Amnón tén han Tamar
1 Yetneyk axta xama apyáxeg ektaqmalma agko' ma'a Absalón, David axta apketche, ekwesey axta Tamar. Keñe axta m'a Amnón, apketche axta han ma'a David, apmenyeyk axta apkelányo, 2 háxéssegkek axta apmopmenyého. Kelán'a ekmeyamáxkoho axta han ma'a Tamar, meyke kélteméssesseykmoho exma, axta keñamak ekxeyenma apwáxok mopwanchek etnéssessamhok exma. 3 Yetneyk axta han xama apxegexma Amnón ekmanyehe axta ey'asagkohok yaqwánxa etnehek, apwesey axta Jonadab, Simá axta apketche, apepma axta m'a David. 4 Xama ekhem axta apkelmaxneyáncha'a Jonadab:
—¿Yaqsa ektéma exchep, wesse' apwányam apketche? ¿Yaqsa ektéma ekyágweykmoho nak ekyaqhápeykha apwáxok? ¡Héltennés hana!
Apchátegmowágkek axta Amnón:
—Émenyeyk ko'o sélányo m'a Tamar, sekteme eyáxeg Absalón nak apyáxeg.
5 Keñe axta Jonadab aptáha apcháneya s'e:
—Étnakxa sa' néten apyetnamakxa, hó aghaxaxchek sa' etnehek. Apya'aweykteyk sa' agkok ma'a apyáp, yána sa' yáphaksek ma'a apteme apyáxeg Tamar kasantagkasek apto, keñe han kahanchesek apto m'a apyetnakxa nak, yaqwayam sa' elanha chá'a, keñe han etwok chá'a m'a apto ekmésso.
6 Apyetnákxeyk axta néten apyetnamakxa Amnón aptáha hó aghaxaxche'. Keñe axta apteyánegwákxoho m'a wesse' apwányam, aptáhak axta Amnón apcháneya s'e:
—¡Yána sa' hey'ótak ko'o sekteme eyáxeg Tamar, sa' kalánegwak han hótáhap kélpeykesso apkelexyawe, sa' han hélmések chá'a m'a yaqwayam atwok.
7 Keñe axta David apcháphássekxo Tamar, aptáhak axta apcháneya:
—Kamyekxa sa' ekteme yapma apxagkok Amnón, kalanés sa' apto m'a. 8 Meyákxeyk axta Tamar ma'a ekteme yapma apxagkok Amnón, apyetnakxa axta. Keñe axta élma hótáhap ekyélaqtésa, axta kelanak han hótáhap kélpeykesso apkelexyawe m'a, makhetchessek axta; 9 keñe axta ekleya m'a weygke eklekkesa chá'a ekmésa m'a hótáhap kélpeykesso apkelexyawe; axta eyke etáwak ma'a Amnón, apkeltamhók axta elántépok apyókxoho m'a ektáha axta apheykha m'a kañe' nak. 10 Xama axta apkelántepa apyókxoho, aptáhak axta Amnón apcháneya m'a Tamar:
—Kasanta nento sekyetnamakxa, xeye' sa' han chá'a helekkesek hegkések.
Kelmeyk axta hótáhap élpeykesso apkelexyawe m'a Tamar, kelsákxéssek axta ekteme yapma Amnón ma'a apyetnamakxa, 11 xama axta ekmako kagkések yaqwayam etwok, keñe apmágko, aptáhak axta apcháneya:
—Kayet sekteme eyáxeg, hepatheták.
12 Keñe axta ektáha eyátegmowágko:
—Ná hetnéssessamho aqsa exma, sekteme eyapma, megkalánamáxchek Israel se'e apmakókxa nak etnehek. ¡Ná elána xa ektéma nak aqsok ekmaso! 13 ¡Méko ko'o amhagkok sekmegqaya enxoho! Keñe sa' xép eltamhakpok ekmaso aptémakxa kañe' Israel. Elpaqhetchesakpoho sa' táta, cham'a wesse' apwányam nak, hegkések sa' yaqwayam hemok xép ma'a hetnehek aptáwa'.
