1 Y yo mismo, en el año primero de Darío el medo, estuve para animarlo y fortalecerlo.
Los reyes del norte y del sur
2 Y ahora yo te mostraré la verdad. He aquí que aún habrá tres reyes en Persia, y el cuarto se hará de grandes riquezas más que todos ellos; y al hacerse fuerte con sus riquezas, levantará a todos contra el reino de Grecia. 3 Se levantará luego un rey valiente, el cual dominará con gran poder y hará su voluntad. 4 Pero cuando se haya levantado, su reino será quebrantado y repartido hacia los cuatro vientos del cielo; no a sus descendientes, ni según el dominio con que él dominó; porque su reino será arrancado, y será para otros fuera de ellos.
5 Y se hará fuerte el rey del sur; mas uno de sus príncipes será más fuerte que él, y se hará poderoso; su dominio será grande. 6 Al cabo de años harán alianza, y la hija del rey del sur vendrá al rey del norte para hacer la paz. Pero ella no podrá retener la fuerza de su brazo, ni permanecerá él, ni su brazo; porque será entregada ella y los que la habían traído, asimismo su hijo, y los que estaban de parte de ella en aquel tiempo.
7 Pero un renuevo de sus raíces se levantará sobre su trono, y vendrá con ejército contra el rey del norte, y entrará en la fortaleza, y hará en ellos a su arbitrio, y predominará. 8 Y aun a los dioses de ellos, sus imágenes fundidas y sus objetos preciosos de plata y de oro, llevará cautivos a Egipto; y por años se mantendrá él contra el rey del norte. 9 Así entrará en el reino el rey del sur, y volverá a su tierra.
10 Mas los hijos de aquel se airarán, y reunirán multitud de grandes ejércitos; y vendrá apresuradamente e inundará, y pasará adelante; luego volverá y llevará la guerra hasta su fortaleza. 11 Por lo cual se enfurecerá el rey del sur, y saldrá y peleará contra el rey del norte; y pondrá en campaña multitud grande, y toda aquella multitud será entregada en su mano. 12 Y al llevarse él la multitud, se elevará su corazón, y derribará a muchos millares; mas no prevalecerá. 13 Y el rey del norte volverá a poner en campaña una multitud mayor que la primera, y al cabo de algunos años vendrá apresuradamente con gran ejército y con muchas riquezas.
14 En aquellos tiempos se levantarán muchos contra el rey del sur; y hombres turbulentos de tu pueblo se levantarán para cumplir la visión, pero ellos caerán. 15 Vendrá, pues, el rey del norte, y levantará baluartes, y tomará la ciudad fuerte; y las fuerzas del sur no podrán sostenerse, ni sus tropas escogidas, porque no habrá fuerzas para resistir. 16 Y el que vendrá contra él hará su voluntad, y no habrá quien se le pueda enfrentar; y estará en la tierra gloriosa, la cual será consumida en su poder. 17 Afirmará luego su rostro para venir con el poder de todo su reino; y hará con aquel convenios, y le dará una hija de mujeres para destruirle; pero no permanecerá, ni tendrá éxito. 18 Volverá después su rostro a las costas, y tomará muchas; mas un príncipe hará cesar su afrenta, y aun hará volver sobre él su oprobio. 19 Luego volverá su rostro a las fortalezas de su tierra; mas tropezará y caerá, y no será hallado.
