1 ¿Yaqsa ekhawo m'a énxet apya'áseykegkoho nak aqsok? ¿Yaqsa ekya'ásegkoho ektémakxa m'a aqsok? Nápat chá'a agyekpelkohok ma'a énxet apya'áseykegkoho nak aqsok; kamasséssesek chá'a eklo nak nápat.
Wesse' apwányam nélyeheykekxoho
2 Elyahakxoho appeywa wesse' apwányam, hakte naqsók axta exchep aptemessásak appeywa nápaqto' Dios apxéna elyahakxohok chá'a m'a. 3 Ná etyep ekmanyehe agko' ma'a aphakxa nak. Ná ewhánekxoho aqsa m'a aqsok ekmaso ekmáheyo nak kalanaxche', hakte elának chá'a aqsok wesse' apwányam ma'a apmakókxa enxoho chá'a elána'. 4 Megkatnehek chá'a megkalánamáxche m'a aptáhakxa enxoho chá'a appeywa wesse' apwányam, méko nahan chá'a awanchek kalmaxneyekxohok aqsok apkelane.
5 Énxet apkelyaheykekxoho nak wesse' apwányam appeywa, megkatnégwomok chá'a exma. Énxet apya'áseykegkoho nak aqsok, ey'asagkohok chá'a ekhem eyaqhókxa elyahakxoho', ey'asagkohok nahan chá'a eyéméxchexa nak chá'a elanaksek. 6 Hakte yetneyk chá'a ekhem élánamáxchexa aqsok, tén han ektémakxa ekyókxoho aqsok élánamáxko nak chá'a, wánxa eyke aqsa chá'a élya'assama exma énxet ma'a 7 mey'áseyak nak yaqwánxa enxoho chá'a katnehek, méko nahan awanchek kaltennaksek.
Méko ekha ekmowána kamha ektémakxa negyennaqte tén han nétsapma
8 Méko ekha ekmowána kamagkok ektémakxa nak negyennaqte, méko han ekmowána kanókasha m'a nétsapma nak. Méko awanchek kaxyánegkesek xa kempakhakma nak. Megkawagkasek teyp aptémakxa ekmaso m'a énxet ekmaso nak aptémakxa.
9 Cháxa sekwetaya axta chá'a ko'o xa, sekméssamo ahagko' axta ewáxok séltémo ay'ásegwomhok ektémakxa nak élánamáxche aqsok keso náxop, tén han ma'a ektémakxa nak chá'a énxet, yetneyk apmopwána yaqwayam chá'a etnéssessamhok exma ekmaso pók.
Yetneyk aqsok magmowána nak anxének ektémakxa
10 Ekweteyak axta han énxet'ák élmasagcha'a nak apkeltémakxa, melweykmoho axta chá'a m'a kélpeykessamókxa nak chá'a Dios, kaltaqmalmakha chá'a apkelxénamap, cham'a ekhem kélátawanyakxa enxoho; keñe m'a énxet'ák apheykha nak tegma apwányam, megkaxénwakxók chá'a apkelwáxok natámen, cham'a apkeláneykxa axta chá'a aqsok ekmaso. Cháxa ektáha han aqsok eyaqhémo agwetak xa. 11 Megkólmagkek chá'a ekmanyehe agko' ma'a aqsok ekmaso nak, megkóllegássesagkók nahan chá'a m'a ektáha nak apkelane, cháxa keñamak ekxéneykencha'a nak aqsa apwáxok énxet elának ma'a aqsok ekmaso nak. 12 ¡Cháxa ektémakxa nak chá'a m'a énxet apkelane nak aqsok ekmaso, cham'a apkelenxanmeykegkoho nak chá'a apkelane aqsok ekmaso, kawegqohok chá'a apha! (Ekya'áseykegkók eyke ko'o m'a énxet'ák apkeláyo nak chá'a Dios, tén han ma'a apkelyeheykekxoho nak chá'a, tásek héxta chá'a katnehek apheykha; 13 keñe eyke m'a énxet'ák élmasagcha'a nak apkeltémakxa, asagkek héxta chá'a katnehek apheykha, kayaqwáthok héxta nahan chá'a apheykha, máxa yámet pessesse héxta chá'a etnahagkok.) 14 Cháxa ektémakxa nak aqsok ekyeyháxma keso náxop, ellegagkohok chá'a m'a énxet'ák éltaqmalma nak chá'a apkeltémakxa, máxa chá'a kólteméssesek ma'a apkeláneyak nak aqsok ekmaso, keñe ma'a énxet'ák élmasagcha'a nak apkeltémakxa, tásek chá'a katnehek apheykha, máxa chá'a etnahagkok ma'a éltaqmela enxoho apkeltémakxa. ¡Ekxénchek nahan ko'o ekteme aqsok eyaqhémo agwetak xa!
