rehe ija'e'ỹva poguýgui. Ha upéicha ramo jepe Absalón rehehápe osẽ mante vaerã kuri hetãgui. 11 Ha ita'ýra Absalón, ñande ñamopu'ã vaekue ñande ruvicha guasúrõ, omano ñorãirõháme. Mba'e ñaha'arõ aipo ramo jaru jey haguã mburuvicha guasu Davídpe?”
12 Ko ñe'ẽ iñasãiva opa rupi Israel pýre oguahẽ mburuvicha guasu David róga peve. Upérõ ha'e he'ika pa'i kuéra Sadoc ha Abiatárpe: “Peñe'ẽ myakãhára*f** kuéra Judá pegua ndive ha peporandu mba'épa oha'arõ hikuái che reroguahẽ jey haguã che róga guasúpe; 13 peje chupe kuéra ndaiporiha mba'érepa oñembotapykue che reraha jey haguã, ku ha'e kuéra che pehẽngue teéva.” 14 He'ika avei Amasápe: “Nde hína che ruguy tee ha upévare águive ndéta hína che ñorãirõhára ruvicha, Joab rendaguépe. Ha ndajapóirõ péicha, Ñandejára ta che nupã.”
15 Péicha ombopy'a peteĩ kuimba'e kuéra Judá guápe ha opavave, oĩ haguéicha, he'ika mburuvicha guasúpe ou haguã opa mburuvicha kuéra reheve. 16 Upérõ David ou jey ha oguahẽ ysyry Jordánpe. Umi Judá pegua katu oho Guilgálpe huguãitĩvo, ombohasa haguã chupe ysyry Jordán. 17 Ha Simí, Guerá ra'y, Benjamín ñemoñaregua, ha Bahurim pegua, oho pya'e kuimba'e kuéra Judá pegua ndive, David ruguãitĩvo. 18 Omoirũ chupe 1.000 kuimba'e Benjamín pegua. Ha Sibá, Saúl róga pegua tembiguái, ha hendive 15 ita'ýra ha 20 hembiguái, oguahẽ Jordánpe David mboyve, 19 ha ohasa mboypýri oipytyvõ haguã David róga guápe pe ysyry jehasápe, ha péicha oñemoĩ porã haguã hendive. Ohasáta vove David ysyry Jordán, Simí ojayvy henondépe, 20 ha he'i chupe:
—Ajerure ndéve, che ruvicha guasu, reñembyesarái haguã che rembiapo vaikuégui, ajapo vaekue nde rehe, che ruvicha guasu resérõ guare Jerusaléngui. Ani nde py'aro che ndive, 21 che voi niko ahecha kuaáma ajapo vai hague, ha opa José róga guágui, che raẽvete asẽ rohuguaitĩvo, che ruvicha guasu.
22 Upérõ Abisai, Seruiá ra'y, he'i:
—Ndojejukái vaerãpa Simí, ojahéi haguére mburuvicha guasúre, Tupã oiporavo vaekuépe?
23 David katu he'i:
—Kóva ndaha'éi hína pene ndive, Seruiá ra'y kuéra! Mba'érepa peñemoĩ che rehe? Ko'ágã aikuaa porãma cheha Israel ruvicha guasu, ha upévare avave Israelgua nomano mo'ãi ko árape.
24 Upéi oñe'ẽ Simeípe ha he'i chupe nomano mo'ãiha.
25 Osẽ avei huguãitĩvo Mefi-Bóset, Saúl remineno. David osẽ guive ou jey peve, tesãi reheve, ndojepyhéiri, noikytĩri hendyva ha ndojoheivéi ijao. 26 Ha oúvo Jerusalénpe ohuguãitĩvo mburuvicha guasúpe, kóva he'i chupe:
—Mefi-Bóset, mba'érepa nderejúi ra'e che ndive?