20 Y se levantará en su lugar uno que hará pasar un cobrador de tributos por la gloria del reino; pero en pocos días será quebrantado, aunque no en ira, ni en batalla. 21 Y le sucederá en su lugar un hombre despreciable, al cual no darán la honra del reino; pero vendrá sin aviso y tomará el reino con halagos. 22 Las fuerzas enemigas serán barridas delante de él como con inundación de aguas; serán del todo destruidos, junto con el príncipe del pacto. 23 Y después del pacto con él, engañará y subirá, y saldrá vencedor con poca gente. 24 Estando la provincia en paz y en abundancia, entrará y hará lo que no hicieron sus padres, ni los padres de sus padres; botín, despojos y riquezas repartirá a sus soldados, y contra las fortalezas formará sus designios; y esto por un tiempo. 25 Y despertará sus fuerzas y su ardor contra el rey del sur con gran ejército; y el rey del sur se empeñará en la guerra con grande y muy fuerte ejército; mas no prevalecerá, porque le harán traición. 26 Aun los que coman de sus manjares le quebrantarán; y su ejército será destruido, y caerán muchos muertos. 27 El corazón de estos dos reyes será para hacer mal, y en una misma mesa hablarán mentira; mas no servirá de nada, porque el plazo aún no habrá llegado. 28 Y volverá a su tierra con gran riqueza, y su corazón será contra el pacto santo; hará su voluntad, y volverá a su tierra.
29 Al tiempo señalado volverá al sur; mas no será la postrera venida como la primera. 30 Porque vendrán contra él naves de Quitim, y él se contristará, y volverá, y se enojará contra el pacto santo, y hará según su voluntad; volverá, pues, y se entenderá con los que abandonen el santo pacto. 31 Y se levantarán de su parte tropas que profanarán el santuario y la fortaleza, y quitarán el continuo sacrificio, y pondrán la abominación desoladora. 32 Con lisonjas seducirá a los violadores del pacto; mas el pueblo que conoce a su Dios se esforzará y actuará. 33 Y los sabios del pueblo instruirán a muchos; y por algunos días caerán a espada y a fuego, en cautividad y despojo. 34 Y en su caída serán ayudados de pequeño socorro; y muchos se juntarán a ellos con lisonjas. 35 También algunos de los sabios caerán para ser depurados y limpiados y emblanquecidos, hasta el tiempo determinado; porque aun para esto hay plazo.
36 Y el rey hará su voluntad, y se ensoberbecerá, y se engrandecerá sobre todo dios; y contra el Dios de los dioses hablará maravillas, y prosperará, hasta que sea consumada la ira; porque lo determinado se cumplirá. 37 Del Dios de sus padres no hará caso, ni del amor de las mujeres; ni respetará a dios alguno, porque sobre todo se engrandecerá. 38 Mas honrará en su lugar al dios de las fortalezas, dios que sus padres no conocieron; lo honrará con oro y plata, con piedras preciosas y con cosas de gran precio. 39 Con un dios ajeno se hará de las fortalezas más inexpugnables, y colmará de honores a los que le reconozcan, y por precio repartirá la tierra.
40 Pero al cabo del tiempo el rey del sur contenderá con él; y el rey del norte se levantará contra él como una tempestad, con carros y gente de a caballo, y muchas naves; y entrará por las tierras, e inundará, y pasará. 41 Entrará a la tierra gloriosa, y muchas provincias caerán; mas estas escaparán de su mano: Edom y Moab, y la mayoría de los hijos de Amón. 42 Extenderá su mano contra las tierras, y no escapará el país de Egipto. 43 Y se apoderará de los tesoros de oro y plata, y de todas las cosas preciosas de Egipto; y los de Libia y de Etiopía le seguirán. 44 Pero noticias del oriente y del norte lo atemorizarán, y saldrá con gran ira para destruir y matar a muchos. 45 Y plantará las tiendas de su palacio entre los mares y el monte glorioso y santo; mas llegará a su fin, y no tendrá quien le ayude.
1 Che añemoĩ vaekue ijykére ha aipytyvõ chupe, upe áño peteĩme Darío tetã Media pegua, ojupi ramo guare mburuvicha guasúrõ. 2 Ha ko'ágã aikuaaukátava ndéve katu añetegua hína.
