Moisés oipota Israel ñemoñare ojapo Ñandejára rembiapoukapy
1 Moisés he'i Israel ñemoñarépe:
—Pejapo ramo opa ko'ã tembiapoukapy che amyesakãva peẽme, peikovéta ha peñemomba'éta pe yvýre, Tupã pende ru ypykue jára ome'ẽtava peẽme. 2 Ani pemoĩ hetave térã peipe'a mba'eve pe che amoĩvagui. Pejapo Tupã Ñandejára rembiapoukapy che ame'ẽ vaekue peẽme. 3 Peẽ voi pehecha vaekue umi mba'e Ñandejára ojapo vaekue yvyty Peórpe. Tupã Ñandejára ohundi pende apytégui opa umi omomba'e guasu vaekue Baal-Peórpe, 4 ha peẽ pejerovia vaekue Tupã Ñandejára rehe peikove gueteri ko'ágã peve. 5 Che pombo'e vaekue opa hembiapoukapýre, Tupã che Jára he'i haguéicha chéve. Pene ñe'ẽ rendúke umívape peĩ ramo pe yvýpe peiketahápe ko'ágã, peñemomba'e haguã hese. 6 Pejapo oĩhaichaite, ikatu haguã umi tetã ambuegua ohecha pene akã guapyha. Ha'e kuéra ohendúvo ko'ã tembiapoukapy he'íta hikuái pende rehe: “Iñakã porã ha iñarandu etépa ko'ã tetãgua!” 7 Ha peichaite hína: Máva piko pe tetã tuichaitéva, oguerekóva peteĩ Tupã hi'aguĩ etéva chugui jarekoháicha ñande Tupã Ñandejárape, ha'e ñane rendu haguã ñahenói vove chupe ñaikotevẽ ramo hese, 8 ha máva piko pe tetã tuichaite, oguerekóva tembiapoukapy peichaite peve heko jojáva ko'ãicha che ahechaukáva peẽme ko'ágã? 9 Peñeñangarekóke! Peñeha'ã ani haguã pende resarái, peikove aja pukukue, ko pehecha vaekuégui pende resa tee rupi. Peheko mbo'e pende ra'y ha pene remineno kuérape. 10 Pe ára peĩ ramo guare Tupã Ñandejára renondépe yvyty Sinaí rovái, ha'e he'i chéve: “Embyaty opa Israel ñemoñarépe, ahenduka haguã chupe kuéra che ñe'ẽ, iñe'ẽ rendu haguã chéve oikove aja pukukue, ha oheko mbo'e haguã ita'ýra kuérape.” 11 Upérõ peñembyaty ha peñembo'y vaekue yvyty ypýpe, ojejaho'ipáva arai ha tatatĩ ypytũme opu'ãva yvága peve. 12 Ñandejára oñe'ẽ peẽme tata apytégui. Peẽ pehendu oñe'ẽ ramo ha ndapehechái chupe. 13 Ha'e oikuaauka vaekue peẽme iñe'ẽ ha'éva 10 hembiapoukapy ha'e ohai vaekue mokõi ita pehẽnguére ha he'i vaekue peẽme pejapo haguã. 14 Chéve he'i vaekue poheko mbo'e haguã opa hembiapoukapy rehe peẽ pejapo vaerã pe yvýpe peiketahápe peñemomba'e haguã hese.
Marandu Israel ñemoñare ani haguã omomba'e guasu ta'ãnga
15 Peñeñangarekóke, cháke Ñandejára oñe'ẽ ramo guare peẽme tata apytégui yvyty Horébpe, ndapehechái vaekue mba'eveichagua ta'ãnga. 16 Aníke pejavy pejapóvo ta'ãnga mba'eveichagua, taha'e kuimba'e térã kuña, 17 tymba térã guyra, 18 yvýre otyryrýva térã pira ra'ãnga. 19 Ha pema'ẽvo yvágare, pehecha ramo kuarahy, jasy ha mbyjaita, ani oike pene akãme pemomba'e guasúvo umíva. Tupã Ñandejára niko pe ojapo vaekue umíva ha omoĩ yvágape ohesape haguã yvy. 20 Peẽme katu ha'e pene renohẽ vaekue tata kuágui fiérro oñemboykuha ha'éva Egipto, peiko haguã hetãgua ramo ko'ágã peve. 21 Peẽ rupi, Tupã Ñandejára ipochy vaekue che ndive ha ome'ẽ vaekue iñe'ẽ ndahasa mo'ãiha Jordán mboypýri aike haguã pe yvy porã peẽme ome'ẽtavape. 22 Amanóta ko yvýpe ha ndahasa mo'ãi Jordán mboypýri, peẽ katu peiméma pehasa haguãicha ha peñemomba'e pe yvy porãre. 23 Aníke pende resarái pe ñe'ẽ me'ẽgui Tupã Ñandejára ojapo vaekue pene ndive, ha ani pejapo mba'eveichagua ta'ãnga, Tupã Ñandejára he'i vaekue ani haguã pejapo. 24 Tupã Ñandejára ndoipotái pemyengovia chupe avavére. Ha'e niko tata opa mba'e ombokusuguéva.
