Pablo oho Macedonia ha Gréciape
1 Opa rire pe sarambi guasu, Pablo ohenói umi Jesús reroviahápe oheko mbo'e haguã chupe kuéra. Upéi he'i imaitei ha oho Macedóniape. 2 Oguahẽ oporohechávo opa umi henda rupi ha omokyre'ỹ porã iñe'ẽme umi pehẽngue Jesús reroviahápe. Upéi oguahẽ Gréciape. 3 Upépe opyta mbohapy mése. Ojupítama várkope oho haguã Siria gotyo, ha oikuaa Israelgua kuérava oñemoĩ hague peteĩ ñe'ẽme ojeity haguã hi'ári. Upévare oñembopy'a peteĩ ojevy haguã yvy rupi, ohasa jeývo Macedonia rupi. 4 Omoirũ chupe Sópatro Bereagua, Pirro ra'y, ha Aristarco ha Segundo Tesalonicagua, Gayo Derbegua, Timoteo, ha avei Tíquico ha Trófimo, umíva Asiagua. 5 Ko'ã ore pehẽngue kuéra oñemotenonde ha ore ra'arõ Tróadepe. 6 Ore, ohasa rire umi ára oje'uha mbuja oñembovu'ỹva, rosẽ Filíposgui várkope, ha 5 ára haguépe rohupyty chupe kuéra Tróadepe. Upépe ropyta 7 ára.
Pablo Tróadepe
7 Semána pegua ára peteĩháme roñembyaty roipehe'ã haguã mbuja, ha Pablo oñe'ẽ umi Jesús reroviahápe. Osẽ vaerãgui upe ára ambuépe, ombopukuve iñe'ẽ pyhare pyte peve. 8 Roñembyaty peteĩ koty yvate guápe oĩháme heta mba'e rendy, 9 ha peteĩ mitã rusu hérava Eutico oguapy hína ovetãme. Pablo oñe'ẽ pukúgui pe mitã rusu hopehýi eterei ha ipahápe ikeraite ho'a pe koty jo'a mbohapyhágui, ha omopu'ã hikuái he'õnguéma. 10 Upérõ Pablo oguejy, ojepyso pe mitã rusu retekue ári ha oñañuã chupe. Ha he'i Jesús reroviaha ipehẽngue kuérape:
—Ani peñemondýi, oikovéko!
11 Upéi Pablo ojupi jey, oipehe'ã pe mbuja, ho'u ha oñe'ẽve ko'ẽmba peve. Upéi oho. 12 Pe mitãme katu ogueraha jey hikuái hekove, ha upéva omokyre'ỹ eterei chupe kuéra.
Tróadegui Milétope
13 Roñemotenonde ha roho Aso peve rohupi haguã Páblope, ha'e ohose haguére yvy rupi. 14 Rojojuhúvo hendive Ásope, ojupi ore ndive ha roho Mitilénepe. 15 Rosẽ upégui ha upe ára ambuépe rohasa Quío renondépe ha roguahẽ peteĩ ára rire Sámospe, várko oñembojahápe. Ohasa rire ára ambue roguahẽ Milétope, 16 Ojejapo péicha, Pablo ndohasaséi haguére Éfeso rupi ani haguã hi'are eterei Ásiape, oguahẽse pya'e niko Jerusalénpe, ikatukue jave oĩ haguã upépe Pentekostés*f** árape guarã.
Pablo oñemoñe'ẽ myakãhára*f** Éfeso guápe
17 Oĩ aja Milétope Pablo ohenoika myakãhárava Jesucristo iglésia Éfeso peguápe. 18 Oguahẽvo hikuái, he'i chupe kuéra: “Peẽ peikuaa mba'éichapa aiko, aju ypy guive Ásiape. 19 Opa ára aiko pende apytépe Ñandejára rembiguáirõ ajejapo'ỹre, heta tesay ha heta jehasa asy pa'ũme, oúva che ári umi Israelguáva guio. 20 Opáichavo, ndahejái vaekue amyerakuã'ỹre peẽme opa mba'e iporãtava peẽme guarã, pombo'évo opavave renondépe ha pende róga kuéra rupi. 21 Israelguáva ha Israelgua'ỹvape ha'e vaekue ojevy haguã Tupã gotyo ha oguerovia Ñandejára Jesúspe. 22 Ha ágã aha Jerusalénpe, Espíritu he'ígui chéve, aikuaa'ỹre che ra'arõva upépe. 23 Peteĩ mba'énte aikuaa, opa táva ahaha rupi, Espíritu Santo he'i chéve che ra'arõha koty ypytũ ha heta jehasa asy. 24 Che katu nambyasýi che rekove, ikatúma guive añani py'a rory reheve ipahaite peve. Ha ajapo upe tembiapo ome'ẽ vaekue chéve Ñandejára Jesús amyerakuãvo Tupã rayhu marandu porã.