27 Ha'e he'i chupe:
—Che rembiguái che mbotavy, che ruvicha guasu. Che karẽgui ha'e chupe ombyape haguã chéve che rymba vúrro ajupi haguã hi'ári ha aha haguã ne ndive. 28 Ha'e katu oñe'ẽ vai ndéve che rehe. Nde katu, che ruvicha guasu, peteĩ Tupã remimboúicha hína, ha rejapóta pe rejuhu porãvéva. 29 Ha opa che rogagua, che ru guio, ojejuka vaerã mo'ã ramo jepe, opu'ã haguére nde rehe, nde che renói vaekue akaru haguã ne ndive ne mesápe. Mba'e piko che aipotave vaerã mo'ã rejapo che rehe, che ruvicha guasu?
30 David he'i chupe:
—Topytánte péicha opa mba'e. Ha'éma kuri nde ha Sibá peñomboja'o haguã umi yvýre.
31 Mefi-Bóset katu he'i chupe:
—Topytánte chupe opa mba'e. Chéve iporãma rohechávo ne resãiha reju jeývo nde róga guasúpe.
32 Barzilai Galaad pegua katu, ou ra'e Rogelímgui omoirũ haguã mburuvicha guasúpe Jordán jehasápe, ha he'i haguã chupe upépe imaitei paha. 33 Ha'e itujáma, oguereko 80 áño, ha David oĩ aja Mahanaímpe, ome'ẽ vaekue chupe opa mba'e oikotevẽva, ipira pire heta niko. 34 David he'i upérõ Barziláipe:
—Ejúna che ndive Jerusalénpe ha upépe añangarekóta nde rehe.
35 Barzilai katu he'i chupe:
—Ndaikove are mo'ã véima ko, aha haguã ko'ágã Jerusalénpe ne ndive, che ruvicha guasu, 36 arekóma niko 80 áño ha ndaheguasu véima chéve mba'eve ha'úva térã hay'úva ha ndaikatu véima ha'e hépa térãpa ndahéi; ndaikatu véima avei ahendu umi kuimba'e térã kuña purahéi. Maerãpa aháta che pohýi rei ndéve, che ruvicha guasu? 37 Che niko ajúnte romoirũvo rehasa haguã ysyry Jordán, che ruvicha guasu, ha natekotevẽi reme'ẽ chéve mba'eve upévare. 38 Taha jeýnte na che távape amano ha añeñotỹ haguã che ru oñeñotỹ haguépe. Ha kóina ápe rereko, che ruvicha guasu, ambue ne rembijokuairã che ra'y Quimham. Toho ne ndive, che ruvicha guasu, ha ejapo hese pe rejuhu porãvéva.
39 David he'i chupe:
—Tou che ndive Quimham, ha ajapóta hese upe iporãvéva ndéve. Ha opa mba'e rejeruréva ame'ẽta ndéve.
40 Opavave ohasa Jordán mboypýri. Ha ohasa rire David, ohetũ Barziláipe ohokuévo. Upérõ Barzilai oho jey hógape. 41 David katu oho Guilgal gotyo, ha omoirũ chupe Quimham, opa Judagua ha mbytere Israelgua. 42 Upérõ opa Israelgua oho David rendápe ha he'i chupe:
—Mba'érepa ore ryvy kuéra Judagua oñemomba'éta nde rehe, ore ruvicha guasu, ha ha'e kuérata umi ne moirũva, ndéve, nde rogagua ha mburuvicha kuérape rehasa haguã y Jordán mboypýri?
43 Umi Judagua he'i Israel guápe:
—Pe David ha'égui ore ñemoñaregua. Ha ndaipóri niko mba'érepa pende pochy. Oréve nga'u piko ore mongaru David, térã piko oime ore roipyhýva ore mba'erã?
44 Umi Israelgua katu he'i
—Pe David ore mba'eteve hína pende hegui, ha ore ñemoñaregua hetave hína, ha ore pende ryke'y. Mba'érepa upéicharõ ore apo'i. Ore raẽvete ro'e kuri ou jey haguã ore ruvicha guasu.
Umi Judagua katu oñe'ẽ api mbareteve umi Israel guápe.