Nacimiento de Samuel
1 En Ramatayin de Sofín, de los montes de Efraín, vivía un varón llamado Elcana hijo de Jeroán, que era descendiente en línea directa de los efrateos Eliú, Tohu y Suf.
2 Elcana tenía dos mujeres; una de ellas se llamaba Ana, y la otra, Peniná. Esta tenía hijos, pero no así Ana.
3 Todos los años Elcana salía de su ciudad para ir a Silo y adorar allí al Señor de los ejércitos. Allí oficiaban como sacerdotes Jofní y Finés, hijos de Elí.
4 Al llegar el día en que Elcana ofrecía sacrificio, les daba su parte a Peniná, su mujer, y a todos sus hijos y sus hijas,
5 pero a Ana le daba la mejor parte, porque la amaba, aunque el Señor no le había concedido tener hijos.
6 Pero Peniná la molestaba y la hacía enojar hasta entristecerla, porque el Señor no le había concedido tener hijos.
7 Y cada año era lo mismo: Peniná se burlaba de Ana cada vez que iban a la casa del Señor, y por lo tanto Ana lloraba y no comía.
8 Un día, Elcana le preguntó:
«Ana, ¿por qué lloras? ¿Por qué no comes? ¿Por qué estás afligida? ¿Acaso yo no soy para ti mejor que diez hijos?»
9 Y Ana se levantó, después de comer y beber en Silo. El sacerdote Elí estaba sentado en una silla, junto a un pilar del templo del Señor.
10 Entonces ella oró y lloró al Señor con mucha amargura,
11 y le hizo un voto. Le dijo:
«Señor de los ejércitos, si te dignas mirar la aflicción de esta sierva tuya, y te acuerdas de mí y me das un hijo varón, yo te lo dedicaré, Señor, para toda su vida. Yo te prometo que jamás la navaja rozará su cabeza.»
12 Y mientras ella oraba largamente delante del Señor, Elí la observaba mover los labios.
13 Y es que Ana le hablaba al Señor desde lo más profundo de su ser, y sus labios se movían pero no se oía su voz, así que Elí creyó que estaba ebria.
14 Entonces le dijo:
«¿Hasta cuándo vas a estar ebria? Digiere ya tu vino.»
15 Pero Ana le respondió:
«No, señor mío; no estoy ebria. No he bebido vino ni sidra. Lo que pasa es que estoy muy desanimada, y vine a desahogarme delante del Señor.
16 No pienses que tu sierva es una mujer impía. Es tan grande mi congoja y mi aflicción, que hasta ahora he estado hablando.»
17 Elí le respondió:
«Vete en paz, y que el Dios de Israel te conceda lo que le has pedido.»
18 Y ella respondió:
«Espero que veas con buenos ojos a esta sierva tuya.»
Y Ana se fue de allí, y comió, y dejó de estar triste.
19 Por la mañana, adoraron delante del Señor y regresaron todos a su casa en Ramá. Allí, Elcana tuvo relaciones con Ana, y el Señor se acordó de lo que ella le había pedido.
20 Ana quedó embarazada y, cuando se cumplió el tiempo, dio a luz un hijo, al que le puso por nombre Samuel, pues dijo: «Yo se lo pedí al Señor.»
21 Al año siguiente, Elcana fue con toda su familia a ofrecer su sacrificio al Señor y cumplir con su voto.
22 Pero Ana le dijo a su marido:
«Yo no iré hasta que destete al niño. Entonces lo llevaré y lo presentaré al Señor, para que se quede allá para siempre.»
23 Y Elcana le respondió:
«Haz lo que creas que es mejor. Quédate hasta que lo destetes, y que el Señor cumpla su palabra.»
Y Ana se quedó y crio a su hijo hasta que lo destetó.
24 Después, lo llevó con ella a la casa del Señor en Silo, y además llevó tres becerros, veinte litros de harina y una vasija de vino. El niño aún era muy pequeño.
25 En cuanto mataron el becerro, el niño fue llevado a Elí.
26 Y ella le dijo:
«Señor mío, ¡que tengas una larga vida! Yo soy aquella mujer que estuvo aquí, junto a ti, orando al Señor.
27 Oraba por este niño, y el Señor me lo concedió.
28 He venido porque prometí dedicarlo al Señor para toda la vida. ¡Para siempre será del Señor!»
Y allí adoró al Señor.
Tupã ome'ẽ Ánape imembyrã
1 Peteĩ távape hérava Ramá, oiko vaekue peteĩ karai zufítava Efraín yvyty rupigua. Héra vaekue Elcaná Jeroham ra'y, upéva Elihú ra'y, upéva Tohu ra'y, upéva Zuf ra'y, Efraín ñemoñaregua. 2 Elcaná hembireko mokõi: peteĩ héra Ana ha pe ambue Peniná. Peniná imemby, Ana katu naimembýi. 3 Opa áño ko karai ohóva itávagui omomba'e guasu ha oikuave'ẽ haguã Tupãme mymbajuka*f** pe távape hérava Siló. Upépe oĩ pa'i ramo mokõive pa'i Elí ra'y, hérava Ofní ha Finees.