25 Ha ágã aikuaa porã, mavave peẽ amyerakuã vaekuépe Tupã remisãmbyhy,*f** nda che recha mo'ã veimaha. 26 Upévare ha'ese peẽme ko árape, ndo'aiha che ári mba'eve ikatúva ojehu peẽme, 27 ndahejái haguére amyerakuã'ỹre peẽme opaite Tupã rembipota, añomi'ỹre pende hegui mba'eve. 28 Upévare peñangareko pende jehe, ha peñangareko opa ovecha atýre Espíritu Santo pene moĩ haguépe herekuárõ Jesucristo iglésiape, ha'e ojogua vaekue huguy teépe. 29 Aikuaa, che aha rire outaha ambue, aguara guasu ñarõicha ohundisétava Jesús iglésia. 30 Pende apytépe voi opu'ã vaerã oporombo'éva japúre, ogueraha haguã hapykuéri umi Jesús reroviahápe. 31 Peñeñangarekóke: Pene mandu'a mbohapy áño pukukue, ára ha pyharépe, ndahejái hague poheko mbo'e'ỹme che resay che rováre peteĩ-teĩme.
32 Ko'ágã, che pehẽngue kuéra, poheja Tupã ha imborayhu ha ñe'ẽ pópe. Ha'e ipokatu pene mongakuaa haguã pende espíritupe ha ome'ẽ haguã peẽme opa he'i vaekue ome'ẽtaha Tupã mba'évape. 33 Ndaipotái vaekue che mba'erã avaveichaguáva viru térã ao. 34 Upéva rangue, peikuaa porã amba'apo hague che po teépe, ahupyty haguã che ha umi che ndive oĩva rekotevẽ. 35 Opa ára pombo'e vaekue ñamba'apo ha ñaipytyvõ vaerãha oikotevẽvape, ñane mandu'ávo pe Ñandejára Jesús he'i vaekuére: “Javy'ave ñame'ẽvo, ñandéve oñeme'ẽrõ guágui.”
36 He'ipa rire ko'ã mba'e, Pablo oñesũ ha oñembo'e hendive kuéra. 37 Opavave hasẽ ha ohetũ ha oñañuã Páblope. 38 Ha ipy'a ñembyasy eterei he'i haguére chupe kuéra ndohecha mo'ã veimaha chupe. Upéi omoirũ hikuái chupe várko peve.
Pablo apmahéyak Macedonia tén han Grecia
1 Xama axta ekmassama ekyennamáxma, apkeláneyeykha axta Pablo énxet'ák melya'ásseyam yaqwayam enxoho egkések appeywa. Apkelpeykáseykegkokxeyk axta apkexeykekxo, keñe apmaheykegko m'a Macedonia. 2 Apsawheykekxók axta apmahéyak ma'a ekyókxoho yókxexma nak Macedonia, apkelwasqakkáseykekxók axta énxet'ák apkeltenneykha; tén axta apweykmo m'a Grecia, 3 apheykenxa axta apqántánxo pelten. Ketók axta nahan apchántamakxa yántakpayhe apmáheyo emhagkok Siria, aplegaya amya'a apkeláneykekxo apkelpaqmeyesma judíos yaqweykenxa etnéssesek. Tén axta ekxeyenma aqsa apwáxok makham etaqhohok náxop epéwhok ma'a Macedonia. 4 Apyetleykekxeyk axta nahan ma'a Sópatro apkeñama axta Berea, Pirro axta apketche; tén han Aristarco, tén han Segundo, apkeleñama axta Tesalónica, tén han Gayo apkeñama axta Derbe, tén han Timoteo, Tíquico, tén han ma'a Trófimo, apkeleñama axta m'a yókxexma Asia. 5 Apmonye'e apkelxega axta nahan xa ẽlyáxeg'a nak, enleyxweykmek axta m'a Tróade. 6 Keñe axta negko'o nélánteyapma Filipos nélchántama yántakpayhe, natámen aptámákpexal'a kelpasmaga meyke kempáseyak, cinco ekhem axta entemék néltahanyeykekxo m'a Tróade. Siete ekhem axta neghayam ma'a.