25 Pende ra'y ha pene remineno heta rire, ha pende tuja rire pe yvýpe, peñemongy'a ramo pejapóvo ta'ãnga pemomba'e guasu haguã, ko mba'e ivai etéva Tupã Ñandejára renondépe, ha pembopochy chupe, 26 ko árape amoĩ mba'e rechaha ha renduha ramo yvy ha yvága, pya'e eterei ndopyta mo'ãiha mba'eve pende hegui pe yvýpe peiketahápe Jordán mboypýri. Ndapeiko are mo'ãi upépe, peñehundietétagui. 27 Ñandejára pene mosarambíta tetã nguéra rupi, ha mbovymi pende heguínte oikovéta, tetã nguéra ha'e pende rerahaha rupi. 28 Upépe pemomba'e guasúta tupã nguéra, umíva hína ta'ãnga yvyra térã ita, ikatu'ỹva ohecha térã ohendu, okaru térã ohetũ. 29 Upépe pehekáta Tupã Ñandejárape, ha peheka ramo pende py'aite guive pejuhúta chupe. 30 Peje juhúvo ivaívape ha opa umi mba'e ojehu rire peẽme, ipahápe pejevýta Tupã Ñandejára gotyo ha pene ñe'ẽ rendúta chupe. 31 Ha'e hína Tupã oporoporiahurerekóva. Ha'e na pende reja mo'ãi, na pene rundi mo'ãi ha ndahesarái mo'ãi pe ñe'ẽ ome'ẽ vaekue pende ru kuéra ypykuépegui.
32 Peheka umi ára yma guarépe, umi ára peẽ peikove ypy mboyve guarépe, peguahẽ meve upe árape Tupã ojapo ramo guare yvypóra yvy ári. Peipyguara opa rupi ko yvy jerekuévo. Araka'e piko ojehu peteĩ mba'e peichagua? Oĩ piko ohendúva peteĩ mba'e peichagua? 33 Oĩ piko peteĩ tetã oikovéva Tupã oñe'ẽ rire chupe tata apytégui peẽmeicha? 34 Oĩ piko Tupã ohóva oiporavo peteĩ tetã, tetã nguéra apytégui? Oĩ piko Tupã oporopy'a ra'ãva, ohechaukávo mba'e rechapyrã, oñorãirõva oiporúvo pyapy mbarete ha oporomongyhyjéva, Tupã Ñandejára ojapo haguéicha pene resa renondetépe Egíptope? 35 Tupã ohechauka vaekue peẽme ko'ã mba'e, peikuaa haguã ha'enteha Tupã ha ndaiporiha ambue. 36 Ohenduka peẽme iñe'ẽ yvágagui, pene reko mbo'e haguã, ha pe yvyty ári ohechauka peẽme hata marangatu ha oñe'ẽ peẽme ijapytégui. 37 Ohayhúgui pende ru ypykuépe, pende poravo peẽme ha ha'e voi oho pene renohẽ Egíptogui pyapy mbaretépe. 38 Peẽ peguahẽvo ha'e omosẽ vaekue tetã nguérape tuichavéva ha imbaretevéva pende hegui pene moinge haguã ha ome'ẽ haguã peẽme ijyvy, ko yvy pene mba'éva gueteri ko'ágã peve. 39 Pene mandu'áke ko mba'ére ha ani pende resarái araka'eve: Tupã Ñandejára hína Tupã yvágape ha yvy ári. Ndaipóri ambue tupã. 40 Pejapo hembiapoukapy ame'ẽva peẽme ko árape ha opa mba'e osẽ porãta peẽme ha pene ñemoñarépe. Peikóta pe yvýpe Tupã Ñandejára peẽme ome'ẽva opa árape guarã.
