Sarambi guasu Tesalónicape
1 Ohokuévo Pablo ha Silas ohasa Anfípolis ha Apolonia rupi, ha upéi oguahẽ Tesalónicape, judío kuéra tupaópe. 2 Pablo jepi guáicha oho judío kuéra tupaópe, ha pytu'uha árape mbohapy semána pukukue, oñoñe'ẽ api hendive kuéra, oiporúvo Tupã kuatiañe'ẽ. 3 Omyesakã chupe kuéra, pe Mesías omano vaerã, ha omano rire oikove jey vaerã hague. He'i chupe kuéra:
—Upe Jesús che amyerakuãva peẽme hína upe Mesías.
4 Oĩ Israelguáva Jesús reroviaha ha oñemoirũva Pablo ha Silas ndive. Oguerovia avei heta griégova omomba'e guasúva Tupãme, ha heta kuña, ipoguasúva rehegua. 5 Kóva katu opicha eterei umi Israelgua oguerovia'ỹvape, ha ombyaty mba'e vai apoha reko rei, ojapo haguã sarambi pe távare. Ondyry avei Jasón rógare oguenohẽ haguã upégui Pablo ha Sílaspe ha omoĩ tetãgua pópe, 6 ha ndojuhúima ramo chupe kuéra upépe, oguerotyryry hikuái Jasón ha ambue oñopehẽnguévape upe tavagua ruvicha kuéra rendápe, osapukáivo:
—Ko'ã kuimba'e, oporomyangekói vaekue yvy jerekuévo, ou ko'ápe avei, 7 ha Jasón omoguahẽ chupe kuéra hógape. Ha'e kuéra opu'ã hína Romagua ruvicha guasúre, he'ívo oĩha ambue mburuvicha guasu, aipo Jesús. 8 Ohendúvo ko'ã mba'e, umi tetãgua ha mburuvicha kuéra avei oñemondýi. 9 Jasón ha umi ambue katu ohepyme'ẽ hese kuéra, ha opoi hikuái chugui kuéra.
Ñemoñe'ẽ Beréape
10 Pyhare vove, Jesús reroviaha pehẽngue kuérava omondo pya'e Pablo ha Sílaspe Berea gotyo. Oguahẽvo, oho hikuái judío kuéra tupaópe. 11 Ko'ã Israelguáva, imba'e porãvéva umi Tesalónica guávagui, oguerohory ipy'aite guive upe ñe'ẽ, ha arako'ẽre oipyguara Tupã kuatiañe'ẽ ohecha haguã añetépa umi oje'éva. 12 Upéicha rupi, heta ha'e kuérava oguerovia, ha heta griégo kuérava avei oguerovia, kuñáva ha kuimba'éva. 13 Umi Israel guáva Tesalónicape oikóva katu, oikuaávo Pablo omyerakuãha hína Ñandejára Ñe'ẽ Beréape, oho ha ojapo avei upépe sarambi. 14 Jesús reroviaha pehẽngue kuérava katu, pya'e omondo Páblope yguasu rembe'y gotyo, Silas ha Timoteo opyta aja Beréape. 15 Umi omoirũva Páblope oho hendive Atenas peve. Upéi ojevy oguerúvo iñe'ẽ Silas ha Timoteo peguarã, oñembyaty pya'e haguã hendive.
Pablo Aténaspe
16 Pablo oha'arõ aja Aténaspe Silas ha Timotéope, ipochy eterei ohechávo upe táva henyhẽha tupã gua'u ra'ãngágui. 17 Upévare oñoñe'ẽ api judío kuéra tupaópe hendive kuéra ha ambue Tupãme omomba'e guasúva ndive, ha oñoñe'ẽ api avei upe táva rokápe umi upépe ijatýva ndive. 18 Avei arandu kuéra epicúreova ha estóicova oñepyrũ oñoñe'ẽ api hendive. Oĩ he'íva:
—Mba'e piko he'íta ñandéve ko tekove ñe'ẽngatu?
Ha oĩ he'íva:
—Oime vaerãko hína tupã mombyrygua myerakuãha.
Péicha he'i hikuái Pablo omyerakuãgui Jesús marandu porã ha jeikove jey rehegua. 19 Upérõ ogueraha hikuái chupe Areópagope ha oporandu hikuái chupe:
—Ikatúpa jaikuaa mba'eichagua temimbo'e pyahúpa reru oréve? 20 Ere niko oréve mba'e pyahu ore roikuaa'ỹva ha roikuaase mba'épa he'ise umíva. 21 Umi Atenasgua ha mombyrygua upépe oikóva niko, mba'e ipyahúva ohenduhárente voi oikóva. 22 Pablo opu'ã ijapytépe kuéra upe Areópagope ha he'i:
—Kuimba'e kuéra Atenasgua, opa umi ahechávare, ahecha kuaa peẽ perohoryha tupã nguérape. 23 Ama'ẽvo peẽ pemomba'e guasuha rupi chupe kuéra, ajuhu peteĩ altar*f** ojehaihápe ko'ã ñe'ẽ: ‘Pe Tupã ojekuaa'ỹvape.’ Upe peẽ peikuaa'ỹre pemomba'e guasúvare aju añe'ẽvo peẽme.