14 Axta eyke elyahákxak Amnón, apyennaqtéssek axta aqsa apyempehek apteméssessekmoho exma Tamar, hakte axta kaxnawo'. 15 Xama axta appenchesa apteméssesseykmoho exma, aptaqnókók apagko' axta Amnón ma'a, yeykhágwokmok axta aptaqnagko, axta kaxnók ma'a ekwánxa axta apmopmenyého. Aptáhak axta apcháneya:
—Kampekxa néten, kataqhekxa'.
16 Keñe axta Tamar ektáha eyátegmowágko s'e:
—¡Ma', sekteme eyapma', mataqhekxe', etekkessek sa' agkok se'e, elának sa' aqsok ekmaso agko', megkaxók sa' ma'a setnéssesakxa exchek!
Axta eyke elyahákxak ma'a Amnón; 17 yetlókok axta apwóneykha apchásenneykha aptáha apcháneya s'e:
—¡Etekkes sa' se'e kelán'a nak, keñe sa' énnaqtéshok apchápeykekxa átog!
18 Aptekkessek axta kañe' tegma xa kélásenneykha nak, keñe apyennaqtésawo apchápeykekxa átog. Keñe axta m'a Tamar, apáwa apwenaqte aptaqmalma apagko' axta han ektaxneykekxa', apáwa élmeykegkól'a chá'a kelwesse'e apketchek meyke anaqteyegka'a, 19 kexpaqha'ak axta apqátek táhap, kelyepteyk axta ektaxno apwenaqte ektaxneykekxa', kelekxagweygkokxeyk axta ámay ekpathetágkokxo apqátek. 20 Keñe axta apkelmaxneyáncha'a m'a yapma Absalón:
—¿Amnón ya apteméssesso xa ektáha nak, ekteme yapma nak? Kawanmeyha sa' aqsa eyáxeg, hakte yapma exche m'a. Nágkeytnakhaksoho agko' aqsa awáxok xa ektáhakxa nak.
Xama axta ekwet'a ektamhákxo axakko' Tamar, hákxeyk axta m'a yapma apxagkok Absalón. 21 Xama axta apleg'a amya'a ektáhakxa m'a wesse' apwányam David, aplókók apagko' axta; axta eyke han epaqhetchásak ma'a apketche Amnón, hakte apketche átnaha apketkok axta han ma'a, apchásekhayókxa axta. 22 Axta eyke epaqhetchessók han xama enxoho Absalón ma'a Amnón, lókassegkek axta apwáxok apteméssesseykmoho exma m'a apyáxeg Tamar.
Absalón apchaqhe Amnón
23 Apqánet apyeyam axta temék ekyeykhe, keñe apkelyéssessáseykegko Absalón apnaqtósso nepkések apkeláneykha m'a Baal-hasor, keto' axta m'a tegma apwányam Efraín, apkeláneyáha axta han Absalón apyókxoho kelwesse'e apkelwányam apketchek elmahagkok ma'a. 24 Apya'aweykxeyk axta han Absalón ma'a wesse' apwányam, aptáhak axta apcháneya s'e:
—Apkelyéseságkek kaxwók nepkések seknaqtósso m'a séláneykha nak, éltamhók eykhe exchep xa emhagkok wesse' yetlo apkeláneykha, hempásegwók negko'o.
25 Keñe axta wesse' apwányam aptáha apchátegmowágko:
—Ma', hatte, anxámássesek katnehek aqsok aptegye.
Apkelenxanakmek axta eykhe m'a Absalón, axta eyke emakók exog ma'a wesse' apwányam, apcháphássek axta aqsa etaqhohok apkeltamho elána'. 26 Keñe axta Absalón aptáha apcháneya s'e:
—Sa' agkok emakók exog xép, yáphés sa' hẽlyetlakxak ma'a eyáxeg Amnón, wesse'.
—¿Yaqsa ektáha apkeltamho nak étlakxak Amnón? —axta aptáhak apkelmaxneyáncha'a m'a wesse' apwányam.