4 Oikuave'ẽha árape mymbajuka, Elcaná ome'ẽ pe mymbajukágui hembireko Peniná, ita'ýra ha tajýra kuérape, umi so'o akytã imba'erãva. 5 Ánape katu ome'ẽ pe iporãvéva, ohayhúgui chupe ndaikatúi ramo jepe imemby. 6 Upévare Peniná oñemoĩ Ana rehe, ojahéi ha oñembohory manté hese, ndaikatúigui imemby. 7 Péicha ojehu jepi umi áño ojoapykuéri. Oguahẽvo pe ára ojeho haguã tupaópe, Peniná ojahéi ha oñembohory hese ha Ana hasẽ ha ndokarúi. 8 Iména Elcaná katu he'i chupe: “Anína ne rasẽ Ana! Mba'ére piko reñembyasy ha nderekaruséi? Che ko aime ndéve 10 ne memby rekovia!”
9 Peteĩ jey, oĩ jave hikuái Sílope, okaru rire, Ana opu'ã. Pa'i Elí oguapy hína Ñandejára róga rokẽ ykére. 10 Ana hasẽ soro ha ipy'a renyhẽ ñembyasýgui. Oñemoĩ oñembo'e Tupãme, 11 ha kóicha he'i chupe: “Tupã che Jára nde pu'akapáva! Rema'ẽ ramo ko ne rembiguái poriahumíre, ne mandu'a ramo che rehe ha nde reipota rupi che memby ramo peteĩ mitã kuimba'e, ame'ẽta ndéve ne mba'erã ha noñekytĩ mo'ãi iñakã rague oikove aja pukukue”.
12 Ana oñembo'e puku rupi Tupã renondépe, Elí oma'ẽ ijurúre. 13 Ana niko oñembo'e ipy'apýpente ha noñehendúi iñembo'e. Hembénte omomýi. Upévare Elí oimo'ã oka'uha, 14 ha he'i chupe:
—Reka'u jeýma hína! Terehóna ejera raẽ!
15 Ana he'i chupe:
—Ndaka'úiko che karai! Nda'úi kaguy térã mba'eve ñane monga'úva. Ajepy'apy etereínte niko ha ahekuavo che mba'e mbyasy Tupã renondépe. 16 Ani reimo'ã kuña vaiha che. Añembo'e puku aína aiko asy eterei ha ndavy'avéigui.
17 Elí he'i chupe:
—Tereho katu py'a guapýpe ha Tupã Israel Jára tome'ẽ ndéve pe rejerure vaekue.
18 Ana he'i chupe:
—Terehecha kuaa kena chéve péicha opa ára!
Upéi ojevy oikohápe ha opa chugui vy'a'ỹ. 19 Pe ára ambuépe opu'ã hikuái ko'ẽ mboyve ha omomba'e guasu rire Ñandejárape oho jey hógape Ramáme. Upéi Elcaná oñeno hembireko Ana ndive ha Tupã imandu'a Ana rembijerurére. 20 Péicha Ana opyta hye guasu. Ha oñembotývo hi'ára, imemby peteĩ mitã kuimba'e ha ombohéra chupe Samuel, ojerure haguére Tupãme.
21 Upéi Elcaná oho jey hogagua kuéra ndive Sílope, oikuave'ẽ haguã mymbajuka áño jere rehegua, ha opaga haguã Tupãme ipromésa. 22 Ana katu ndohói ha he'i iménape:
—Ndaha mo'ãi amombo'o peve che memby. Upe rire araháta aikuave'ẽ Tupãme ko mitã opyta haguã upépe opa árape guarã.
23 Iména Elcaná he'i chupe:
—Ejapo katu péicha. Epyta remombo'o peve chupe. Ha Tupã tojapo pe he'i vaekue ndéve.
Upéicha ha'e opyta omongakuaa imembýpe omombo'o peve. 24 Pe mitã nokambuvéi rire, ogueraha chupe tupao Sílope. Ogueraha avei mbohapy tóro ra'y, 22 kílo trígo ha peteĩ kaguy ryru. Imemby imitã gueteri upérõ. 25 Ojuka rire pe tóro ra'y ogueraha hikuái pe mitã pa'i Elípe. 26 Ha Ana he'i chupe:
—Nde karai, che niko pe kuña añembo'e vaekue Ñandejárape nde ypýpe ko tupaópe. 27 Ajerure vaekue chupe ome'ẽ haguã chéve peteĩ mitã. Kóva ha'e. 28 Upévare aru ame'ẽ chupe imba'erã, ha oikove aja oikóta hendive omba'apóvo chupe itupaópe.
Upéi oñesũ hikuái Ñandejára renondépe.