24 Pe Tupã ojapo vaekue yvy ha opa mba'e ipype oĩva, upéva hína yvy ha yvága Jára. Ndoikói tupao yvypóra po rupi ijapopyrépe, 25 ha noikotevẽi avave ojapo hese mba'eve, ko ha'e voi ome'ẽva ñandéve, jeikove, pytuhẽ ha opa mba'e.
26 Peteĩ kuimba'égui añónte ojapo ha'e opa tetã nguéra, oiko haguã yvy ári, ha he'i chupe kuéra araka'épa ha moõpa oikóta, 27 ikatu haguã oheka Tupãme ha ku jepovyvýpe ramo guáicha ojuhu mba'e chupe, añete ramo jepe Tupã noĩri mombyry ñande hegui. 28 Tupãme niko jaiko, jaku'e ha jaikove, he'i haguéicha avei pene ñe'ẽ yvoty apohárava, he'i ramo guare: ‘Tupã ñemoñare hína ñande.’ 29 Aipórõ, Tupã ñemoñare ñande rekópe, nañaimo'ãi vaerã Tupã ojoguaha umi ta'ãnga óro, pláta térã itágui guápe. 30 Tupã yma oheja reínte vaekue yvypóra kuéra kuaa'ỹ, ko'ágã katu he'i opavavépe opa rupi ojevy haguã ha'e gotyo, 31 Tupã omoĩ haguére peteĩ ára ombojovake haguã opa yvypórape teko jojápe, peteĩ kuimba'e rupi, ha'e oiporavo vaekue, ha upéva ohechauka opavavépe omoingove jeývo chupe.
32 Ohendúvo upe jeikove jey omanóva apytégui rehegua, oĩ oñembohorýva hese, ha oĩ he'íva chupe:
—Ágã upéinte rohendu jeýne reñe'ẽvo oréve ko'ã mba'ére.
33 Upémarõ Pablo oheja chupe kuéra. 34 Oĩ katu ohóva hendive ha oguerovia. Umíva apytépe oĩ Dionisio, ha'e peteĩ Areópago pegua kuérava, peteĩ kuñakarai hérava Dámaris avei, ha ambueve kuérava.
Ekyennameykhaxma Tesalónica
1 Apkelyeykhágweykmek axta apkelxegama Pablo tén han Silas ma'a Anfípolis, tén han ma'a Apolonia, keñe apkelweykmo m'a Tesalónica, ekyetnamakxa axta nahan apchaqneykekxexa m'a judíos. 2 Aptaxnegweykmek axta Pablo m'a apchaqneykekxexa axta judíos, ekhawo aptémakxa axta chá'a ekyókxoho sábado, ántánxo semána axta nahan weykmohok apkeltennáseykha énxet'ák, apmeykencha'a chá'a m'a ektémakxa nak Eknaqtáxésamaxche Wesse' egegkok appeywa. 3 Apkeltennáseykha axta chá'a apxénamakpo yetsapok ma'a Mesías, tén han apxénamakpo exátekhágwók ma'a natámen apketsapma. Axta aptemék chá'a apkelanagkama s'e:
—Cháxa Jesús séltennásencha'a nak chá'a kéxegke, cháxa Mesías xa.
4 Nápakha judíos axta anhan melya'ásseykmok xa, apkelyetleykekxeyk axta m'a Pablo tén han Silas. Apxámok axta anhan melya'ásseyam ma'a griegos, apkelpeykessamo axta chá'a m'a Dios, xámok axta anhan ma'a kelán'ák kelwesse'e nak. 5 Apnathayak axta eyke m'a nápakha judíos apkelya'ásseyam axta, apcháncheseykekxeyk axta m'a énxet'ák élmasagcha'a nak apkeltémakxa apkelweynchámeykha axta aqsa chá'a m'a ámay, apkeltémo énnegkesek exma m'a tegma apwányam tén han etekkesek ektemegweykmohóxma. Apketámeykegkek axta anhan ma'a Jasón apxagkok, apkelchetamsama Pablo tén han ma'a Silas, yaqwayam enxoho elántekkesek yókxexma, enaqlakxések ma'a énxet'ák apxámokma. 6 Xama axta melwetágweykmo m'a, keñe axta kélyenyawáseykegkokxo aqsa Jasón kélyentameykekxo, tén han nápakha énxet'ák melya'ásseyam, nápaqta'awók ma'a apkelámha apmonye'e nak tegma apwányam. Axta aptemék apkelyennaqtéssamo apkelpeywa s'e:
—¡Keso énxet'ák aptekkessama nak chá'a ekyennamáxma ekyókxoho yókxexma, apkelwa'ak nahan se'e, 7 apheyáseykha nahan apxagkok ma'a Jasón! ¡Apyókxoho nahan aptawáseykha m'a wesse' apwányam segánamakxa apagkok, hakte apkelxeyenmeyk chá'a apyetnama pók wesse' apwányam, cham'a kéltéma nak Jesús!