27 Apkelenxanakmek axta eyke m'a Absalón, keñe axta wesse' apwányam apkeltamho aqsa exog ma'a Amnón, tén han ma'a nápakha apketchek.
Apkelanak axta ektámáxche ekyawe m'a Absalón, ektémól'a kóllanaksek ma'a wesse' apwányam, 28 nanók axta han aptáha apkeláneya m'a apkeláneykha nak: “Kóltaqmelchesho sa' kélláneykha Amnón, eyaqha enxoho vino, éltamhók sa' agkok ko'o kólaqhek, kólaqha sa'. Nágkóle aqsa kóltéhek, hakte ko'o séltémo. Kólyennákxoho, nágkóleygwakxa'.”
29 Apkelánegkek axta han ma'a apkeltamhókxa etnahagkok ma'a Absalón, apchaqhak axta Amnón ma'a apkeláneykha. Keñe axta apkelchampákxo néten apyókxoho m'a David apketchek, apkelchántákxeyk axta apkelchánte élyéheykok apkenyahágko.
30 Neyseksa apkelxega ámay axta aplegágweykxo amya'a m'a David, apkelnáhakkasa apyókxoho apketchek ma'a Absalón, tén han apleg'a amya'a megyeymékpo xama enxoho. 31 Apchampákxeyk axta néten ma'a wesse' apwányam, apkelyepteyk axta aptaxno, appexyawáha axta náxop, keñe axta han ma'a apyókxoho apkeláneykha apheykha axta m'a, apkelyeptégko han apkelnaqta; 32 keñe axta Jonadab, Simá axta apketche, apepma axta m'a David, appaqmeta aptáha s'e:
—Nágyána aqsa etekyawak apyókxoho apketchek wesse'. Wánxa eyke aqsa apmatña m'a Amnón, hakte nanók axta ekxeyenma apwáxok etnéssesek ma'a Absalón, eyeynmo m'a sekxók axta apteméssessekmoho exma Amnón ma'a apyáxeg Tamar. 33 Nágyána aqsa naqsók aptekyawa apyókxoho m'a apketchek nak, wesse'. Wánxa aqsa apketsapa m'a Amnón.
34 Apxeganakmek axta m'a Absalón, keñe m'a sẽlpextétamo apkelhaxneykha axta chá'a, apwet'ak axta apkelxegakmo énxet apxámokma ámay eñama nak Horonaim, ekweyweykentamxa nak egkexe. Keñe apkeltennássekxo wesse' apwányam apwet'a énxet apxámokma apkelxegakmo m'a ámay eñama nak Horonaim. 35 Keñe axta Jonadab aptáha apcháneya wesse' apwányam:
—Apkelchexyekmek apketchek, wesse', sektáhakxa exchek seyáneya exchep.
36 Appenchesók axta aqsa appaqhetchesso apkelwákxo m'a wesse' apwányam apketchek, yetlókok axta han apkellekxagweykha ekyennaqte agko'. Apkelekxagweyha axta han ma'a David, yetlo apyókxoho apkeláneykha. 37-38 Apxegáneykmek axta Absalón, apheykmek axta aphakxa m'a Talmai, Amihud axta apketche, wesse' apwányam axta m'a Guezur, apqántánxo apyeyam axta han aphayam ma'a. Yókxoho ekhem axta han apkelekxagweykha David eñama apketsapma m'a apketche Amnón, 39 xama axta ekmassa élapwayam eñama apketsapma m'a, apmenyeyk apagko' axta éteyekxak makham ma'a Absalón.
Amnón orãirõ iteindýra Tamárpe
1 Absalón, David ra'y, oguereko peteĩ heindy iporã etereíva, hérava Tamar. Ha Amnón, David ra'y avei, iñakã vai hese, 2 ha pe akã vai oñandúva imbarete etereígui ombohasy chupe. Tamar niko ndoikói gueteri kuimba'e ndive ha upévare Amón oimo'ã hasytaha oguereko chupe. 3 Amnón oguereko peteĩ iñirũ ikatupyrýva mba'e vairã, hérava Jonadab, upéva Simá, David ryke'y, ra'y. 4 Peteĩ jey Jonadab he'i chupe:
—Mba'e piko ojehu ndéve, mburuvicha guasu ra'y? Mba'ére piko nde resa'yjuve rehóvo arako'ẽre? Emombe'úna chéve mba'épa ojehu ndéve!