15 Ékeso éñamakxa sekxéna nak ko'o ektaqmela kapayhekxak egwáxok. Wánxa eyke aqsa ektaqmela etnehek énxet neyseksa apha náxop se'e: etwok apto, tén han ének apyá, tén han kapayhekxak apwáxok, hakte wánxa ekyetleykekmoho aptamheykha neyseksa apha keso náxop, Dios nak apmésso.
16 Neyseksa sekmeyásamáxkoho ahagko' axta ko'o yaqwayam eykpelkohok aqsok, tén han ay'asagkohok ektémakxa, tén han alanok ma'a ekyókxoho aqsok élánamáxko nak chá'a keso náxop —agwomok chá'a naqsók ma'a magmowagkexa nak antének, ekhem, essenhan axta'a—, 17 ekyekpelchágweykmek agko' axta énxet megkamopwána ey'asagkohok ma'a aqsok apkelane nak Dios, tén han ektemegweykmohoxma nak chá'a keso náxop. Elenxanmok eykhe chá'a ey'ásegwók éleñémekxa, métekxeyk eyke chá'a, exének eykhe han chá'a apya'ásegkoho m'a énxet apya'áseyak nak aqsok, métekxeyk eyke han ma'a.
1 ¿Quién puede compararse al sabio? ¿Quién conoce el sentido de las cosas? La sabiduría ilumina el rostro; hace que cambie el duro semblante.
La obediencia al rey
2 Mi consejo es que cumplas las órdenes del rey, pues así lo has jurado ante Dios. 3 No te retires de su presencia con demasiada rapidez. No tomes parte en intrigas palaciegas, porque él puede hacer lo que le plazca. 4 La palabra del rey es soberana, y nadie puede exigirle cuenta de sus actos.
5 Quien cumple con sus órdenes no sufrirá nada malo, y quien es sabio sabe cuándo y cómo acatarlas. 6 En realidad, hay un momento y un modo de hacer todas las cosas, pero el gran problema de todos 7 es que nunca se sabe lo que va a suceder, y no hay nadie que lo pueda advertir.
Nadie tiene poder sobre la vida y la muerte
8 No hay quien tenga poder sobre la vida, como para retenerla, ni hay quien tenga poder sobre la muerte. ¡No hay quien escape de esta batalla! Al malvado no lo salvará su maldad.
9 Todo esto he visto al entregarme de lleno a conocer lo que se hace bajo el sol. He visto el poder que tienen algunos para dominar a otros y hacerles daño.
Hay cosas que no tienen sentido
10 También he visto que a gente perversa se le rinde honores el día de su entierro, —¡gente que frecuentaba el lugar santo!—; y que en la ciudad donde cometió su maldad, nadie de eso se acuerda. ¡Esto no tiene sentido!, 11 ya que al no ejecutarse en seguida la sentencia para castigar la maldad, la impunidad provoca que el malo siga cometiendo injusticias. 12 ¡Así resulta que el que peca y sigue pecando vive muchos años! (Lo que yo sabía es que a quienes honran a Dios y le temen, les va bien; 13 y que, por el contrario, a los malvados les va mal, y que por su falta de temor a Dios, su vida pasa como una sombra.) 14 Hay casos sin sentido en esta tierra: gente buena que sufre como si fuera mala, y gente mala que goza como si fuera buena. Yo digo que esto tampoco tiene sentido.
15 Por eso me declaro en favor de la alegría; porque ¡no hay bajo el sol nada mejor para nosotros que comer, beber y divertirnos! Eso es parte de todo nuestro trabajo, mientras vivamos los días que Dios nos ha dado bajo el sol.
16 Y mientras más me entregué a aprender y a saber y a observar todo lo que se hace en esta tierra —llega un momento en que no es posible dormir a ninguna hora—, 17 más cuenta me di de que no podremos comprender lo que Dios hace ni lo que ocurre bajo el sol. Por más que luchemos buscando la respuesta, no la encontraremos; y aun cuando el sabio diga conocerla, en realidad no la habrá encontrado.