Mburuvicha guasu Egipto ha Siria rekovekue
Tupã remimbou he'i chéve kóicha: “Oisãmbyhýta gueteri Pérsiape mbohapy mburuvicha guasu. Ha umíva rire oúta peteĩ irundyha, imba'e retavétava umi mbohapyvégui. Ha'e imbarete rire heta mba'e oguerekógui, ohóta ondyry Grecia rehe. 3 Upéi katu opu'ãta peteĩ mburuvicha guasu oñemoĩtava opavavére. Ha'e oipysóta upe hetã opa gotyo yvy ári ha ojapóta ha'e ojaposéva. 4 Opáichavo, oguapy mbarete rire mínte mburuvichárõ, upe hetã guasu oñemboja'óta irundy hendápe. Upe hetãngue ndohasa mo'ãi iñemoñarépe, ohasáta uvei ambue kuéra pópe.
5 Egipto pegua mburuvicha tuicha imbaretéta. Peteĩ iñorãirõhára kuéra ruvicha katu imbaretevéta chugui, ha oñemohetã tuichavéta. 6 Mbovymi áño rire, mokõive ome'ẽta ojupe oñoñe'ẽ. Egipto ruvicha guasu omomendáta itajýra Siria ruvicha guasúre oĩ haguã py'a guapy ojoapytépe. Kóva katu nosẽ porã mo'ãi. Upe kuña, imemby, iména ha hembiguái kuéra ojejukapáta. 7 Umíva umi árape, pe kuña retãme, peteĩ hóga guáva ojupíta mburuvicha guasúrõ. Ha'e ondyrýta Siria rehe, oguahẽta mburuvicha guasu rogaite peve ha ipu'akáta upepegua ñorãirõhára kuérare. 8 Oñemomba'e ha ogueraháta Egíptope itupã nguéra ra'ãnga ha opaite mba'e óro ha plátagui ojejapóva imba'ekue. Áño mbovymi ohasáta oiko'ỹ rehe ñorãirõ. 9 Upéinte, Siria ruvicha guasu ohóta ondyry tetã Egipto rehe oñemomba'e haguã hese, ha ndaikatu mo'ãima ramo, oguevi jeýta.
10 Siria ruvicha guasu ra'y kuéra oñembosako'íta ñorãirõrã ha ombyatýta ñorãirõhára aty guasu. Peteĩ ha'e kuérava ojepoíta oñemomba'e haguã Egipto rehe, ohundívo hapére opa mba'e, ysyry guasúicha okakuaa tuicháva. Upéi ondyry jeýta ha oguahẽta mburuvicha guasu yvy pegua róga mbarete peve. 11 Upéva ombopochýta Egipto ruvicha guasúpe ha osẽta ombohovái Siria ruvicha guasúpe, ohundipaite peve heta ramo jepe umíva. 12 Hetaitépe ojuka haguére ha omyangu'i haguére umi Siria guápe, umi Egiptogua ojejapo etereíta. Imbarete ramo jepe hikuái, ndoho puku mo'ãi. 13 Siria ruvicha guasu ombyaty jeýta iñorãirõhára, ha ombyaty hetavéta iñepyrũmbýgui. Mbovymi áño rire, ondyry jeýta hetave ñorãirõhára reheve, árma porãve ha oñorãirõ kuaavéva reheve.
14 Umíva umi árape, heta oĩta opu'ãva Egipto ruvicha guasúre. Umíva apytépe oĩta avei kuimba'e heko añáva Israelgua, opu'ãva oguerekógui hikuái peteĩ mba'e ohecháva. Ha'e kuéra katu oñehundíta. 15 Siria ruvicha guasu oúta omopu'ã jupiha pe táva mbarete jerére ha oikéta ipype. Ndaipóri mo'ãi avave Egiptogua ikatúva ojoko chupe kuéra. 16 Umi Siriagua ojapóta ojaposéva umi ipu'akávare ha avave noñemoĩ mo'ãi hese kuéra. Opytáta oiko hikuái Yvy Marane'ỹme ha opa pe yvy opytáta ipo guýpe. 17 Upéi oñemomba'eséta Egipto rehe. Upevarã oñoñe'ẽ me'ẽta upepegua mburuvicha guasu ndive omomendávo hese itajýrape ombyai haguã hetã. Upéva katu nosẽ mo'ãi chupe. 18 Upéi ondyrýta umi táva yguasu rembe'y rupi oĩvare ha heta umívare oñemomba'éta. Upéi katu, peteĩ ñorãirõhára ruvicha guasu ojokóta ko jejuka rei, ha oitýta Siria ruvicha guasu ári hembiapo vaikue. 19 Upégui oho jeýta hetã táva mbarete kuérape. Tapére katu oja'yveréta ha ho'a vaíta chupe. Upéi ndojekuaa mo'ãvéi hapykuere.