Amnón he'i chupe:
—Che akã raku eterei, che ryvy Absalón reindy Tamar rehe.
5 Upérõ Jonadab he'i chupe:
—Eñeno nde rupápe ha eñembohasy gua'u. Oho ramo ne andúvo nde ru, ere chupe tombou ne reindy Tamárpe ne mongaru haguã ha tojapo ndéve ne rembi'urã upépe voi, ikatu haguã rehecha chupe ha re'u ha'e ome'ẽva ndéve.
6 Amnón oike hupápe ha oñembohasy. Oúvo David hendápe, Amnón he'i chupe:
—Toúna che reindy Tamar ha tombojy ko'ápe mokõi mbujape ha ha'e voi tome'ẽ chéve.
7 Upérõ David omondo Tamárpe ha he'i chupe:
—Terehomi nde kyvy Amnón rógape ha ejapo chupe hembi'urã.
8 Tamar oho ikyvy Amnón oñenóva hína rógape. Ogueraha trígo ku'i ha ombojehe'a, ojapo mbujape ha ombojy upépe voi; 9 Upéi ogueraha ipáila ha omoĩ chupe umi mbujape; Amnón katu ndo'uséi ha omosẽ opavave upépe oĩvape. 10 Osẽmba rire Amnón he'i Tamárpe:
—Eru pe tembi'u che kotýpe ha che mongaru nde voi.
Tamar ogueraha umi mbujape ojapo vaekue ikyvy Amnónpe ikotýpe; 11 ha'e oñembojávo katu Amnón ipojái hese ha he'i chupe:
—Eju che reindy eñeno che ndive.
12 Ha'e he'i chupe:
—Anína che rãirõ che kyvy! Kóva ko ndojejapóiva Israel retãme. Anína rejapo ko mba'e ivai etéva! 13 Mamo piko ahavéta ko ñemotĩ reheve? Nde katu repytáta Israélpe ijaheipy ramo. Eñe'ẽna mburuvicha guasúpe. Ha'e che me'ẽne ndéve.
14 Amón katu ndoikuaaséi mba'eve ha imbaretevégui ipu'aka hese ha orãirõ chupe. 15 Ha ojapopa vovénte ndaija'evéi hese. Heñói ipype peteĩ a'e'ỹ imbaretevéva upe mborayhu oñandu vaekuégui. Ha he'i chupe:
—Epu'ã tereho!
16 Tamar katu he'i chupe:
—Ndaha mo'ãi che kyvy. Che mosẽrõ ko'águi rejapóta ivaivéva upe rejapo vaekuégui!
Amón ndoikuaaséi mba'eve, 17 ohenói hembiguáipe ha he'i chupe:
—Emosẽ águi ko kuñáme ha emboty porã pe okẽ!
18 Pe tembiguái omosẽ chupe ha omboty porã pe okẽ. Tamar oúvo oñemonde vaekue upe ao jegua porãitépe omondéva mburuvicha guasu rajy omenda'ỹva, 19 oñemosẽ rire katu omoĩ tanimbu iñakãre, omondoro ijao, ha ipo iñakã ári hasẽ ohóvo pe tapére. 20 Upérõ ikyvy Absalón oporandu chupe:
—Nde kyvy Amón piko pe ojapóva nde rehe upéicha? Ekirirĩnte che reindy; nde kyvy niko, ha ani rejepy'apy eterei kóvare.
Tamar ojecháma ramo ha'eño, opyta ikyvy Absalón rógape. 21 David oikuaa vove ojehu vaekue ipochy eterei; ha nde'íri mba'eve Amónpe. Ombojerovia vai chupe ha'égui ita'ýra ypykue. 22 Absalón nde'íri ramo jepe mba'eve Amónpe, ipy'aro hendive orãirõ haguére heindy Tamárpe.