Pablo apweykekxa makham Tróade
7 Negaqneykekxeyk axta negko'o yaqwayam ólyeptek pan eyeynókxal'a ekxega émha amonye' ekhem semána. Apkeltennáseykha axta énxet'ák melya'ásseyam ma'a Pablo. Apwenaqteyáseykegkek axta nahan apkeltenneykha ekweykmoho axta'a eysekso, hakte apmáheyók axta exñekxak makham mók ekhem. 8 Negaqneykekxeyk axta negko'o tegma néten, ekxámokmakxa axta cháléwasso éláléwéyak; 9 keñe axta xama wokma'ák apwesey axta Eutico, apha axta m'a átog étkok nak. Apyenmeykha axta nahan ma'a wokma'ák nak, hakte ahóxek axta apkeltenneykha m'a Pablo, yentaxnegweykmók axta anhan apteyenma, aptéyeykmek axta apkeñama m'a tegma néten ektáhakxa axta ántánxo apwáxok; nanók axta eyke nahan apketsapa kélmákxo. 10 Keñe axta apteyapma Pablo, apyetnegkek axta néten aptahanma m'a wokma'ák aphápak, appathetmeyk axta anhan. Tén axta aptéma apkelanagkama énxet'ák se'e:
—Nágkáwho aqsa kélnények; megyetsapak.
11 Tén axta Pablo aptaqhémo makham apmeyeykekxo m'a tegma néten, apkelyeptégkek axta pan, apteykegkek axta nahan, keñe apxegkessama makham apkeltenneykha ekweykmoho élseye, tén axta apxegeykekxo makham. 12 Apxátekhágweykmek axta nahan kélyentameykekxo m'a wokma'ák nak. Cháxa ekméssama axta nahan éltaqmelwayam agko' apkelwáxok xa.
Pablo apmahéyak Mileto apkeñama Troas
13 Egmonye'e axta nahan negko'o nélxegák, nélchántegkek axta yántakpayhe ekweykmoho m'a Aso yaqwayam enxoho agyentawakxak Pablo, ekhawo m'a ektémakxa axta nélpaqmeyesma, hakte náxop axta apmáheyók exog ma'a. 14 Xama axta nélwetamaxko m'a Aso, apchántegkek axta yántakpayhe nélchánte, keñe nélmaheykegko m'a Mitilene. 15 Nélántépeykekxeyk axta makham ma'a Mitilene, keñe mók ekhem negyeykhágweykmo m'a ekpayho nak Quío, xama ekhem axta entemék ekyeykhe nélweykmo m'a Samos. Keñe axta mók ekhem nélxegeykekxo makham nélweykmo m'a Mileto. 16 Axta nentemék xa ektáha nak, hakte axta emáheyók epéwhok Pablo m'a Éfeso, yaqwayam enxoho mexek ekwenaqte m'a yókxexma Asia; hakte apkeltémok axta kañehémhok ewakxak ma'a Jerusalén, yaqwayam enxoho yaqhaksohok ewakxak ma'a ekhem Pentecostés.
Pablo apkeltennáseykha apkelámha apmonye'e nak Éfeso
17 Apkeláneyeykha axta Pablo apkelámha apmonye'e nak kélaqneykekxexa Éfeso, neyseksa apha m'a Mileto. 18 Xama axta apkelweykmo, axta aptemék apkelánagkama s'e: “Kélya'ásegkok kéxegke sektémakxa axta ko'o sekxók sekwaya s'e yókxexma Asia. 19 Éláneyak axta chá'a ko'o sektamheykha eñama nak Wesse' egegkok kélnepyeseksa kéxegke yetlo megkeymáxkoho ewáxok, tén han yetlo sélekxagweykha tén han neyseksa seyáhapwe chá'a ekxámokma sépkónma, eñama m'a apmáheyókxa axta chá'a hetnéssesek ma'a judíos. 20 Axta eyke alwátesseykmok séltennáseykha kéxegke m'a ekyókxoho ektémakxa nak amya'a yaqwayam kapasmok kéxegke, sélxekmóssama chá'a nápaqta'awók énxet'ák, tén han ma'a kélxanák nak. 21 Éltennassegkek axta ko'o judíos tén han ma'a metnaha nak judíos séltémo elyaqmagkasek apkelwáxok elyo'ókxak ma'a Dios, tén han etnahagkok melya'ásseyam ma'a Wesse' egegkok Jesús. 22 Jerusalén akke kaxwók peyk amyekxa' eñama apkeltémo m'a Espíritu, meyke sekya'áseyak yaqwánxa hetnehek ko'o m'a. 23 Wánxa aqsa ko'o sekya'áseykegkoho apyókxoho tegma apkelyawe sekmahágkaxa enxoho chá'a séltennassama Espíritu Santo sélhaxna chá'a ko'o yaqwayam hélaqxegkesek kañe' negmomaxchexa, tén han ekyawe seklegeykegkoho. 24 Makke keytnakhassamók ko'o ewáxok yaqweykenxa katnehek sekweynchámeykha, wánxa eyke aqsa ekxéneykencha'a chá'a ko'o ewáxok alenxanmohok aqsa ektémakxa sélteyásamáxche yetlo ekpayheykekxa ewáxok ekwokmoho sekwagkasa néxa sélteyásamáxche, tén han asawhohok alának ma'a Wesse' egegkok Jesús axta apkeltémo alána', altennaha m'a amya'a ektaqmela ekxeyenma nak Dios segásekhayo.