20 Hendaguépe opytáta ambue mburuvicha guasu. Upéva omondóta peteĩme impuésto ombyaty haguã, hetã ombopláta hetã haguã. Upe rire mínte ha'e ojejukáta, ha ndaha'e mo'ãi ñorãirõme.
Siria ruvicha guasu ahẽ
21 Upéva rire ojupíta peteĩ kuimba'e ahẽ, avave oimo'ã'ỹva oikotaha chugui mburuvicha guasu. Ha'e heko ensuguýta ha ojupíta tetã sãmbyhyhára ramo oporombotavy kuaágui. 22 Ohundíta opa umi hese oñemoĩvape, ha ojukáta pa'i guasúpe Tupã tupao pegua. 23 Hetã ndive oñemoĩta peteĩ ñe'ẽme ha chupe kuéra ombotavýta oñemoĩ porã haguã. Ndahetái ramo jepe umi hendive oĩva, ha'e oñemomba'éta tetã sãre. 24 Avave oimo'ã'ỹhágui, oikéta umi yvy iporãvehápe ha upe rupi ojapóta itúva térã ijypy kuéra ojapo'ỹ vaekue. Omboja'óta umi hendive oĩvape mba'eta ohupyty vaekue ñorãirõme ha opa mba'e oipe'a vaekue umi upe rupiguágui. Upéi ondyryséta táva mbarete kuérare, upépe katu ndoho puku mo'ãi. 25 Ojeroviágui ijehe, ondyrýta heta ñorãirõha reheve Egipto ruvicha guasúre. Egipto ruvicha guasu katu ombohováita chupe. Oikéta ñorãirõhára hetaite ha imbaretéva reheve ha ndaipu'aka mo'ãi hese oĩtagui ombotavýva chupe. 26 Umi hendive voi okarúva ohundíta chupe. Ñorãirõme chupe ho'a vaíta ha heta iñorãirõhára omanóta. 27 Upéi umi mokõi mburuvicha, mesápe oñondive okaruhápe oñoha'ãta pokarẽme. Ijapu heta porãta ojupe, péicharõ jepe, nosẽ mo'ãi chupe kuéra mba'eve, noguahẽigui gueteri umi ára umíva umi mba'e ojehu haguã. 28 Siria ruvicha guasu oho jeýta hetãme ha ogueraháta opa umi mba'eta omonda vaekue ñorãirõme. Ndoikuaase mo'ãi mba'eve Tupã retãgua religióngui. Ojapóta ojaposéva ha oho jeýta hetãme. 29 Oguahẽvo pe ára oñemoĩ vaekue, ojepoi jeýta iñorãirõhára reheve Egipto gotyo. Upévo katu ndoho porã mo'ãi chupe upe tenondeve guaréicha. 30 Hese oñendyrýta kuarahy reike guio. Ygárape oúta umi hese ondyrýva. Tuicha oñemondýita, ha oguevíta. Upépe, Siria ruvicha guasu ojeréta ohekuavo ipochy Tupã retãgua marangatúre. Ha upekuévo, oñemoĩ porãta umi Tupã retãgua apytégui osẽ vaekue ndive, ha ojere vaekue hapicháre. Ha'e kuéra he'íva ojapóta.