Táva kuéra oñekañyha, Jordángui kuarahy resẽ gotyo
41 Upérõ Moisés omboyke mbohapy táva Jordángui kuarahy resẽ gotyo, 42 ikatu haguãme okañy ha oiko kyhyje'ỹ rehe peteĩ kuimba'e ojuka vaekue ojapose'ỹ rehe peteĩ hapichápe ha'e ipochy'ỹva ndive. Ha'e ikatúta okañy peteĩme ko'ã mbohapy távagui ha ndojejuka mo'ãi. 43 Rubén ñemoñarépe guarã, pe táva hína Béser ha opyta peteĩ ijyvatehápe, yvy ojeiko'ỹháme. Gad ñemoñarépe guarã pe táva hína Ramot ha opyta Galaádpe. Manasés ñemoñare mbyterépe guarã pe táva hína Golán ha opyta Basánpe.
Moisés ome'ẽ Israel ñemoñarépe Tupã rembiapoukapy
44 Moisés ome'ẽ Tupã rembiapoukapy ha reko mbo'e Israel ñemoñarépe. 45-46 Ha'e kuéra ou rire Egíptogui ha oĩ ramo ñúme, Jordángui kuarahy resẽ gotyo, táva Bet-Peor rovái, ome'ẽ chupe kuéra umi tembiapoukapy. Upéva Sihón yvykue, pe amorréo ruvicha guasu oisãmbyhy vaekue táva Hesbónpe. Moisés ha Israel ñemoñare oúvo Egíptogui ohundi vaekue chupe. 47 Ha'e kuéra oñemomba'e ijyvy rehe ha ambue amorréo ruvicha guasu, Og hérava, yvýre, oiko vaekue Jordángui kuarahy resẽ gotyo. 48 Pe yvy ojepyso táva Aroérgui, opytáva ysyry Arnón rembe'ýpe, yvyty Sirión peve, upéva hína yvyty Hermón. 49 Ha ojepysove ysyry Jordán ykére ha oguahẽ Arabá peve, yvyty Pisgá rembe'y peve.
Moisés apmésso appeywa israelitas apkeltémo elyahakxoho'
1 “Israelitas, kóleyxho sa' segánamakxa tén han nélánémaxchexa nak chá'a antéhek sélxekmóssama axta, kóllána sa' nahan, yaqwayam sa' kólweynchamha chá'a tén han kólmok ma'a apkelókxa, apmaheyókxa nak egkések ma'a Wesse' egegkok, Dios apagkok nak ma'a kélyapmeyk nano'. 2 Nágkólyepetchásekxa aqsa mók amya'a m'a séltémo axta kóllána', nágkólmasses nahan xama enxoho; kóllána chá'a m'a Dios Wesse' kélagkok nak segánamakxa apagkok, séltamho nak ko'o kóllána'. 3 Kéxegke kélagko' axta nahan kélweteyk apteméssessamakxa Wesse' egegkok ma'a Baal-peor, tén han apmassesseykmo kélnepyeseksa kéxegke m'a apyókxoho apkelpeykessamo axta chá'a aqsok kéláyókxa m'a yókxexma nak; 4 keñe kélyókxoho kéxegke, ektáha axta megkólyenseyam kélyetlo m'a Dios Wesse' kélagkok, kélweynchámeyncha'a makham. 5 Élxekmóssegkek axta ko'o kéxegke segánamakxa tén han nélánémaxchexa nak antéhek apkeltémo axta ko'o alxekmósek ma'a Dios Wesse' ahagkok, yaqwayam sa' kóllanagkok chá'a m'a apkelókxa yaqwánxa sa' kólhamok. 6 Kólyahakxoho sa' chá'a, kóllána sa' nahan, hakte sa' kañék apkelya'áseykegkoho kéxegke énxet'ák apheykha nak mók nekha, ekha kélya'áseykegkoho xa tén han kélyekpelchémo, hakte kélya'ásegwokmek sa' agkok kéxegke xa segánamakxa nak, megkatnehek sa' metne elxének se'e: ‘¡Apkelya'áseyak nak la'a eghak se'e énxet'ák apxámokma nak, apkelyekpelchémo nahan eghak!’ 7 ¿Yetneya apchókxa énxet apxámokma ekha ketók ma'a aqsok apkeláyókxa, aptéma nak negko'o m'a Dios Wesse' egegkok nélmaxneya enxoho chá'a agának hempasmok? 8 ¿Yaqsa apchókxa énxet apxámokma, ekha segánamakxa tén han nélánémaxchexa nak chá'a antéhek ekpéwomo agko', ekhawo nak ekyókxoho s'e nélxekmowásamáxche', séltennasa nak ko'o kéxegke s'e sakhem nak? 9 Nágkalwagqamák chá'a m'a aqsok kélwete nak, nágkólyensem chá'a xama enxoho ekxéneykha kélwáxok; kóltennasha chá'a m'a kélketchek tén han ma'a kéltawán'ák.