8 Xama axta apkellegaya xa aqsok nak, apyennegkessegkek axta exma énxet'ák tén han ma'a apkelámha apmonye'e nak. 9 Keñe axta m'a Jasón tén han ma'a nápakha nak apyánmagkassama yaqwayam kólchexeykxa', kélchexeykekxeyk axta anhan.
Pablo tén han Silas apkelwayam ma'a Berea
10 Yáqtéssegkek axta, apkeltémók axta elpekhaksohok apkelxega énxet'ák melya'ásseyam Pablo tén han Silas elmahagkok ma'a Berea. Xama axta apkelweykmo m'a, apkelmaheykegkek axta apchaqneykekxexa judíos ma'a. 11 Cháxa énxet'ák judíos éltaqmela axta apkelwáxok, megkaxnémo axta ektémakxa apkelwáxok ma'a énxet'ák apheykha nak Tesalónica, apkelmomchek axta takha' amya'a eñama nak Dios yetlo ekmáyheykegkoho apkelwáxok. Yókxoho ekhem axta anhan chá'a apkelyetsátéyak ma'a ektémakxa nak Eknaqtáxésamaxche yaqwayam enxoho elwetak naqsók kexaha m'a ektémakxa axta kéllegasso. 12 Axta keñamak apxámokma apteme melya'ásseyam, apxámok axta anhan griegos apteme melya'ásseyam, cham'a kelán'ák kelwesse'e nak, tén han ma'a apkelennay'a nak. 13 Xama axta apkellegaya amya'a judíos apheykha axta Tesalónica apkeltenneykencha'a nahan Pablo Dios appeywa m'a Berea, apkelmaheykegkek axta anhan ma'a, aptekkessesseykmek axta nahan apyennegkessóxma énxet'ák ma'a, apkellókassesseykmek axta nahan apkelwáxok. 14 Apkeltémók axta eyke epekhaksohok apteyapma Pablo énxet'ák melya'ásseyam emhagkok ma'a neyáwa wátsam ekwányam, keñe axta Silas tén han Timoteo apkelheykekxo m'a Berea. 15 Apkelyetlamchek axta nahan Pablo ekweykmoho tegma apwányam Atenas ma'a énxet'ák ektáha axta apkelxegexma'a. Keñe axta apkelchexyeykmo makham yetlo apseykentámho Pablo appeywa apkeltémo elpekhaksohok ey'ókxak Silas tén han Timoteo.
Pablo apwayam Atenas
16 Neyseksa apkelhaxanma axta Pablo, Silas tén han Timoteo m'a Atenas, lókassegkek axta apwáxok apweteya ekxámokma kéleykmássesso m'a tegma apwányam nak. 17 Axta keñamak apkelpaqhetchásamákpoho Pablo judíos ma'a apchaqneykekxexa nak, tén han ma'a nápakha apkelpeykessamo axta chá'a Dios. Apkelpaqhetchásamákpók axta nahan chá'a m'a énxet'ák apchaqneykekxoho axta chá'a m'a apkelweynchámeykegkaxa axta chá'a énxet'ák. 18 Nápakha énxet'ák apkelxekmósso apnámakkok axta nahan apkelpaqhetchásamákpohok chá'a Pablo, cham'a epicúreos tén han estoicos. Axta aptemék chá'a apkelpaqmeyesma pók xam'a s'e:
—¿Yaqsa apxeyenma chá'a xa mey'áseyak nak aqsok?
Axta etnehek nahan chá'a apkelpeywa nápakha s'e:
—Aqsok kéláyókxa éleñama mók nekha kexaha apkelxeyenma chá'a.
Axta aptemék apkelpeywa énxet'ák xa ektáha nak, hakte apkeltenneykha axta chá'a Pablo m'a Jesús apwesey, tén han nennaqxétekhágwayam. 19 Keñe axta kélyentameykekxo m'a Areópago. Axta kéltemék kélmaxneyeykencha'a s'e:
—¿Apwancheya hẽltennaksek, yaqsa nélxekmowásamáxche axnagkok se'e sensókasakmo nak xép? 20 Hakte ẽltennassegkek chá'a m'a aqsok manlegaya nak, néltamhók agya'asagkohok yaqsa ekteme xa.