31 Iñorãirõhára omomarãta tupao ha pe táva mbarete. Ojokóta anive haguã oñemymbajuka*f** Tupãme ha omohendáta upépe pe ta'ãnga ahẽ. 32 Juru he'ẽme mburuvicha guasu ojoguaséta umi ojeívape Tupã retãgua apytégui. Umi Tupãme ohayhúva katu ndoguevi mo'ãi, ha ombohováita chupe kuéra ñorãirõme. 33 Umi iñarandúva oheko mbo'éta hetápe. Upéi katu ojejukáta, ojehapýta, oñemondáta chugui kuéra opa mba'e oguerekóva, ha ojereraháta tembiguairã tetã mombyrýpe. Kóva ipukumíta hína. 34 Ha péicha ojejuka ha ohasa vai jave hikuái, oguahẽta chupe kuéra pytyvõ. Heta oĩta oñemoĩva hendive kuéra, ohupytyse guinte umi mba'e oguahẽva pytyvõrã. 35 Umi oporoheko mbo'éva avei ojejukáta. Upéicha ojekuaáta mba'eichaguápa ha'e kuéra, ha hekove ipotĩ ha iporãvéta oiko haguã chugui kuéra kuimba'e joheipyre, oguahẽ meve pe ára paha, Tupã omoĩmava.
36 Siria ruvicha guasu ojapóta ojaposéva. Ojejapo itereígui oimo'ãta ituichaveha tupã nguéragui, ha oñe'ẽ vaíta Tupã añeteguáre. Opa mba'épe osẽ porãta, Tupã oinupã meve chupe. Tupã niko ojapóta pe ojapo vaerã. 37 Ko mburuvicha guasu nomomba'e mo'ãi itúva kuéra ypykue tupã nguérape, térã umi tupã kuña kuéra omomba'etéva. Ndoikuaase mo'ãi mba'eve mba'eveichagua tupãgui, oimo'ãgui ha'e ituichaveha opa ha'e kuéragui. 38 Umíva rangue, omomba'éta táva mbarete kuéra tupãme. Omomba'e guasúta peteĩ tupã itúva kuéra ypykue ndoikuaái vaekue, ha oikuave'ẽta chupe óro, pláta, ita jegua ha heta mba'e porã. 39 Oñangareko haguã itáva mbarete kuérare oiporúta kuimba'e omomba'e guasúva tupã mombyrygua. Ha opa umi hendive oĩ porãvape, mburuvicha guasu omohenda yvatéta, ha ome'ẽta chupe kuéra yvy.
40 Upe ára paha oguahẽvo, Egipto ruvicha guasu ondyrýta Siria rehe. Ko'ápe katu osẽ porãta chupe ha yvytu ratãicha ojepoíta Egiptogua ári. Ohekuavóta pe tetã pýre ikárro ñorãirõrã, kavaju arigua heta rasa ha ygára hetaite. Ku ysyrýicha ojaho'ipáva opa mba'e, ojapóta ha'e. 41 Oikéta avei pe Yvy Marane'ỹme ha heta itereípe ojukáta. Umi Edom ha Moabgua katu okañýta ha umi Amón pegua hembýva. 42 Umi iñorãirõhára oikéta tetã ambue rupi, Egipto jepe, ndopyta rei mo'ãi. 43 Ogueraháta mba'eta óro ha plátagui ojejapóva, ha opa mba'e iporãva Egíptope oĩva. Upéi oikéta tetã Libia ha Etiopíape. 44 Upéi katu ohendúta umi mba'e ojehúva kuarahy resẽ ha yvate gotyo, ha upéva omongyhyjéta chupe. Ipochýta, ha osẽta oporojukapávo. 45 Hekoha omoĩta Yguasu ha pe yvyty marangatu, Yvy Marane'ỹ pegua, pa'ũme. Ha upepete hi'ára guahẽta, avave ndou mo'ãi oipytyvõ chupe.”