Dios appaqmeyesma néten egkexe Horeb
10 “Axta aptemék ko'o seyenagkama Wesse' egegkok, kélaqnágweykmo axta nápaqtók Dios Wesse' kélagkok ma'a egkexe Horeb: ‘Yánchásekxa sa' énxet'ák yaqwayam sa' yeyxhok sekpeywa tén han yaqwayam sa' kaltámeyagkok sélyeheykekxoho ko'o yókxoho ekhem neyseksa apheykha, yaqwayam sa' elxekmósek apketchek elanagkok ekhawo nak xa.’ 11 Kélaqnágweykmek axta kéxegke m'a awhak egkexe nak, ekteyapmakxa axta nahan táxa eyáléwe ekmeyeykekxo netnók agko', yaphope ekyentaxno agko' axta nahan tamheykekxak tén han ekpésyam; 12 apkelpaqhetchessegkek axta nahan kéxegke Wesse' egegkok ma'a neyseksa táxa eyáléwe nak. Kéllegayak axta kéxegke m'a appeywa, appeywa axta eyke aqsa, keñe megkólweteya xama enxoho m'a ektémakxa apyókxa. 13 Apkelya'ássásegweykmek axta kéxegke Wesse' egegkok ma'a ekhémo mók nélpaqhetchásamáxkoho apagkok, cham'a diez apkeltémókxa nak antéhek, apnaqtáxésso axta ánet meteymog élpayhe, apkeltémók axta nahan kóllanagkok. 14 Ko'o axta nahan apkeltémók alxekmósek kéxegke segánamakxa tén han nélánémaxchexa nak antéhek, yaqwayam sa' kóllánegwók ma'a xapop kélmáheyókxa nak kólhamok.
Sẽlésso antéhek nélpeykessamo aqsok kéleykmássesso
15 “Axta kólweteyk kéxegke xama enxoho apyókxa Wesse' egegkok ma'a apkelpaqhetchessama axta neyseksa táxa eyáléwe, néten egkexe nak Horeb. Kóllanagkoho kéltáhakxa, 16 yaqwayam enxoho megkólnaqtawasaxcheyk kélagko' kóllának ma'a kéleykmássesso kélheyáseykegkoho nak ektémakxa apyókxa m'a énxet essenhan kelán'a, 17 essenhan ma'a aqsok nawha'ák nak, tén han náta, 18 tén han ma'a élpexyaweykegkoho nak náxop kalxog, essenhan ma'a kelasma. 19 Kélenmexawók agkok nahan ma'a néten kólwetak ma'a ekhem, pelten, yaw'a, tén han ma'a ekyókxoho aqsok élsassóxma nak néten, nágkólho káhapwak ekyekkónma kólpeykeshok xa, hakte apkeláneyak axta Dios Wesse' kélagkok élsassóxma nak néten yaqwayam kalsássesek exma apyókxoho énxet keso náxop. 20 Keñe kéxegke apkelmoma m'a Wesse' egegkok, apkelhaxyawásseykekxeyk axta m'a kañe' táxa axagkok kélpeykáseykekxa axta chá'a m'a sawo, Egipto xa, keñe apteméssessama ekhawo nak kéltémakxa s'e kaxwo' nak: énxet'ák apagkok apagko'. 21 Etaqnagkamchek axta eyke ko'o m'a Wesse' egegkok eñama kéltémakxa kéxegke, naqsók axta nahan apteméssessók peya mayeykhekxeyk ko'o m'a neyp wátsam Jordán nak, tén han matxek ma'a xapop ektaqmalma apmáheyókxa nak egkések kéxegke yaqwayam kóltéhek kélagkok kélagko'. 22 Watsapok sa' ko'o s'e apchókxa nak mayeykhekxeyk sa' ma'a neyp wátsam Jordán, kéxegke sa' eyke kólyeykhekxa', kólmok sa' ma'a xapop ektaqmalma nak. 23 Eyke, kóllanagkoho sa' kéltáhakxa yaqwayam megkalwagqamagkehek ma'a ekhémo mók nélpaqhetchásamáxkoho apkelánésso axta kéxegke m'a Dios Wesse' kélagkok. Nágkóllána xama enxoho kélpeykessamo kéleykmássesso tén han kélheyáseykegkoho nak ektémakxa ekyókxa xama aqsok, cham'a apmasma nak cha'a kóllának ma'a Dios Wesse' kélagkok, 24 hakte cham'a Dios Wesse' kélagkok nak kéxegke, apteme xama Dios apkelmeyeykha, ¡táxa eksawhomól'a kalwatnek ma'a ekyókxoho aqsok!