Absalón omyengovia Amónpe
23 Mokõi áño upe rire, Absalón rembiguái kuéra oñapĩ ijovecha kuéra upe Baal-Hasor héravape, táva Efraín ypýpe, ha Absalón ohenói ikaru guasuhápe opa mburuvicha guasu ra'y kuérape. 24 Oho avei mburuvicha guasu rendápe ha he'i chupe:
—Ko'ágã oñeñapĩ hína che ovecha kuéra. Aipotaitéma niko che ruvicha guasu ha mburuvicha kuéra che mbojerovia che moirũmívo.
25 David katu he'i chupe:
—Ndaikatúi che ra'y rohopa ore roĩ haguéicha, ore reta etereíta niko ha ipohýita ndéve.
Absalón ojerureve ramo jepe chupe, David ndohoséi, ha ohovasa chupe.
26 Upérõ Absalón he'i:
—Ndaikatúi ramo upéva, che ruvicha guasu, tohóna che ndive che ryke'y Amón.
—Ha maerã piko reipota ne moirũ nde ryke'y Amón? —oporandu chupe David.
27 Absalón katu ojerure eterei, ha upérõ David oheja Amón ha mburuvicha guasu ra'y kuéra oho hendive.
Absalón ombosako'i peteĩ karu guasu, umi ojapóva rehegua mburuvicha guasu kuéra, 28 ha he'i hembiguái kuérape: “Pema'ẽ porãke Amón rehe. Ágã opiguýma ramo, ha'éta peẽme pejuka haguã chupe, ha pejukáke! Ani pekyhyje, che hína pe ha'éva peẽme pejapo haguã. Pene kyre'ỹ ha pende py'a guasúke!”
29 Ojapóvo pe Absalón he'íva, hembiguái kuéra ojuka Amónpe. Upérõ opa mburuvicha guasu ra'y kuéra ojupi henda ári ha okañy.
30 Ha'e kuéra oguahẽ mboyve, oñemombe'u Davídpe Absalón ojuka hague opa mburuvicha guasu ra'y kuéra oheja'ỹre hekove peteĩnte jepe. 31 Upérõ David omondoro ijao mba'e mbyasýgui ha ojeity yvýre. Opa mburuvicha oĩva upépe omondoro avei ijao; 32 Jonadab, Simá, David ryke'y ra'y katu he'i:
—Ani reimo'ã che ruvicha guasu, ojejuka hague opa nde ra'y kuéra. Amón añónte pe ojejukáva. Upéicha voi he'i vaekue Absalón ojapotaha, Amón orãirõ ramo guare heindy Tamárpe. 33 Upévare, aníke rerovia che ruvicha guasu, ojejuka hague opa mburuvicha guasu ra'y kuéra. Amónte hína pe ojejukáva.
34 Absalón okañy aja, pe mitã rusu oma'ẽ mombyrýva ohecha peteĩ kuimba'e aty guasu oguejýva oúvo Horonaim rape rupi, pe yvyty ykére. Upérõ oho he'i mburuvicha guasúpe oĩha peteĩ aty guasu oguejýva oúvo Horonaim rape rupi, 35 Ha Jonadab he'i mburuvicha guasúpe:
—Oúma nde ra'y kuéra, che ruvicha guasu, ha'e haguéicha ndéve.
36 Ha'e oñe'ẽmba vove, oguahẽ David ra'y kuéra ha oñemoĩ hasẽ soro. David ha mburuvicha kuéra avei heta ojahe'o. 37-38 Absalón katu okañy ha oho Guesur ruvicha guasu Talmai, Amihud ra'y rendápe, ha opyta hendive mbohapy áño pukukue. David katu ojahe'o arako'ẽre ita'ýra Amón rehe. 39 Ohasa rire chugui upe imba'e mbyasy, ndaipochyvéi Absalón ndive ha ohechaga'u eterei chupe.