21 Hakte cham'a apyókxoho énxet'ák apkeleñama nak Atenas, ekhawo nahan ma'a apkeleñama nak mók nekha apheykencha'a nak ma'a, wánxa axta aqsa apmenyeyk chá'a eleyxhok ma'a kaxwe amya'a ekxénamaxche nak tén han elxének chá'a.
22 Apkempeykekxeyk axta néten Pablo nepyeseksa énxet'ák ma'a Areópago. Axta aptemék apkelanagkama s'e:
“Énxet'ák kéleñama nak Atenas, ekwet'ak ekxáma kéxegke m'a ektémakxa nak kéláyókxa. 23 Ekweynchámeykha axta ko'o sélányo m'a kélpeykessamókxa nak chá'a aqsok kéláyókxa, ekweteyak axta ko'o ekwatnamáxchexa nak aqsok ekyetno kéltáxésso s'e ektéma nak: ‘Dios megkólya'áseyak kélpagkanchesso s'e. Cháxa sekmako nak ko'o altennássak kéxegke xa, kélpeykessamo nak chá'a neyseksa megkólya'áseyak.
24 “Dios apkelane axta keso náxop tén han ekyókxoho aqsok ekhéyak nak awáxok, cham'a Wesse' néten ma'a, tén han keso náxop. Mexmak ma'a kañe' tegma énxet apkelane nak, 25 mopmenyeyk nahan kóllanaksek aqsok, hakte cham'a apteme chá'a segmésso negyókxoho ekyennaqte egnények ma'a, nennama tén han ma'a ekyókxoho aqsok nak.
26 “Xama énxet axta keñamak apxámaseykekxo apyókxoho pók aptémakxa énxet, yaqwayam enxoho esawhekxohok keso náxop; appekkenchessegkek axta nahan chá'a ekwánxa ekhem néxa apheykha tén han ma'a yókxexma yaqweykenxa chá'a exmakha, 27 yaqwayam enxoho ektamok ma'a Dios, máxa apkelpaknameykha sa' eykhe etnehek éteyekxa'. Naqsók chá'a negko'o ketók aphakxa enxama m'a Dios. 28 Hakte Dios negko'o segmésso negyennaqte, tén han negmowána óltaqheykha tén han negweynchámeykha chá'a; ekhawo ektémakxa nak apkelxeyenma m'a énxet'ák kélagkok apnaqtáxéseyak nak chá'a ekteyapma élchetámeykha apkelwáxok ektéma nak se'e: ‘Negko'o nenteme néleñamakxa m'a Dios.’ 29 Negko'o nenteme néleñamakxa m'a Dios, megkeyméxchek negko'o kaxének egwáxok apteme aphémo Dios ma'a sawo ekyátekto ekmomnáwa nak, tén han ma'a sawo ekmope ekmomnáwa nak, essenhan ma'a meteymog apkeleykmassáseykegkohol'a énxet ekxénakxa enxoho apwáxok eleykmássesha. 30 Axta yenmexmók Dios ektémakxa axta melya'áseyak aqsok énxet'ák ma'a nanók axta, keñe kaxwo' apkeltémo negko'o ólyaqmagkasek egwáxok Dios negyókxoho nak, ekweykekxoho m'a ekyókxoho yókxexma nak. 31 Hakte appekkenmeyk axta Dios xama ekhem yaqweykenxa elyekpelkohok apyókxoho énxet'ák keso náxop yetlo ekpéwomo aptémakxa eñama apchásenneykekxa xama énxet ektáha axta apkelyéseykha; cháxa apxekmóssama axta apyókxoho énxet'ák, cham'a apxátekhásseykmo axta.”
32 Xama axta apkellegaya énxet'ák xa apnaqxétekhágwayam nak ma'a apkeletsapma, apkellektegmeykha axta chá'a nápakha, keñe axta nahan nápakha aptéma chá'a apkelpeywa s'e:
—Ageyxhok sa' makham exének mók ekhem xa.
33 Keñe axta apkexakhama Pablo xa énxet'ák nak. 34 Nápakha axta eyke nahan apkelyetlók, tén han aptamheykegko melya'ásseyam. Dionicio axta nahan aphak nepyeseksa xa énxet'ák nak, apkeñama axta xama nepyeseksa m'a apchaqneykekxexa nak énxet Areópago, keñe axta nahan xama kelán'a ekwesey axta Dámaris, tén han ma'a nápakha énxet'ák nak.