25 “Kélwet'ak sa' agkok kélketchek kéxegke tén han kéltawán'ák, tén han kéltamhágko sa' kélwányamók neyseksa kélheykha m'a apkelókxa nak, kélnaqtawásexcheyk sa' agkok kóllanagkok kéleykmássesso essenhan ma'a kélheyáseykegkoho nak ektémakxa ekyókxa xama aqsok, cháxa kéllana aqsok ekmaso nápaqtók Dios Wesse' kélagkok xa tén han kéllókasa, 26 ekpekkenchek ko'o sakhem néten tén han náxop yaqwayam katnehek ekweteykegkoho, kaxwók sa' kólmassegwók kéxegke m'a apkelókxa yaqwánxa nak kólmok, cham'a neyp wátsam Jordán nak. Megkawegqók sa' kélheykha m'a xapop nak, kólmasséssók sa' kélyókxoho. 27 Yexpánchesha sa' kéxegke Wesse' egegkok elya'aksek ma'a nepyeseksa nak pók aptémakxa énxet'ák, kélqántawók kélagko' sa' kóleymaxchek kéxegke, wánxa sa' aqsa m'a kélheykha nak chá'a apkelókxa apkelya'asakxa enxoho chá'a m'a Wesse' egegkok. 28 Sa' kólpeykeshok chá'a aqsok kéláyókxa énxet nak chá'a apkelane m'a, cham'a kéleykmássesso élánamáxche nak yántéseksek tén han ma'a meteymog, megkate nak exma, tén han megkañe nak ektemegweykmohóxma, tén han megkato nak ekto, tén han ma'a meyke nak énnama. 29 Kélchetamchek sa' agkok Dios Wesse' kélagkok ekweykmoho kañók agko' kélwáxok tén han ekweykmoho kélyennaqte neyseksa kélheykha m'a, kólwetekxak sa'. 30 Cháhapwakteyk sa' agkok kéxegke ekyókxoho s'e nenlegeykegkoho nak tén han se'e eklegeykegkoho nak egwáxok, kélya'aweykxeyk sa' agkok ma'a Wesse' egegkok tén han kélyahákxoho enxoho, 31 mekxáyhek sa' chá'a kélxakcha'awo', memasséssemek sa' nahan, hakte cha'a apteme Dios apmopyósa henlanok ma'a, megkalwánaqmék sa' nahan ma'a ekhémo mók nélpaqhetchásamáxkoho apkelánésso axta m'a kélyapmeyk nanók axta kéxegke, tén han apxeyenma axta naqsók agko' elána'.
32 “Kólchetam kélnentámen axta kéxegke, tén han ma'a nanók agkók axta, sekxók axta apkeláneya Dios énxet keso nélwanmeygkaxa; kólweynchamha sa' ekyókxoho keso náxop, kólmaxneyha sa' chá'a, temegkek axta kexaha aqsok ekyawe agko' ektéma nak xa, kélya'áseykegkók axta kexaha nahan. 33 ¿Yetnéya axta chá'a meletsapma énxet mók apheykegkaxa ellegak Dios appeywa apkelpaqhetchesa enxoho m'a neyseksa táxa eyáléwe, ekhawo nak kéxegke? 34 ¿Yetnéya xama aqsok kéláyókxa élyéseykha énxet'ák nepyeseksa m'a pók aptémakxa nak énxet, ekyetlómo élane m'a ekxámokma aqsok, tén han ma'a magkenatchesso nak agweta', tén han ma'a sempelakkasso nak agweta' tén han ma'a kempakhakma, yetlo ekmeykha ekyawe ekmowána tén han ma'a ekmowána nak hegyegwakkasek, ekhawo apkeláneya axta kélnápaqta'awók kéxegke Dios Wesse' kélagkok ma'a yókxexma Egipto, eñama apkelmasma kéxegke? 35 Cháxa apxekmóssama axta kéxegke Wesse' egegkok xa yaqwayam enxoho kólya'asagkohok apteme apmámnaqsoho Dios, méko pók aphawo enxoho. 36 Apkelpaqhetchessegkek axta nahan kéxegke m'a néten nak yaqwayam enxoho elánekxések chá'a kélxega, keñe so náxop nak apxekmóssama chá'a táxa ekwányam apagkok, kóllegak axta nahan chá'a appeywa m'a neyseksa táxa eyáléwe nak. 37 Apkelásekhayók axta kélyapmeyk nano' axta kéxegke m'a, apkelyéseykha axta nahan ma'a aptawán'ák neptámen nak, apkelántekkessegkek axta Egipto eñama ekyawe apmopwána. 38 Apkelántekkessegkek axta kélmonye'e kéxegke m'a énxet'ák apxámokma apagko' axta tén han apkelyennaqte, megkólhawo nak kéxegke, yaqwayam enxoho kólmok ma'a apkelókxa nak tén han kóltéhek kélagkok kélagko', ekhawo ektémakxa nak se'e kaxwo' nak.