25 “Naqsók eyke ko'o ektemessásak peya mehélwetekxók chá'a kaxwók kélxama kéxegke, seklegassama axta kélnepyeseksa m'a aptémakxa nak Wesse' apwányam Dios. 26 Cháxa keñamak peya nak altennaksek ko'o kéxegke sakhem, cham'a apsexnáneyákpo enxoho chá'a kélxama kéxegke, háwe sa' ko'o eñama seksexnenagko, 27 hakte eksawhomók ko'o seklegassama kéxegke m'a apmaheyókxa nak elának Dios, meyke seyáyam. 28 Kóltaqmelchesaxchekxoho sa' kélagko', kóllanha sa' nahan ma'a apyókxoho nepkések, cham'a apteméssessama axta kéxegke Espíritu Santo yaqwayam kóllanha, yaqwayam enxoho kóllanha m'a Dios énxet'ák apagkok apkelmoma axta eñama m'a apyenkenma axta éma apagkok. 29 Ekya'ásegkók ko'o sekxega sa' peya elwak pók énxet'ák, apkelyetchesamakpoho aqsok nawha'ák éllo, megkalepyósek sa' elanok ma'a nepkések. 30 Kawomhok sa' nahan apkelánteyapma kélnepyeseksa kéxegke énxet'ák yaqwayam sa' elxekmósek apnámakkok apkelmopwancha'a amya'a, yaqwayam sa' elyetlakxak ma'a énxet'ák apteme nak melya'ásseyam. 31 Kólleyxmakha; kaxénwakxoho kélwáxok mayenseykmo axta ko'o sekmésso sekpeywa kéxegke yókxoho ekhem tén han yókxoho axta'a yetlo sélekxagweykha kélxama chá'a kéxegke ekweykmoho apqántánxo apyeyam.
32 “Élyáxeg, ekméssek ko'o kaxwók kéxegke yaqwayam eltaqmelchesek ma'a Dios tén han kaltaqmelchesek ma'a appeywa ekxeyenma nak segásekhayo. Yetneyk apmopwána Dios yaqwayam ewánegkessesek ma'a ektémakxa nak megkólya'ásseyam, tén han elmésagkok apkeltennassama axta elmésagkok ma'a énxet'ák apagkok apkelpagkanamap nak. 33 Axta ko'o katsapmak egkenyek selyaqye tén han xama enxoho m'a énámakkok apkelnaqta nak; 34 kélya'ásegkók kéxegke sektamheykencha'a axta ko'o ahagkok ahagko' yaqwayam enxoho ótak ma'a aqsok eyéméxchexa nak ko'o, tén han ma'a sélxegexma'a nak. 35 Élxekmóssegkek axta chá'a ko'o kéxegke nentémakxa antemeykha, tén han ampasmok ma'a ekha nak eyéméxchexa aqsok, yetlo ekxeyenma egwáxok ma'a aptémakxa axta appeywa Wesse' egegkok Jesús aptéma axta s'e: ‘Awanhók agko' katnehek ekpayheykekxa egwáxok negmésa enxoho aqsok egmók, megkaxók ma'a sẽlmésa enxoho negko'o aqsok.’”
36 Apkeltekxekxegkek axta aptapnák xapop Pablo natámen apteme appeywa xa, tén axta aptamheykegko xamo' nempeywa nélmaxnagko. 37 Apyókxoho axta nahan apkellekxagweykha, appatheteykha axta nahan Pablo, kélpetsessegkek axta anhan chá'a. 38 Kellapwámeykegkók agko' axta nahan, hakte apkeltennassegkek axta melwetekxók chá'a. Tén axta kélyetleykekxo ekweykekxoho m'a ekyetnamakxa axta yántakpayhe.