39 “Nágkólwatéssem ekxéneykha kélwáxok Wesse' egegkok apteme Dios ma'a néten tén han keso náxop, méko pók aphawo enxoho m'a. 40 Kóllána chá'a m'a segánamakxa apagkok sekmésa nak ko'o kéxegke s'e ekhem nak, tén han ma'a nélánémaxchexa nak chá'a antéhek, keñe sa' tásek chá'a katnehek ektáhakxa kéxegke tén han ma'a kéltawán'ák kélnentámen nak, kólhakha sa' nahan apxámokma apyeyam ma'a apkelókxa apmáheyókxa nak egkések meyke néxa m'a Dios Wesse' kélagkok.”
Apkelyexánegweykenxa nak chá'a énxet'ák teyapmakxa ekhem nak neyp wátsam Jordán
41 Apkelyéseykha axta Moisés apqántánxo tegma apkelyawe m'a ekpayho nak teyapmakxa ekhem neyp wátsam Jordán, 42 yaqwayam enxoho yepwának chá'a éxánegwakxak ma'a énxet apchaqhe nak chá'a pók megkatnahakxoho apmáheyo yaqhek, melnápomákpo axta chá'a m'a nanók axta. 43 Keso apkelwesey axta tegma apkelyawe s'e: Béser, xapop ekpayhegwayam nak néten ma'a yókxexma meykexa énxet. Cháxa yaqwánxa sa' chá'a elmeyekxak ma'a Rubén énxet'ák apagkok; tegma apwányam Ramot, apyetnama nak ma'a Galaad. Cháxa yaqwánxa sa' chá'a elmeyekxak ma'a Gad énxet'ák apagkok; tén ma'a tegma apwányam Golán, apyetnama nak ma'a Basán, cháxa yaqwánxa sa' chá'a elmeyekxak ma'a nápakha nak Manasés énxet'ák apagkok.
Énxet'ák kélxekmósso diez apkeltémókxa nak antéhek Dios
44 Keso nélxekmowásamáxche apméssama axta Moisés israelitas, 45 tén han apkeltémókxa antéhek, tén han segánamakxa tén han nélánémaxchexa antéhek apkeltennáseykegko axta sekxók apkelánteyapma axta m'a Egipto, 46 apheykegkaxa axta makham ma'a teyapmakxa ekhem nak neyp wátsam Jordán, ekyapwátegweykenxa nak xapop ekyetnama nak ma'a ekpayho nak Bet-peor, Sihón nak xapop apagkok, wesse' apwányam apagkok nak ma'a amorreos. Hesbón axta eyke aphak ma'a Sihón, Moisés axta eyke apyaqmassók yetlo apkelxegexma'a m'a israelitas, cham'a sekxók axta apkelánteyapma m'a Egipto. 47 Apyementamomchek axta xapop apagkok ma'a israelitas tén han ma'a wesse' apwányam Og aphama axta m'a Basán, apqánet kelwesse'e apkelwányam apagkok axta m'a amorreos apheykencha'a axta m'a teyapmakxa ekhem nak neyp wátsam Jordán. 48 Axta nahan cheynamók xapop apagkok ma'a yókxexma Aroer, cham'a neyáwa nak wátsam Arnón, ekweykekxoho m'a egkexe Sirión, ekwesey nak han Hermón, 49 tén han ma'a ekyókxoho nak yókxexma Arabá, teyapmakxa ekhem nak ma'a wátsam Jordán, ekweykekxoho m'a Wátsam Ekwányam Étsapma, awhak nak ma'a egkexe Pisgá.